1 Kolik dětí se speciálními potřebami přijde do běžných škol?
Ministerstvo školství (MŠMT) v uplynulých týdnech zjišťovalo počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých krajích a počty těch, které budou směřovat do běžných základních škol. Výsledná data MŠMT zveřejní koncem července.
Žákem se speciálními potřebami, který potřebuje podpůrná opatření, se rozumí děti se zdravotním postižením - zrakovým, sluchovým nebo tělesným, děti s kombinovanými vadami, autismem, vadami řeči atd. Dále děti s mentální retardací nebo se sociálním znevýhodněním.
„Už nyní je jasné, že přesně tak, jak jsme předpokládali, bude počet dětí se speciálními potřebami, které nově zamíří do běžných škol, velmi nízký. Nic dramatického se od prvního září dít nebude,“ říká mluvčí MŠMT Jarmila Balážová s tím, že už v předchozích letech děti z praktických škol postupně přecházely do škol běžných.
2 Kdo rozhodne, zda dítě půjde do běžné nebo praktické školy?
O výběru školy rozhodují rodiče - v tomto ohledu novela nic nemění. Zdravé dítě jde automaticky do běžné základní školy. Má-li však speciální vzdělávací potřeby vyplývající ze zdravotního, mentálního či sociálního handicapu, navštíví s ním rodiče školské poradenské zařízení (pedagogicko- psychologickou poradnu nebo speciálně pedagogické centrum - pozn red.), kde odborníci posoudí, v čem konkrétně vězí problém.
Co musí škola dítěti poskytnoutMezi podpůrná opatření, která může poradenské zařízení dítěti doporučit, a která následně škola musí zařídit patří:
|
„Zařízení určí, která podpůrná opatření dítě potřebuje pro své vzdělávání. Vystaví zprávu a informace předá rodičům i škole, kterou pro své dítě vybrali, aby přesně věděla, co má s dítětem dělat, aby dosáhlo svého maxima,“ vysvětluje Jana Zapletalová ze sekce pro pedagogicko - psychologické poradenství Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).
Poradna rovněž doporučí, zda je pro dítě vhodnější vzdělávání v běžné škole, či zda dát přednost škole praktické (zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona - pozn. red.). Konečné slovo však mají rodiče. Na podpůrné prostředky, které poradna „naordinuje“, má dítě ze zákona nárok, ať rodiče zvolí jakoukoli školu.
3 Může škola přijetí dítěte se speciálními potřebami odmítnout?
Spádová základní škola žáka nesmí odmítnout. Jedinou výjimkou je pokud prokáže, že má naplněnou kapacitu. V tom případě má zřizovatel školy povinnost zajistit pro žáka místo v jiné škole. U jiných škol než spádových povinnost přijmout žáka stanovena není, a závisí tedy na dohodě mezi rodiči a vedením školy.
Od chvíle, kdy se rozhodne o přestupu dítěte se speciálními potřebami do běžné školy, má škola maximálně čtyři měsíce na to, aby zajistila všechna podpůrná opatření, které dítěti stanovila poradna.
4 A co mimořádně nadané děti?
Od 1. září dostanou rovněž tyto děti nově spektrum podpůrných opatření. „Mají například možnost získat přístupy do světových knihoven, laboratorní pomůcky, drahé učebnice a další speciální pomůcky. Máme například velké množství mimořádně nadaných dětí, které se zabývají fyzikou a astronomií. Rodič obvykle nemá na to, aby koupil například drahý dalekohled. Nově tyto speciální pomůcky může opatřit škola,“ vysvětluje Zapletalová.
Kromě toho mají mimořádně nadané děti stejně jako dosud možnost přeskakovat ročníky, učit se podle individuálního vzdělávacího plánu či ve vyšších ročnících využívat různé stáže.
