Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Havel v alianci nevěřil, ale brzy změnil názor

P r a h a - Zjednodušeně by se o Václavu Havlovi dalo říci, že se z člověka k NATO skeptického postupně stal jeho skalním příznivcem. Pozornější pohled na minulých deset let však ukazuje, že to byl docela logický vývoj, pro který platí rčení: Jen hlupák nemění své názory.
NEŽ SE STAL PREZIDENTEM
Jedenáctého března 1985 vydala Charta 77 takzvanou Pražskou výzvu určenou mírovému kongresu v Amsterodamu. V dokumentu, podepsaném také Václavem Havlem, je i věta: "Navrhněme tedy, aby Severoatlantický pakt i Varšavská smlouva zahájily co nejdříve jednání o rozpuštění svých vojenských organizací, o stažení a odstranění všech jaderných zbraní v Evropě instalovaných či na Evropu namířených a o odchodu vojenských jednotek USA a SSSR z území jejich evropských spojenců." Chartě šlo, jak píše, o to, překonat velmocenskou blokovou strukturu spojením svobodných a nezávislých národů v celoevropském svazku. Vstup do NATO by byla hodně odvážná vidina.
"Samozřejmě tehdy nikomu nemohlo přijít na mysl, že by mohla být zrušena jenom Varšavská smlouva," říká dnes Jiří Dienstbier, v té době mluvčí Charty 77.
"Důležité pro nás bylo vymanit se z imperiálního područí Sovětského svazu. Jako skupina soukromníků jsme v roce 1985 mohli těžko postavit plán vstupu do NATO," uvedl tehdejší disident, dnes velvyslanec v USA Alexandr Vondra.
Ještě v létě 1989 navrhli Václav Havel, Jiří Dienstbier a další, aby NATO - s ohledem na potřebu zrušit Varšavskou smlouvu alespoň vyhlásilo své zrušení jako cíl do budoucna, až bude Evropa demokratická.
Počátkem prosince 1989 řekl Václav Havel listu Komsomolskaja pravda: "Domnívám se, že součástí politiky přátelské spolupráce bude odmítnutí obou vojenských paktů, NATO i Varšavské smlouvy." "Myslím, že v budoucnu budeme žít ve svobodné mírové Evropě bez politických bloků," uvedl v rozhovoru pro stanici Channel Four z 16. prosince 1989.
IDEÁLY, KTERÉ SE NESPLNILY
Od roku 1990 mluví Václav Havel o NATO jako prezident.
V prvních měsících si však ponechává své názory z předprezidentské doby. Hovoří o novém evropském bezpečnostním systému, ve kterém se Varšavská smlouva i NATO přežijí.
Cítí, že získává nálepku odpůrce NATO, a při cestě do USA v únoru 1990 se ohrazuje: "Není pravda, že český spisovatel Václav Havel chce zítra zrušit Varšavský pakt a pozítří dokonce NATO, jak o něm píší někteří snaživí novináři," řekl.
V květnu 1990 Havel v Radě Evropy navrhl, aby se obě evropská vojenská seskupení postupně proměnila v nový bezpečnostní systém, jehož zárodkem by mohla být Severoatlantická aliance.
Prezident také doporučoval, aby NATO změnilo svůj název; "neboť ten je spjat s érou studené války" (květen 1990) a "aby geograficky odpovídal jeho novému postavení" (listopad 1990).
Proč vlastně tou dobou neříkal, že Československo chce do NATO? Proto, že v euforických měsících po zhroucení železné opony se zdálo, že NATO, někdejší "štít proti komunismu", bude přežitkem.
Proto, že Československo bylo členem Varšavské smlouvy a mělo na svém území čtyři sta tisíc sovětských vojáků. (Jiří Dienstbier: "Nešlo hned lít olej do ohně. Tehdy jsem říkal: Nic proti hrdinství, ale my potřebujeme nejdřív odsud dostat Rusy.") Proto, že NATO nechtělo Československo. (Jiří Dienstbier: "Oni měli pořád strach, abychom nepodrazili Gorbačova.") Havel sice neříkal, že chceme do NATO, ale už ani nemluvil o jeho zániku. V listopadu 1990 sdělil v Praze Georgi Bushovi, že "považujeme NATO za pilíř evropské bezpečnosti, ze kterého by mohl budoucí systém evropské bezpečnosti vyrůstat".
NEJDŘÍV ZLEHKA, PAK NAPLNO
V březnu 1991 (mezitím se mimo jiné sjednotilo Německo, rozpustila vojenská část Varšavské smlouvy, zvýšilo napětí v Sovětském svazu a vyostřily národnostní spory ve východní Evropě) byl Václav Havel prvním prezidentem členské země Varšavské smlouvy, který navštívil sídlo NATO v Bruselu.
