Černohorského docházka je neuvěřitelných 99,9 procenta. Legraci, že je sněmovní „Hujer“, si z něj ale kolegové zatím nedělají. „Mám podezření, že oni ani nevědí, že mám těch 99,9 procenta. Já bych měl i 100 procent, ale jednou mi nefungovalo hlasovací zařízení a nevšiml jsem si toho. Občas se mi povedlo dobíhat třeba na poslední chvíli v rámci hlasování, ale většinou sedím uvnitř jednacího sálu,“ řekl iDNES.cz poslanec z Moravskoslezského kraje, který dříve také vedl Piráty.
Jak se to dá zvládat, vydržet stále ve střehu ve Sněmovně a nic nevynechat? „Musíte mít šikovného asistenta, kterému když napíšete, že něco potřebujete, tak vám to okamžitě přinese. Další věc je nedomlouvat si schůzky v době trvání Sněmovny. Většinou v průběhu jednání nejím, ale pití mám samozřejmě s sebou,“ popisuje poslanec.
A co kdyby si potřeboval nutně „odskočit“ z fyziologických důvodů?
„Musíte vydržet anebo si to naplánovat. Když sledujete jednání sněmovny, tak jste schopen u některých lidí odhadnout, že budou mluvit kratší nebo delší dobu,“ řekl iDNES.cz Černohorský.
Ač je polovina prázdnin, Černohorský také minulý týden vedl jednání parlamentní vyšetřovací komise, která se pokouší vyjasnit, jak se stalo, že stát ztratil většinu v černouhelné společnosti OKD a po pár letech prodával za již nevýhodné situace pro stát zbývající menšinový podíl za 4,1 miliardy korun. Kvůli tomu si komise předvolala i bývalého premiéra Bohuslava Sobotku.
Druhý nejnižší počet absencí má Radek Rozvoral, místopředseda poslaneckého klubu SPD Tomia Okamury. Vynechal pouhá čtyři hlasování z 992. Jen o jedno hlasování více, tedy pouhých pět, si nechala ujít poslankyně za ANO z Plzeňského kraje Barbora Kořanová.
Nejaktivnější při předkládání zákonů je Benda
Nejaktivnější při předkládání návrhů zákonů je občanský demokrat Marek Benda. Jeho jméno jako spolupředkladatele je pod 22 návrhy zákonů, které leží ve Sněmovně. Byl mezi nimi neúspěšný pokus vrátit kouření do restaurací i neúspěšný pokus zrušit elektronickou evidenci tržeb. Naopak již jen na podpis prezidenta čeká iniciativa poslanců ODS i s Bendovým podpisem, a to zrušit povinnost mateřských škol přijímat dvouleté děti.
Pod devatenácti návrhy zákonů jsou podepsáni šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, Václav Klaus mladší z ODS a Dominik Feri z TOP 09. Hlavně občanští demokraté tedy zkoušejí prosazovat své plány, i když je opozice ve Sněmovně v menšině a projde jí jen málokterý návrh.
Na to narážejí i Piráti. „Nás je tu 22 z 200, nemáme šanci to jen našimi hlasy protlačit, ale jsme schopni i díky médiím tlačit na vládu, aby předložila svůj návrh a jako základ použila třeba ten náš,“ řekl Černohorský.
Když jsou ve Sněmovně interpelace, je to zase skoro jistota, že u řečnického pultu bude poslankyně za hnutí STAN Věra Kovářová, která měla na předsedu vlády Andreje Babiše a další ministry suverénně nejvíce otázek - celkem 29. Ptala se premiéra na témata „Ostuda na Hradě a co s ní?“, vysokorychlostní internet či demonstrace před Úřadem vlády. Druhým nejčastěji interpelujícím byl šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. V pravidelném čase ve čtvrtek odpoledne položil Babišovi a dalším členům jeho vlády třináct různých otázek.
Mezi poslanci ANO je několik zcela mlčících
Sněmovní statistika ale také prozrazuje, že deset poslanců zatím ani jednou nepocítilo potřebu se k něčemu vyjádřit. Až na Jiřího Kohoutka z SPD jde ve všech případech o poslance největšího klubu hnutí ANO. Mezi totálně mlčenlivé patří Andrea Brzobohatá, Ivan Jáč, Tomáš Kohoutek, Přemysl Mališ, Eva Matyášová, Pavel Růžička, Julius Špičák, David Štolpa a Monika Červíčková. Ta je v tom ale nevinně, je poslankyní až od 19. června, poté, co ze Sněmovny odešel bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Šestice poslanců, až na starostu Náchoda a poslance ČSSD Jana Birkeho všechno současní či bývalí ministři, zase nebyla ani u poloviny hlasování v Poslanecké sněmovně od října loňského roku.
Nejnižší účast mají podle údajů Sněmovny premiér a šéf ANO Andrej Babiš (35,6 procenta), exministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek z ČSSD (36,2 procenta) a bývalá ministryně obrany za ANO Karla Šlechtová (38,5 procenta). U méně než poloviny hlasování byli také čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, další exministr zahraničí Martin Stropnický z ANO a sociální demokrat Birke.
Babiš byl ale také z více než 53 procent hlasování omluven a jeho hnutí ANO zároveň prosazuje zavedení takzvaného „klouzavého mandátu“, aby člen vlády nemusel jako poslanec sedět tak často ve Sněmovně a mohl se plně věnovat úřadu.
Podobně je to i u některých výše zmíněných politiků. Také oni mají část neúčastí omluvenou. Nižší účast některých členů vlády je poměrně silným argumentem proti kumulaci více funkcí.
Když se absence „očistí“ o omluvené neúčasti, vynechal nejvíce hlasování Václav Klaus mladší z ODS (celkem 327), rovných 33 procent z celkového počtu od loňských voleb do Sněmovny. Nemusí to rovnou znamenat, že ve Sněmovně nebyl. Ale hlasování prostě ignoroval. Buď nepřišel, nebo hlasovat nechtěl. Těsně za Klausem jsou sociální demokraté Lubomír Zaorálek a Jaroslav Foldyna. Oba se nepřihlásili k více než 32 procentům hlasování, aniž by byli z jednání Sněmovny omluveni.