5 Jak škola sežene asistenty a speciální pomůcky?
Ředitel dostane ze školského poradenského zařízení seznam konkrétních podpůrných opatření, které má škola pro žáka zajistit. Zřizovatel pak škole na základě těchto požadavků pošle finanční prostředky.
Většina škol už integrujeZ posledních dostupných údajů za školní rok 2014/2015 vyplývá, že se v běžných ZŠ vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením, z toho téměř 46 tisíc formou individuální integrace. Z celkového počtu 4 100 běžných základních škol individuálně integruje děti s postižením 3 175 škol. V praktických a speciálních školách se vzdělává téměř 24 tisíc dětí s postižením. Největší podíl dětí v těchto školách tvoří děti s mentálním postižením, i jejich počet v běžných školách však trvale roste. Zdroj: ČOSIV |
„Rozdíl oproti dřívějšku spočívá v tom, že dosud, když školy žádaly o podpůrné prostředky, například o asistenty, často je nedostávaly, protože kraje na všechny neměly finance. Od září přidělování asistentů kraj nemůže ovlivnit. Pokud školské poradenské zařízení navrhne, že dítě asistenta potřebuje, tak ho nemůže nedostat,“ říká Zapletalová.
Předpokládá se proto, že asistentů na běžných školách výrazně přibude. „Zvyšují se počty kurzů připravujících asistenty pedagoga. Na portálu RVP budeme zveřejňovat jména absolventů těchto kurzů v jednotlivých regionech, aby školy mohly snáze hledat lidi, které potřebují,“ dodává.
6 Jak se učitel naučí pracovat s postiženým dítětem?
Kurzy zaměřené na vzdělávání učitelů a jejich přípravu na práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami běží už několik let, jejich počet se v souvislosti s inkluzivní novelou školského zákona ještě zvýšil.
V jednotlivých regionech kromě toho funguje síť speciálně pedagogických center. Ta budou vytvářet metodickou podporu školám, které dosud neměly zkušenosti s dětmi se speciálními potřebami. „Učitelé z běžných škol se například mohou přijít podívat do speciálních škol třeba na to, jak v praxi probíhá vzdělávání dětí se sluchovým nebo zrakovým postižením a jakou péči běžná škola bude muset těmto dětem vytvořit,“ vysvětluje Zapletalová.
7 Jaké změny čekají speciální a praktické školy?
Fungování speciálních škol se novela školského zákona nijak nedotkne. Tyto školy jsou určeny pro děti se středně těžkou nebo těžkou mentální retardací. Tyto děti jsou v běžných školách těžko vzdělavatelné, inkluze se jich proto netýká.
Praktické školy, určené pro děti s lehkým mentálním postižením, budou rovněž fungovat i nadále. Je však pravděpodobné, že část žáků z nich postupně přestoupí do běžných škol. „Je možné, že základní školy praktické budou mít určitý úbytek žáků. Na druhou stranu jim přibude práce v tom, že budou poskytovat metodickou podporu běžným školám,“ říká Zapletalová. Obavy, že speciální pedagogové přijdou o práci, jsou podle ní liché. „Naopak je možné, že jejich kapacity budou nedostatečné,“ domnívá se.
8 Co z novely plyne pro školská poradenská zařízení?
Nejpozději do dvou let od 1. září 2016 musí školská poradenská zařízení provést novou diagnostiku u všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Průběžně budou přicházet nové děti, které budou dostávat nová doporučení. A ty, které byly diagnostikovány již dříve, budou postupně chodit do školských poradenských zařízení na rediagnostiku,“ vysvětluje Zapletalová.
Školská poradenská zařízení kvůli změně systému rovněž zvýšila kapacitu. „Obdržela desetiprocentní navýšení počtu pracovníků, nikoliv plošně ale v průměru. Někde to tedy bylo více a někde naopak méně. Jejich práce se bude monitorovat a vyhodnocovat, takže se nedá vyloučit i další zvýšeni počtu pracovníků,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí NÚV Markéta Růžičková.
 |
