Pondělí 5. prosince 2022, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 5. prosince 2022 Jitka

Havel v alianci nevěřil, ale brzy změnil názor

P r a h a - Zjednodušeně by se o Václavu Havlovi dalo říci, že se z člověka k NATO skeptického postupně stal jeho skalním příznivcem. Pozornější pohled na minulých deset let však ukazuje, že to byl docela logický vývoj, pro který platí rčení: Jen hlupák nemění své názory.
NEŽ SE STAL PREZIDENTEM
Jedenáctého března 1985 vydala Charta 77 takzvanou Pražskou výzvu určenou mírovému kongresu v Amsterodamu. V dokumentu, podepsaném také Václavem Havlem, je i věta: "Navrhněme tedy, aby Severoatlantický pakt i Varšavská smlouva zahájily co nejdříve jednání o rozpuštění svých vojenských organizací, o stažení a odstranění všech jaderných zbraní v Evropě instalovaných či na Evropu namířených a o odchodu vojenských jednotek USA a SSSR z území jejich evropských spojenců." Chartě šlo, jak píše, o to, překonat velmocenskou blokovou strukturu spojením svobodných a nezávislých národů v celoevropském svazku. Vstup do NATO by byla hodně odvážná vidina.
"Samozřejmě tehdy nikomu nemohlo přijít na mysl, že by mohla být zrušena jenom Varšavská smlouva," říká dnes Jiří Dienstbier, v té době mluvčí Charty 77.
"Důležité pro nás bylo vymanit se z imperiálního područí Sovětského svazu. Jako skupina soukromníků jsme v roce 1985 mohli těžko postavit plán vstupu do NATO," uvedl tehdejší disident, dnes velvyslanec v USA Alexandr Vondra.
Ještě v létě 1989 navrhli Václav Havel, Jiří Dienstbier a další, aby NATO - s ohledem na potřebu zrušit Varšavskou smlouvu alespoň vyhlásilo své zrušení jako cíl do budoucna, až bude Evropa demokratická.
Počátkem prosince 1989 řekl Václav Havel listu Komsomolskaja pravda: "Domnívám se, že součástí politiky přátelské spolupráce bude odmítnutí obou vojenských paktů, NATO i Varšavské smlouvy." "Myslím, že v budoucnu budeme žít ve svobodné mírové Evropě bez politických bloků," uvedl v rozhovoru pro stanici Channel Four z 16. prosince 1989.
IDEÁLY, KTERÉ SE NESPLNILY
Od roku 1990 mluví Václav Havel o NATO jako prezident.
V prvních měsících si však ponechává své názory z předprezidentské doby. Hovoří o novém evropském bezpečnostním systému, ve kterém se Varšavská smlouva i NATO přežijí.
Cítí, že získává nálepku odpůrce NATO, a při cestě do USA v únoru 1990 se ohrazuje: "Není pravda, že český spisovatel Václav Havel chce zítra zrušit Varšavský pakt a pozítří dokonce NATO, jak o něm píší někteří snaživí novináři," řekl.
V květnu 1990 Havel v Radě Evropy navrhl, aby se obě evropská vojenská seskupení postupně proměnila v nový bezpečnostní systém, jehož zárodkem by mohla být Severoatlantická aliance.
Prezident také doporučoval, aby NATO změnilo svůj název; "neboť ten je spjat s érou studené války" (květen 1990) a "aby geograficky odpovídal jeho novému postavení" (listopad 1990).
Proč vlastně tou dobou neříkal, že Československo chce do NATO? Proto, že v euforických měsících po zhroucení železné opony se zdálo, že NATO, někdejší "štít proti komunismu", bude přežitkem.
Proto, že Československo bylo členem Varšavské smlouvy a mělo na svém území čtyři sta tisíc sovětských vojáků. (Jiří Dienstbier: "Nešlo hned lít olej do ohně. Tehdy jsem říkal: Nic proti hrdinství, ale my potřebujeme nejdřív odsud dostat Rusy.") Proto, že NATO nechtělo Československo. (Jiří Dienstbier: "Oni měli pořád strach, abychom nepodrazili Gorbačova.") Havel sice neříkal, že chceme do NATO, ale už ani nemluvil o jeho zániku. V listopadu 1990 sdělil v Praze Georgi Bushovi, že "považujeme NATO za pilíř evropské bezpečnosti, ze kterého by mohl budoucí systém evropské bezpečnosti vyrůstat".
NEJDŘÍV ZLEHKA, PAK NAPLNO
V březnu 1991 (mezitím se mimo jiné sjednotilo Německo, rozpustila vojenská část Varšavské smlouvy, zvýšilo napětí v Sovětském svazu a vyostřily národnostní spory ve východní Evropě) byl Václav Havel prvním prezidentem členské země Varšavské smlouvy, který navštívil sídlo NATO v Bruselu.
