Ministr školství zavedení minimální bodové hranice dlouhodobě odmítá. Podle Plagy takzvané „cut-off score“ neřeší problémy, které současné české školství má a je potřeba hledat jiná východiska, která by zlepšila kvalitu vzdělávacího systému.
„Nemyslím, že ‚cut-off score‘ je tím nástrojem, který by významně zlepšoval kvalitu středních škol u nás. Chci se ubírat jiným směrem, a to i v jednáních. Stát musí dbát na kvalitu a zlepšovat ji, kraje se pak na svých školách musejí zaměřit na optimalizaci kapacity a nabídky vzdělávání,“ řekl po jednání tripartity ministr školství Robert Plaga.
Na gymnáziích je přetlak, minimální hranice je k ničemu
Analýzy ministerstva školství také podle výsledků ukazuje, že pokud by na stávajících přijímacích zkouškách bylo „cut-off score“, nemělo by to žádný dopad na osmiletá ani na čtyřletá gymnázia. Poptávka po studiu je totiž významně vyšší než nabídka volných míst a tak je nastavení hranice úspěšnosti pro gymnázia zbytečné. Citelný zásah by naopak zaznamenaly střední odborné školy. Dopad zavedení „cut-off score“ by byl znát hlavně v oborech, které studují dívky.
„To si nemyslím, že je úplně chtěný faktor, který by mohl přivést učně na učiliště,“ doplnil svůj negativní postoj vůči současné podobě návrhu „cut-off score“ ministr školství Robert Plaga. Zavedení „cut-off score“ odmítají i odborníci, například i sociolog Daniel Prokop.
Hejtmanka Vildumetzová (KV) tlačí cut-off scores s tím, že 37 % neudělá maturitu a zbytečně jde 250k na jejich SŠ. Cermat upřesnil, že po všech pokusech nedá maturitu jen 4 %. Nejen trestat děti za nekvalitu ZŠ ve svém kraji, ale i podle smyšlených čísel https://t.co/8yLCzHLmeO
Podle svazu průmyslu a dopravy by zavedení „cut-off score“ dopadlo hlavně na některé obory středních odborných učilišť a obory nástavbového studia, kde by nemohlo být přijato zhruba sedmdesát procent uchazečů.
„Obáváme se, že pevná bodová laťka pro přijetí na střední školy by mohla způsobit, že se některé obory vůbec neotevřou. Může to zhoršit situaci u oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem, a do kterých nyní horko těžko sháníme žáky. Zkušenosti ze zahraničí nám navíc ukazují, že takzvané cut-off score znevýhodňovalo děti ze sociálně slabších rodin, které si nemohly dovolit placené doučování,“ řekl po pondělním jednání ČTK prezident Svaz průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Místo tohoto opatření svaz podporuje návrh hejtmanů, podle kterého by kraje jako zřizovatelé mohly vyjednávat s ředitelem školy o počtech otevíraných tříd a nabíraných žáků.
Jde o příliš významné téma, musíme ho probrat samostatně
Na pondělním jednání tripartity bylo několik dalších zásadních bodů, které měli účastníci zasedání probrat – například nástroje k zabránění kůrovcové kalamitě či strategie v boji se suchem.
Možnosti řešeníPodle ministra Plagy je hned několik variant, jak zlepšit kvalitu středních škol:
|
V úvodu se proto zástupci shodli, že téma „cut-off score“ nebude hlavním předmětem pondělního jednání, ale budou se mu později věnovat separátně. Výsledky jednání chtějí podle ministra Plagy oznámit 14. ledna.
Zpracovaná analýza je klíčem pro další jednání
Tripartita chtěla, aby ministerstvo do 19. listopadu předložilo návrh, jak chce v oblasti středního školství dál postupovat. Analýza je základním kamenem, o který se bude resort v dalších jednáních opírat. Kraje i ministerstvo se shodnou na nedostatečné kvalitě středních škol.
„Na vině jsou však přebytečné kapacity i nekvalita některých typů škol, bez ohledu na zřizovatele. Myslím, že v tuto chvíli nemůžeme mít po dvou letech jednotných přijímaček relevantní, tvrdá data, o která se můžeme opírat,“ vysvětlil po jednání Plaga, který vnímá „cut-off score“ jako limitující faktor pro přijetí studentů na střední školy. Ministr chce jít jinou cestou, která by odhadovala potenciál jednotlivých studentů. Veškeré návrhy by však s kolegy ještě rád probral.
Má ministerstvo plošně zavést cut-off score pro přijetí na střední školy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 26. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.
