Z celkového počtu 18 tisíc žáků praktických škol tak v září přejde do běžných základek jen nepatrný zlomek. Asi 52 tisíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se podle České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) v běžných školách integruje již nyní.
„Nejvyšší počet dětí směřujících z jednoho typu školy do druhé se očekává v Praze a Středočeském kraji - dohromady se bude jednat o zhruba 150 dětí,“ sdělila pro iDNES.cz mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
PŘEHLEDNĚ: Blíží se start inkluze |
V dalších krajích se přestupy budou týkat spíše jednotek dětí. Například Moravskoslezský kraj předpokládá přechod devíti žáků z praktické do běžné ZŠ. V kraji Jihočeském a Zlínském přestoupí do běžných škol po čtyřech žácích, na Vysočině pouze dva. A například v Plzeňském kraji se podle odhadů nechystá k přestupu žádný žák.
Kraje ve svých odhadech vycházejí z deklarací rodičů, kteří měli do konce května nahlásit, na kterou školu své dítě od září umístí. Počty se však mohou ještě mírně měnit, definitivně jasno bude až po začátku školního roku. Podle ministerstva se oproti loňsku výrazně nezměnily ani počty handicapovaných prvňáčků, které rodiče zapsali do běžných základních škol.
Osmdesát procent škol už integruje
Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, který měl oblast inkluze dosud na starosti, se v posledních týdnech zintenzivňují dotazy ze strany škol ohledně praktického zavádění inkluzvivních opatření. Obavy ze změny přetrvávají zejména u těch škol, které zatím nemají s integrací handicapovaných dětí zkušenosti.
Většina škol už integrujeV běžných základních školách je podle údajů České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) téměř 52 tisíc dětí s postižením, z toho se vzdělává téměř 46 tisíc formou individuální integrace. Z celkového počtu 4100 běžných základních škol individuálně integruje děti s postižením 3 175 škol. |
„Asi osmdesát procent škol už má nyní integrovaného nějakého žáka se speciální vzdělávací potřebou. V některých školách je takových dětí několik, třeba i patnáct dvacet. Zároveň je ale přibližně dvacet procent škol, které nikdy takové dítě neintegrovaly a u nich velmi záleží na tom, jak přijaly ideu společného vzdělávání,“ říká Štech.
Největší diskuze vzbuzovala v uplynulých měsících otázka přestupu dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol. „Počet běžných základních škol, v nichž je integrován alespoň jeden žák s lehkým mentálním postižením mírně roste,“ uvádí Balážová s tím, že se však nejedná o skokové změny, jaké by současnou strukturu praktického a speciálního školství.
Dramatický nárůst dětí s lehkým mentálním postižením v běžných školách se podle Štecha nebude konat ani letos. „Statisticky jsou tato čísla směšná. Dovedu si ale představit, že může být i škola, kde takové děti mohou být i tři, čtyři. Tam to pro ředitele nemusí být snadné, ale takováto situace bude výjimečná,“ domnívá se.