Začal slovy: "Od mládí jsem ve své zemi slyšel ze všech oficiálních míst i ze všech sdělovacích prostředků o Severoatlantické alianci jedinou věc: že to je bašta imperialismu a vtělení samotného ďábla, který ohrožuje mír a který nás chce zničit." Agentura Reuters napsala, že Havel za uplynulý rok svůj názor na NATO změnil: "Prosazoval, aby zaniklo spolu s Varšavskou smlouvou a byl vytvořen nový, celoevropský bezpečnostní systém. Nyní však zdůrazňuje, že NATO musí být základem pro jakýkoli takový systém." "Uběhl rok plný dramatických událostí a my dnes vidíme, že dějiny postupují přece jen klikatějšími a komplikovanějšími stezkami, než jakými se nám zdály postupovat ve chvílích prvního okouzlení z velkých změn, jichž jsme byli svědky a účastníky," připustil tehdy prezident.
V prezidentově tehdejším projevu je znát změna, přímočařejší "tah na branku jménem NATO": "Víme, že řádnými členy NATO se zatím z mnoha různých důvodů stát nemůžeme. Zároveň se domníváme, že aliance zemí, které spojuje ideál svobody a demokracie, by se neměla natrvalo uzavírat sousedním zemím, které směřují k témuž cíli." "Ten posun oproti projevům třeba z května 1990 je tu jasně patrný," řekl Alexandr Vondra, prezidentův poradce.
Zdrženlivost Západu vůči rozšíření NATO změnil moskevský puč proti Michailu Gorbačovovi v srpnu 1991. "To byl vlastně první průlom, který posunul jejich myšlení. Argument, že by rozšíření nahrávalo konzervativním silám proti Gorbačovovi, pučem padl," uvedl Jiří Dienstbier.
V roce 1992 se Václav Havel Severoatlantické alianci tolik "nevěnoval" - nejdřív ho zaměstnávala snaha udržet pohromadě federaci, od července až do února 1993 pak nebyl prezidentem.
V říjnu 1993, kdy NATO zdaleka nebylo tématem prvních stránek novin, věnoval alianci obšírný projev v parlamentu.
Obrátil diskusi o NATO na domácí půdu - předtím mluvil o alianci ve Štrasburku, Paříži, Bruselu...
Teď už bylo "chceme do NATO" zřejmé. A naopak zmizely úvahy o přeměně aliance na nějaký nový celoevropský systém bezpečnosti: "Má-li ovšem NATO zůstat funkční, pak se nemůže otevřít naráz úplně všem: Evropa nepotřebuje NATO bezbřehé, všeobjímající, neoperativní, příliš vnitřně nesourodé, a tudíž neoperativní," řekl Havel v parlamentu.
Vybídl také Západ, aby nepodlehl naléhání Ruska NATO nerozšířit ("znamenalo by to návrat do dob studené války").
V příštích letech to při svém "lobbování" za přijetí republiky zopakuje ještě mnohokrát.
Havel doporučuje rozšíření NATO - ale ne "na způsob klubu, který přijímá nové členy".
"NATO rozšířené fyzicky, ale nerozšířené mentálně a koncepčně, by nemohlo, obávám se, příliš dobře fungovat." (duben 1995) "Mentálním a koncepčním rozšířením" myslel hlavně ohled na situaci, kdy pominula hrozba komunistické expanze a globální války a nastala doba regionálních konfliktů.
CHARISMA FILOZOFA DEMOKRACIE
Václav Havel si vytkl vstup republiky do NATO jako jeden z klíčových prezidentských cílů.
("Jsem připraven udělat pro to vše, co bude v mých silách.") Využíval přitom svého jména a toho, že má v zahraničí dveře otevřené.
"Nebýt Václava Havla, je otázkou, jestli by se republika do první vlny rozšíření NATO dostala. V tomhle si prezident, možná zejména dnes, kdy je často předmětem různých kontroverzí, zaslouží plný kredit," soudí Alexandr Vondra.
"Ti, co na americké scéně prosazovali rozšíření NATO, se dovolávali významu, velikosti a vlivu Polska a významu, velikosti a osobnosti Václava Havla," dodal.
Havlova pověst morální autority zapracovala i při jeho cestě do Washingtonu v květnu 1997, dva měsíce před madridským summitem, který rozhodl o rozšíření aliance.
Agentura AP označila cestu za velmi úspěšnou a citovala republikánského kongresmana Lee Hamiltona, který o Havlovi řekl: "Je jedním z největších filozofů demokracie a my všichni velmi pečlivě čteme to, co píše, a posloucháme to, co říká." Demokrat Paul Wellstone, který byl o tři čtvrtě roku později v zahraničním výboru proti rozšíření, řekl, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, která v Senátu učinil. "Václav Havel je pro mne hrdinou," vysvětlil proč.
V září 1998, v rozhlasovém rozhovoru s Václavem Bělohradským, se Havel zmínil o své staré představě rozpouštění NATO a potvrdil, že jako prezident pochopil, že to nejde. "Pokud chtějí Evropané využít šanci na vytvoření spravedlivějšího míru, než kdy v historii měli, musí vyjít z reality a usi l ovat o rozšíření aliance jako jediné fungující obranné a bezpečnostní struktury," prohlásil.
Pavel Tigrid o prezidentovi před dvěma lety řekl: "Politik, který má ambice státníka, neváhá změnit názor a vysvětlit proč."
Autor:

