"Myslím, že se stalo něco divnýho, až to budu vědět, tak vám to řeknu, jo?" Tak Roman Janoušek komentoval loni v březnu nehodu při níž srazil ženu a od nehody ujel. Když ho policisté nechali dýchnout, přístroj ukázal hodnotu 2,28 promile (více si přečtěte zde).
Soudní lékař Josef Pleskot však ve čtvrtek u pražského městského soudu, který se Janouškovou nehodou zabývá, prohlásil, že výsledky nelze z jeho pohledu považovat za důkaz. "Nelze přepočítávat hladinu alkoholu v krvi z dechové zkoušky. Pozitivní výsledek dechové zkoušky tak nelze považovat za důkaz přítomnosti alkoholu v krvi," citoval Pleskot svou zprávu (více o čtvrtečním jednání se dočtete zde).
Proti jeho tvrzení se však ohrazuje ředitel policejní dopravky Tomáš Lerch. Dechová zkouška je přípustná jako důkaz na základě takzvaného tabákového zákona. "V paragrafu 16 je uvedeno, že pokud je dechová zkouška provedena ověřeným analyzátorem alkoholu v dechu, tak v takovém případě se lékařské vyšetření neprovádí," říká Lerch.
Soudy běžně dechové zkoušky akceptují
Podle něj soudy běžně výsledky policejního měření uznávají, a to jak ve správním, tak i trestním řízení, existuje už několik rozsudků. "Občas se objeví různé takovéto komentáře různých znalců. Je ale potřeba říct, že pokud by někdo chtěl posuzovat otázku měření, tak by to měl být znalec z oboru metrologie a nikoliv znalec z toxikologie, který provede různé dopočítávání," upozorňuje Lerch.
"Je to dost často názor lékaře, který kolikrát ani nebyl seznámen s průběhem měření a přesností přístrojů, které používáme," říká šéf dopravních policistů s tím, že pokud by byl při kontrole použit necertifikovaný přístroj, musel by samozřejmě následovat odběr krve.
Podle právničky Dagmar Raupachové bude konkrétně v Janouškově případě záležet na soudu, jak získané důkazy posoudí. "Jedna věc je zajišťování důkazů, druhá jejich hodnocení soudem. A soud má poměrně velký prostor, aby zhodnotil výpověď znalce, zhodnotil jiné důkazy - ať přímé či nepřímé," odhaduje advokátka.
Přesnost Drägerů je 99 procent, říká odborník
Drtivá většina měřících přístrojů, které policie používá, přitom potřebnou certifikaci od Českého metrologického institutu (ČMI) má. Nejčastěji se jedná o modely firmy Dräger. Institut připravil i metodiku, která má zajistit co nejvyšší přesnost. "Po pěti minutách se provádí ještě opakovaná dechová zkouška," vysvětluje Lerch.
K názoru policie se přiklání i přednosta pražského Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Tomáš Zima. Přístroje, které používá policie dnes, už jsou podle něj velmi přesné, pracují totiž na jiném principu než kdysi používané trubičky. "V 99 procentech případech ano. Nic totiž není stoprocentní," říká Zima.
Dřívější metody totiž reagovaly na specifické aromatické látky, které byly nejčastěji spojené s alkoholem, ale mohly se v dechu objevit i po konzumaci některých jídel. "To třeba kdybyste vypil litr džusu nebo dýchal formaldehyd, tak by vám to také zezelenalo, to bylo nepřesné," vysvětluje lékař.
"Je to dechová zkouška, která má samozřejmě některá úskalí. Je potřeba ty přístroje kalibrovat, je tam odchylka. Pak je tam ale věc druhá. Když má nějaká strana rozpor, tak může následovat odběr krve nebo moči ve zdravotnickém zařízení a provedení precizní analytické zkoušky a je to jasné," dodává Zima.