Začal slovy: "Od mládí jsem ve své zemi slyšel ze všech oficiálních míst i ze všech sdělovacích prostředků o Severoatlantické alianci jedinou věc: že to je bašta imperialismu a vtělení samotného ďábla, který ohrožuje mír a který nás chce zničit." Agentura Reuters napsala, že Havel za uplynulý rok svůj názor na NATO změnil: "Prosazoval, aby zaniklo spolu s Varšavskou smlouvou a byl vytvořen nový, celoevropský bezpečnostní systém. Nyní však zdůrazňuje, že NATO musí být základem pro jakýkoli takový systém." "Uběhl rok plný dramatických událostí a my dnes vidíme, že dějiny postupují přece jen klikatějšími a komplikovanějšími stezkami, než jakými se nám zdály postupovat ve chvílích prvního okouzlení z velkých změn, jichž jsme byli svědky a účastníky," připustil tehdy prezident.
V prezidentově tehdejším projevu je znát změna, přímočařejší "tah na branku jménem NATO": "Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha různých důvodů stát nemůžeme. Zároveň se domníváme, že aliance zemí, které spojuje ideál svobody a demokracie, by se neměla natrvalo uzavírat sousedním zemím, které směřují k témuž cíli." "Ten posun oproti projevům třeba z května 1990 je tu jasně patrný," řekl Alexandr Vondra, prezidentův poradce.
Zdrženlivost Západu vůči rozšíření NATO změnil moskevský puč proti Michailu Gorbačovovi v srpnu 1991. "To byl vlastně první průlom, který posunul jejich myšlení. Argument, že by rozšíření nahrávalo konzervativním silám proti Gorbačovovi, pučem padl," uvedl Jiří Dienstbier.
V roce 1992 se Václav Havel Severoatlantické alianci tolik "nevěnoval" - nejdřív ho zaměstnávala snaha udržet pohromadě federaci, od července až do února 1993 pak nebyl prezidentem.
V říjnu 1993, kdy NATO zdaleka nebylo tématem prvních stránek novin, věnoval alianci obšírný projev v parlamentu.
Obrátil diskusi o NATO na domácí půdu - předtím mluvil o alianci ve Štrasburku, Paříži, Bruselu...
Teď už bylo "chceme do NATO" zřejmé. A naopak zmizely úvahy o přeměně aliance na nějaký nový celoevropský systém bezpečnosti: "Má-li ovšem NATO zůstat funkční, pak se nemůže otevřít naráz úplně všem: Evropa nepotřebuje NATO bezbřehé, všeobjímající, neoperativní, příliš vnitřně nesourodé, a tudíž neoperativní," řekl Havel v parlamentu.
Vybídl také Západ, aby nepodlehl naléhání Ruska NATO nerozšířit ("znamenalo by to návrat do dob studené války").
V příštích letech to při svém "lobbování" za přijetí republiky zopakuje ještě mnohokrát.
Havel doporučuje rozšíření NATO - ale ne "na způsob klubu, který přijímá nové členy".
"NATO rozšířené fyzicky, ale nerozšířené mentálně a koncepčně, by nemohlo, obávám se, příliš dobře fungovat." (duben 1995) "Mentálním a koncepčním rozšířením" myslel hlavně ohled na situaci, kdy pominula hrozba komunistické expanze a globální války a nastala doba regionálních konfliktů.
CHARISMA FILOZOFA DEMOKRACIE
Václav Havel si vytkl vstup republiky do NATO jako jeden z klíčových prezidentských cílů.
("Jsem připraven udělat pro to vše, co bude v mých silách.") Využíval přitom svého jména a toho, že má v zahraničí dveře otevřené.
"Nebýt Václava Havla, je otázkou, jestli by se republika do první vlny rozšíření NATO dostala. V tomhle si prezident, možná zejména dnes, kdy je často předmětem různých kontroverzí, zaslouží plný kredit," soudí Alexandr Vondra.
"Ti, co na americké scéně prosazovali rozšíření NATO, se dovolávali významu, velikosti a vlivu Polska a významu, velikosti a osobnosti Václava Havla," dodal.
Havlova pověst morální autority zapracovala i při jeho cestě do Washingtonu v květnu 1997, dva měsíce před madridským summitem, který rozhodl o rozšíření aliance.
Agentura AP označila cestu za velmi úspěšnou a citovala republikánského kongresmana Lee Hamiltona, který o Havlovi řekl: "Je jedním z největších filozofů demokracie a my všichni velmi pečlivě čteme to, co píše, a posloucháme to, co říká." Demokrat Paul Wellstone, který byl o tři čtvrtě roku později v zahraničním výboru proti rozšíření, řekl, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, která v Senátu učinil. "Václav Havel je pro mne hrdinou," vysvětlil proč.
V září 1998, v rozhlasovém rozhovoru s Václavem Bělohradským, se Havel zmínil o své staré představě rozpouštění NATO a potvrdil, že jako prezident pochopil, že to nejde. "Pokud chtějí Evropané využít šanci na vytvoření spravedlivějšího míru, než kdy v historii měli, musí vyjít z reality a usi l ovat o rozšíření aliance jako jediné fungující obranné a bezpečnostní struktury," prohlásil.
Pavel Tigrid o prezidentovi před dvěma lety řekl: "Politik, který má ambice státníka, neváhá změnit názor a vysvětlit proč."
Autor:

