Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová mírnila obavy čtenářů tím, že japonské jaderné elektrárny v nejsilnějším tamním zemětřesení neselhaly, ale naopak obstály překvapivě dobře. "Ukázalo se, že tento poměrně starý projekt dokázal odolat důsledkům mnohem silnějšího projevu přírodních živlů, než na který byl vyprojektován," uvedla.
Odpovědi Dany Drábové čtěte zdeO radiaci v Japonsku diskutovala se čtenáři iDNES.cz šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost |
Za nejhorší považuje situaci na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Fukušima I. Přiznává, že je to trochu překvapivé, protože blok byl v době zemětřesení odstaven kvůli revizi.
Drábová odpoví i ve čtvrtek"Musím také někdy sledovat vývoj," usmála se nejprve Dana Drábová nad žádostí o on-line rozhovor. Média ji nyní hodně vytěžují. K chatu se čtenáři svolila, po hodině ale musela končit a vyhovět jinému médiu. Čtenářům iDNES.cz slíbila, že se ve čtvrtek pokusí vrátit k nezodpovězeným otázkám. |
"Došlo tam k poklesu vody v bazénu skladování vyhořelého paliva a dvěma požárům, zvýšená radiace v areálu je asi z podstatné části nyní kvůli tomuto problému," napsala Drábová.
Jednoho ze čtenářů zajímalo, co by se stalo, kdyby Japonci nedokázali žhnoucí části reaktoru uchladit a roztavily by se palivové tyče.
"Pokud by skutečně došlo ke kompletnímu roztavení, nemusí to ještě znamenat nic příliš významného pro okolí. Bude hodně záležet na nepoškozenosti kontejnmentu (ochranného obalu, pozn. red.) reaktoru či na jeho schopnosti snižovat velký únik. I netěsný kontejnment má tuto schopnost, záleží však na rozsahu jeho poškození."
Čtenáře zajímala i celková bezpečnost jaderné energetiky. "Za celou dobu provozu jaderných elektráren nebyl nikdo v okolí radiací přímo usmrcen. I v tom nešťastném Černobylu obětovali životy 'pouze' pracovníci elektrárny a hasiči. Pravděpodobnost, že v okolí elektrárny do 10 kilometrů zemřu v důsledku jejího působení, je jedna ku deseti miliónum za rok. Tedy asi jako úder blesku," přirovnala to Drábová.
České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany jsou projektované tak, aby obstály při zemětřesení o síle 5,0 až 5,5 - to je zemětřesení, které v jejich oblasti nikdy nebylo a z povahy geologických zlomů by v žádném případě nastat nemělo.
"Při nouzovém odstavení reaktoru jsou bezpečnostní systémy našich elektráren napájeny z vnější sítě, mají pracovní 400 kV linii a záložní linku 110 kV. Pokud by nebyly pod napětím, startují dieselgenerátory - každý z nich stačí na uchlazení jednoho reaktorového bloku, Temelín má osm nezávislých generátorů. Kdyby selhaly i ty, přistupuje se k napájení z přímé linky z vodní elektrárny Lipno případně přímé linky MVE Hněvkovice," uvedla Drábová.
