Změna bodu 136 Lisabonské smlouvy Unii pomůže zřídit záchrannou síť nazvanou Evropský mechanismus stability. Ta má pomáhat zemím, které se ocitnou ve finančních potížích. Do těch se dostalo už několik jihoevropských států a Irsko.
Schválení změnyK ratifikaci změny Lisabonské smlouvy je v Česku potřeba souhlas tří pětin všech poslanců, tří pětin přítomných senátorů a následně prezidentem Václavem Klausem. |
EU nyní dotuje státy, které už si nedovedou pomoci samy, pomocí improvizovaného záchranného fondu, fungujícího jako společnost s ručením omezeným.
"Vstupem do eurozóny se - bude-li nyní předkládaná změna smlouvy schválena - staneme automaticky účastníky záchranného mechanismu s povinností přispět formou přímého kapitálového vkladu a formou záruk částkou v celkové hodnotě 250 miliard korun," varoval předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.
Nebezpečí podle něj tkví v tom, že se Česka nikdo nemusí ptát, jestli euro zavést chce, nebo ne. Až splníme maastrichtská kritéria, prostě nám ho nařídí, říká předseda Svobodných.
Eurozóna nás pohltí, ať chceme nebo ne, varuje Mach...
Mach svá tvrzení dokládá zněním Lisabonské smlouvy. "O našem členství v eurozóně bude rozhodovat podle článku 140, odstavce 2 Smlouvy o fungování EU Evropská rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise, tedy i bez našeho souhlasu či žádosti," varuje.
Podpoří je Klaus?Neparlamentní Svobodní sice politickou sílu nemají, poslední průzkum společnosti Factum Invenio jim nicméně přisoudil "stoupající podporu" (byť nadále hluboko pod pětiprocentní hranicí). A v nedůvěřivém postoji k euru mají v politických kruzích silného zastánce - prezidenta Václava Klause, na jehož stůl se ratifikace změny také dostane. |
Předsedou SSO citovaný bod zní takto: "Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států."
...bez našeho souhlasu se to nestane, oponuje Nečas
Přičemž o pár odstavců výše definuje "státy, na které se vztahuje výjimka" jako členské země, které dosud nesplnily podmínky pro přijetí eura.
Premiér Petr Nečas si ale nemyslí, že by vír jménem euro mohl vtáhnout Českou republiku proti její vůli.
"Lze namítnout, že státy, které euro zatím nepřijaly, jsou podle práva EU povinny tak učinit. Nicméně přesto tato povinnost není vymahatelná automaticky ve chvíli, kdy stát splňuje maastrichtská kritéria. Je nezbytný aktivní projev vůle daného státu euro přijmout (...) Bez aktivního projevu vůle se nemůže žádný členský stát EU stát členem eurozóny," napsal před časem v dopise Machovi.
I nyní, v materiálu, který schvaluje Senát, hovoří v předkládací zprávě Nečas stejně. "Rozpočtové zatížení České republiky se bude odvíjet až od případného rozhodnutí ČR o účasti našeho státu na operacích prováděných v rámci Evropského mechanismu stability," uvádí premiér.
Hradní právník Pavel Hasenkopf je podobného názoru jako Mach.
"Jakmile Česká republika splní maastrichtská kritéria a Komise a Evropská centrální banka o tom podají zprávu Radě, rozběhne se proces, jehož výsledkem může být přijetí eura Českou republikou. Česká republika nebude mít žádnou možnost tento proces právní cestou zpomalit, nebo dokonce zastavit," napsal v květnu pro server EUportál.
Ze žádného ustanovení Lisabonské smlouvy podle Hasenkopfa nevyplývá, že by se členská země bez aktivního projevu vůle nemohla stát členem eurozóny.