Vláda dělá, co může, ale není to dost, míní prezidentský kandidát Fischer

  • Nejčtenější

Matky padlých vojáků sehrály režimní prominentky. Nesedí ani obraz Putina

Ruský prezident Vladimir Putin se při příležitosti ruského Dne matek na konci listopadu setkal s ženami, které v...

Bidenův nebinární náměstek kradl na letišti kufr. Hrozí mu až pět let vězení

Premium První nebinární osoba Sam Brinton na vysokém postu v americké vládě končí, protože ukradla na letišti kufr jedné...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Pět statečných“ čelilo studentům. Pavel zaujal, Fischera potopilo manželství

Netradičnímu publiku čelili ve čtvrtek prezidentští kandidáti. Pět z favorizované šestice předstoupilo před studenty,...

Vydělali za covidu, nakupují nemovitosti. Pandemie zrodila nové milionáře

Premium Zatímco většině podnikatelů v Česku způsobil covid ztráty, některým naopak poskytl životní příležitost ke zbohatnutí....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budeme omezovat rozsah služeb, které poskytuje stát, řekl ministr Stanjura

Ministr financí za ODS Zbyněk Stanjura poslal občanům zprávu, která je zřejmě nepotěší. „Budeme omezovat nějakým...

Rozsáhlé zotročování lidí v Česku. Gang vydělal na práci bezdomovců miliony

Premium Na Ústecku roky mizeli bezdomovci a sociálně slabí žijící na ulici, jako by dostali „druhou šanci“. Končili v domě na...

Janečkova zpověď: vězení, alkohol, život bez domova. A kam zmizel Maradonův dres?

Premium Když ho konečně doženete, musíte zbystřit, jestli vás smysly neklamou. Jak může člověk, který se už patnáct let...

Vydělali za covidu, nakupují nemovitosti. Pandemie zrodila nové milionáře

Premium Zatímco většině podnikatelů v Česku způsobil covid ztráty, některým naopak poskytl životní příležitost ke zbohatnutí....

Učitel mě šikanoval, zabít jsem ho ale nechtěl, tvrdí mladík vraždící mačetou

Aktualizujeme Zatímco v první části soudního líčení se obžalovaný mladík Jaroslav Řehák ze SOU Ohradní zmohl na jedinou větu, po...

Nájemné? Hlavně kolik stojí energie, zajímá lidi. Ceny nájmů přestaly růst

Premium Po letošním růstu až o desítky procent se ceny nájemného na většině míst v republice dotkly stropu a začínají stagnovat...

Korunovační klenoty Hrad vystaví 17. až 21. ledna ve svatovítské katedrále

Již počtvrté za dekádu vystaví Pražský hrad korunovační klenoty. „Prezident republiky rozhodl o vystavení českých...

Debaty prozatím nahradí Babišova talk show s moderátorem Juchelkou a hosty

Prezidentských debat se Babiš účastnit během prosince nehodlá. Místo toho plánuje bývalý premiér sérii vlastních talk...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Žena už nemohla vystát obří ňadra, rozhodla se pro operativní zmenšení

Kylie Perkinsová, čtyřiadvacetiletá dvojnásobná matka z Aljašky, podstoupila zmenšení poprsí, aby se zbavila...

Známý český stylista Jan Pokorný spáchal ve 39 letech sebevraždu

Jeden z nejuznávanějších českých stylistů Jan Pokorný spáchal ve čtvrtek ve svých devětatřiceti letech sebevraždu...

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou...

Pavel Nedvěd se dostal do potyčky v domě partnerky, zasahovala policie

Bývalý reprezentační kapitán a donedávna místopředseda fotbalového Juventusu Turín Pavel Nedvěd se dostal do potyčky s...

Otec zavelel, šetříme! Rodina vypnula elektřinu a topí jednou týdně

Zvyšování cen energií nutí lidi k nečekaným rozhodnutím. Jedna rodina z Londýna se rozhodla vrátit do minulosti. Šetří,...