Výsledky voleb

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Koalice SPOLU skončila na druhém místě. Koalice Přísahy a Motoristů a Stačilo! předběhli STAN a Piráty.

Bílý lev a Bílý kříž. Čaputová s Pavlem si vyměnili nejvyšší státní vyznamenání

  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Na Islandu havaroval autobus s českými turisty, pět jich skončilo na JIP

16. června 2024  11:35,  aktualizováno  21:42

Při páteční nehodě autobusu na severu Islandu se zranilo dvanáct lidí, z toho pět skončilo na...

Pomalý návrat žen do práce po dětech? Je čas více zapojit otce, říkají experti

16. června 2024  20:20

Česko patří mezi země s nejpomalejším návratem rodičů po rodičovské do práce v celé Evropské unii....

Dělníci se zasekli v tubusu elektrárny. Ven je dostali až hasiči

16. června 2024  20:12

Hasiči v neděli několik hodin zachraňovali čtyři dělníky z převráceného vozíku v tubusu...

Rusku může globální oteplení pomoci, proto šíří klimatické lži, říká sociolog

16. června 2024

Premium Globální oteplování není. Za klimatickou krizi nemůže člověk, ale mimozemšťané. Jde o světové a...

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Jen ať mě kritizují, moje šperky vydělávají, říká zpěvačka Lucie Bílá

Zatím jí to pořád zpívá, ale i Lucie Bílá (58) si uvědomuje, že jednou její kariéra skončí. Hlava ji z toho ovšem...