Uspořádá se průzkum veřejného mínění a najatá agentura se u vytipovaných zástupců různých sociodemografických skupin vyptává:
1. Chcete platit u lékaře? Ano/ne
2. Chcete zvýšit důchody? Ano/ne
3. Chcete, aby ČEZ měl menší zisky? Ano/ne
4. Chcete, aby bohatí platili vyšší daně? Ano/ne
A tak dále.
Otázek může být nepočítaně. A hádejte, jestli se ve většině případů dočkáte odpovědí ano, nebo ne? Jinak řečeno, jestli je z marketingového hlediska výhodné zaměřit pak kampaň a své sliby na ty, kteří nechtějí platit a chtějí víc dostávat?
Abych byl konkrétní, popisuji letošní volební kampaň sociálních demokratů. Strany, která byla, jak říká její první místopředseda Bohuslav Sobotka, průkopníkem politického marketingu v Česku. To znamená, že si svoje sliby a hesla nejdřív ověří u vytipovaných voličů, a když to zabírá, jde se s nimi na trh. Na billboardy, do inzerátů, do televizních diskusí.
Stejný Sobotka se mi před třemi týdny v rozhovoru svěřil, že sociální demokraté trpí jistou "marketingovou neukázněností", když zamýšlený příspěvek 2 400 korun k důchodu vydávají v kampani za třináctý důchod. "Já se snažím důsledně mluvit o mimořádném příspěvku k důchodu," pravil Sobotka.
Jenže – Sobotka míní a marketing mění. Upejpání se ve volbách nenosí! Chcete-li ulovit voliče, je třeba jít rovnou na věc a slíbit cokoliv. A tak se v posledních dnech chudák Sobotka dočkal toho, že po celé republice ČSSD vylepila billboardy s jeho obličejem a slibem: Třináctý důchod ze zisků ČEZ!
Ať si místopředseda říká, co chce. A dostal ještě jednu dávku povinného slibování: na druhé verzi svých megaplakátů oznamuje, že je "proti placení u lékaře".
On! Politik, který před tři čtvrtě rokem platil tři tisíce za přítomnost u porodu svého druhého syna, stejně tak platila i jeho žena pět tisíc ročně své gynekoložce. "Dostali jsme služby navíc, ale v každém případě by všechny tyto sumy měly mít jasná pravidla," řekl loni v červenci.
A dnes je proti placení! Přitom placení ve zdravotnictví je právě o určení standardní a nadstandardní péče a pacientově rozhodnutí, co si vybere. To už ale na plakátech nezní tak krásně jako ono omílané zdravotnictví bez placení.
Dva příklady se Sobotkou mě utvrdily, že být místopředsedou v dnešní ČSSD tolik neznamená. Silnější slovo mají marketéři a vyznavači průzkumů Jaroslav Tvrdík a Petr Dimun. Příznačný je i nedávný výrok místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha v časopisu Instinkt.
Když se objevily billboardy parodující ČSSD se sliby Zrušíme ranní kocovinu a Pivo za tři koruny, Škromach se vyděsil: "Nejdřív jsem si nebyl jistý, co to je. Volal jsem proto Tvrdíkovi: Jardo, to už jste přehnali, ne?"
Dalšího důkazu, jak to s těmi sliby v ČSSD chodí, vážně netřeba.
