Diplomatickou roztržku s Ruskem vyvolalo zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.
Poté Česko rozhodlo o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd mělo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Rusko také v polovině května zařadilo Česko a USA jako jediné na nově vytvořený seznam zemí, které nejsou přátelské. Stažení ČR ze seznamu by podle Kulhánka byl jeden z důležitých předpokladů k obnovení seriózního jednání. Zařazení na něj je z českého pohledu v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.
Kulhánek tento týden uspořádal kulatý stůl k česko-ruským vztahům se zástupci všech parlamentních stran. Na příští vládě bude, zda se výstupy rozhodne využít, nebo ne. Podle ministra Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) usilují o diplomatický dialog s Ruskem, a to včetně například pobaltských států, které mají se zemí dlouhodobě složité vztahy.
„Nemyslím si, že je myslitelné, abychom vztahy s Ruskem neměli. Vztahy by měly být postaveny na vzájemném respektu a měly by být, pokud to jde, pragmatické. Rozhodnutí, jakým způsobem budou směřovat, bude ale z mého pohledu až na příští vládě. Ta by měla říci, jakým způsobem naše vztahy znovu nastavit,“ uvedl ministr.
Zároveň ale podle Kulhánka pokračují s Ruskem debaty ohledně technicko-provozních záležitostí v souvislosti s fungováním českého velvyslanectví či Českého domu v Moskvě a ruské ambasády v Praze. Česku nabízelo se zajištěním chodu paralyzované ambasády pomoc několik zahraničních partnerů. „V tento moment jsme se ale rozhodli, že to zatím nevyužijeme,“ uvedl ministr.
Ministr se vyjádřil i k nadcházejícímu předsednictví v Evropské unii. Jednou z jeho priorit je rozšíření bloku o země západního Balkánu, konkrétně Srbsko a Černou horu.
Bývalý šéf diplomacie Kohout se ujme příprav na české předsednictví EU |
Ministerstvo zahraničí má celkem tři priority. „Jednak to je západní Balkán, pak jsou to transatlantické vztahy a za třetí geografická priorita indopacifického regionu, který z hlediska ekonomického, politického i bezpečnostního získává na významu,“ řekl Kulhánek.
Z hlediska rozpočtu na předsednictví rozumí snaze hledat úspory, k debatě je podle něj možné navýšení investic do lidí, kteří budou na jednáních Českou republiku reprezentovat. Cestu vidí i ve sponzoringu a spolupráci se soukromým sektorem.
Česko bude EU předsedat v druhé polovině příštího roku. Rozpočet českého předsednictví bude 1,24 miliardy korun, proti předchozímu předsednictví v roce 2009 je zhruba třetinový. Vládní ČSSD i část opozice to považují za podhodnocené, podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit, a limituje to české možnosti prosadit své priority.
Aktuálně jsou vyčleněné prostředky z Všeobecné pokladní správy, zároveň ale každý resort za sebe připravuje na předsednictví vlastní výdaje.
„Za sebe říkám, že pokud něco navyšovat, tak investujme hlavně do lidí, kteří nás mají v Bruselu, ale i na jednáních, které budou v České republice, reprezentovat, a mají ta jednání připravovat,“ řekl Kulhánek. Zajištění předsednictví z hlediska lidských zdrojů podle něj do velké míry rozhodne o jeho úspěšnosti.
V rozhovoru pro ČTK se Kulhánek vyjádřil i k říjnovým volbám. Uvedl, že nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Chce zahraniční politiku uchránit před vyostřenou předvolební kampaní. Jakožto viditelný člen sociální demokracie ale stranu v kampani podpoří.
Spouštíme nový cestovatelský web, řekl Kulhánek pro dovolenkáře |
Podle Kulhánka je důležité v české zahraniční politice udržet kontinuitu a prosazovat zmíněné národní zájmy. Zároveň ale ministrovu agendu výrazně ovlivnila koronavirová pandemie.
„Myslím, že v té doznívající pandemii dát lidem šanci se trošku nadechnout a užít si léto, na které byli před pandemií zvyklí, je služba občanům a od toho tady také ministerstvo zahraničí je,“ poznamenal.
Kulhánek míní, že se podařilo dobře vyjednat pravidla pro cestování mezi Českou republikou a okolními zeměmi, ale také Chorvatskem či Bulharskem, kam mohou čeští turisté aktuálně bez omezení. Při návratu z Chorvatska ale musejí podstoupit test nebo doložit očkování, protože stále patří mezi oranžové země se střední mírou rizika nákazy koronavirem na takzvané mapě cestovatele.
❗️Cestování❗️Od pondělí se do zelené kategorie přesunou Estonsko, Francie, Chorvatsko, Litva a Lucembursko. Při návratu z nich není třeba žádný test. Nizozemsko a Španělsko jde do oranžové Kanárské ostrovy se ale vrací do červené
„Covid nikam nezmizel. Musíme k tomu přistupovat maximálně obezřetně,“ uvedl ministr. „Vím, že je to nějaký diskomfort, ale myslím, že je to akceptovatelná cena za to, abychom na podzim nemuseli čelit nějaké další vlně,“ dodal. Od pondělí už se ale i Chorvatsko zařadí mezi zelené země, kdy po návratu do ČR není nutné absolvovat test.
Kulhánek apeloval na veřejnost, aby využila možnosti nechat se naočkovat proti covidu-19. „Hned jak to bylo možné, nechal jsem se naočkovat. Očkování je především zárukou, že nás na podzim nepotká další vlna. Aktuálně nám také umožňuje snadněji cestovat,“ uzavřel Kulhánek.
