Pokud vlády chtějí zlepšit výsledky svých studentů v celosvětovém průzkumu PISA, který porovnává schopnosti ve čtení, matematice, vědě či týmové práci, měly by se soustředit na budování respektu vůči učitelům a dobře platit. Ve čtvrtek k tomu vyzvala londýnská nadace Varkey, která zveřejnila průzkum o postavení učitelů napříč 35 státy světa.
Mezinárodní studie Global Teacher Status Index (GTSI) poukazuje na přímou souvislost mezi postavením učitelů ve společnosti a výkonem žáků v testech PISA, jejichž výsledky pravidelně zveřejňuje OECD. Průzkum se v každém ze zkoumaných států zaměřil na názor tisícovky dospělých, studie se zúčastnilo i pět a půl tisíce učitelů.
Z výzkumu vyplývá, že nejlépe se umístily asijské země, které předběhly nejen všechny evropské státy, ale také celý Západ. V první desítce se umístila Čína, Malajsie, Taiwan, Indonésie, Korea a možná překvapivě také Indie.
Ve srovnání se studií GTSI z roku 2013, se postavení učitelů podle výzkumníků zlepšilo ve třinácti zemích. Zatímco Čína je opětovně první, největší propad zaznamenali pedagogové v Řecku a Egyptě. V Česku se postavení učitelů za posledních pět let zlepšilo, jejich status na sto bodové škále vyrostl o deset bodů. Navzdory tomu se však Češi mezi zkoumanými státy umístili šestí od konce.
Přestože se například v sousedním Německu učitelé těší poměrně vysokému platu, pouze jeden z pěti Němců by své děti podpořil v rozhodnutí stát se učitelem. Podobně jsou na tom i rodiče v Česku, kde se povolání pedagoga těší stejné společenské prestiži jakou mají sociální pracovníci. Číňané naopak vnímají učitele jako rovné lékařům.
Všechny jihoamerické národy se v průzkumu umístily v dolní polovině. Úplně poslední skončila Brazílie, pátá od konce je Argentina. Ve většině evropských zemí se respondenti domnívají, že žáci mají větší tendenci učitele spíše nerespektovat než naopak. Překvapením je také pozice Izraele, který je předposlední.
„Je tu jasná souvislost mezi respektem k učitelskému povolání a jeho platovém ohodnocení,” vysvětluje vedoucí výzkumník Peter Dolton. „Lepší postavení učitele nejen vypadá dobře, ale především vede k lepším studijním výkonům,” uvádí Dalton s tím, že důvěra ve vzdělávací systém za posledních pět let narostla ve všech zkoumaných zemích. „Ministři školství by měli brát postavení učitelů vážně a snažit se o jeho zlepšení,” dodává Dalton.
Peníze pro učitele v návrhu rozpočtu chybí, jde minimálně o 21 miliard |
Podle obyvatel 28 ze 35 zkoumaných zemí jsou učitelé placeni méně, než si spravedlivě zaslouží. Výzkum poukazuje i na to, že lidé často přehlíží hodiny práce, které učitelé věnují zaměstnání nad rámec své pracovní doby.
Zatímco v Číně své učitele respektuje 81 procent žáků, v Německu je to pouhých 22 procent. Hned za Čínou se překvapivě umístila Uganda, kde učitele respektuje 79 procent studentů. Na vině jsou i rodiče. Zatímco v Číně, Indii, Ghaně či Malajsii podporuje učitele polovina z nich, v Rusku a Izraeli je to jen osm procent.
Rozhlasová stanice Deutsche Welle připomíná, že závěry výzkumu GTSI kontrastují se studií novozélandského profesora Johna Hattieho z roku 2009. Podle něj leží podstata kvalitního vzdělání ve vztahu mezi učitelem a žákem založeném na praktických ukázkách, zpětné vazbě a snaze učitelů předcházet vytváření předsudků vůči jednotlivým studentům.