Inkluze po seversku: Mix zdravých, postižených, cizinců a žádné propadání

  6:55
Normální je různorodost. Z této myšlenky vychází vzdělávací systémy většiny skandinávských zemí, v nichž inkluzivní vzdělávání funguje již od devadesátých let. O svých zkušenostech s inkluzí hovořili na páteční konferenci v Praze experti z Norska a Islandu, kde prakticky neexistují speciální školy. Podle expertů se Česko může na severu inspirovat.

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než norštinu. | foto: Aronsløkka skole

Město Drammen se nachází asi čtyřicet kilometrů jihozápadně od norského hlavního města a po Oslu je druhým nejčastějším cílem přistěhovalců. Čtvrtinu obyvatel tak tvoří imigranti a jejich potomci, v některých čtvrtích je jejich podíl ještě vyšší.

Imigranti a norština

Norské školy mají propracovaný systém začlenění dětí, pro něž není vyučovací jazyk jazykem mateřským. Tyto děti tak před nástupem do školy navštěvují zdarma roční přípravný kurz, během něhož získávají základy norštiny. Poté jsou převedeny do běžných škol. I tam s nimi však pracují jazykoví specialisté, kteří jim často pomáhají přímo ve třídě při výuce. Pokud má žák stále výraznější problémy, tráví s ním jazykový učitel pět hodin týdně nad rámec výuky.

„Z pěti set studentů v naší škole má asi polovina jiný mateřský jazyk než norštinu. Dále máme asi osm procent dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. To jsou výzvy,“ říká Janne Elin Stubsjoenová zástupkyně ředitele školy Brandengen, jedné z devatenácti ve městě.

Systém veřejných speciálních škol pro handicapované děti v Norsku prakticky neexistuje. Do škol společně chodí zdraví žáci, děti s různými zdravotními handicapy, včetně vážných vad zraku a sluchu, mentálně handicapovaní žáci i děti, které se teprve učí norsky.

„Žák je zkrátka žák bez ohledu na jeho speciální potřeby nebo původ. Cílem je vychovávat z každého dítěte plnohodnotného občana,“ vysvětluje Marcus Sander Kathrud ze školy Aronsløkka, která integruje sedm procent dětí s různými handicapy, přičemž některé z nich tráví část vyučovacích hodin v oddělených speciálních třídách se speciálními pedagogy.

Změnu žádali rodiče, speciální pedagogové byli skeptičtí

Před pětadvaceti lety byla přitom situace zcela odlišná a speciální školy běžně fungovaly. V roce 1991 však Norsko provedlo „revoluci“ ve vzdělávacím systému. Část speciálních škol byla zrušena, z ostatních se stala odborná centra a poradny.

Výchova k solidaritě

„Tisícům hendikepovaných dětí byla dána možnost realizovat svůj talent, a díky tomu se stát aktivními členy společnost,“ říká velvyslankyně Norského království, Siri Ellen Sletnerová. „Neméně důležité ale je, že tisíce nehendikepovaných dětí se naučily žít společně s dětmi, které mají nějaké speciální potřeby. Pro ně pak inkluze znamená praktickou výuku v lidské solidaritě. Ze zkušeností, které máme v Norsku, je inkluze win-win situace jak pro hendikepované, tak pro ty, kteří žádný hendikep nemají, a tím i pro společnost jako celek,“ uvedla Sletnerová.

O tři roky později pak podepsalo i s dalšími skandinávskými zeměmi Deklaraci ze Salamancy, vycházející z přesvědčení, že „běžné školy by měly vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, jazykové nebo jiné podmínky“.

Podle Stubsjoenové tehdy reformu nejvíce prosazovali rodiče handicapovaných dětí, kteří si přáli, aby jejich děti mohly docházet do nejbližší školy. Skeptičtí naopak byli speciální pedagogové. „Báli se, že přijdou o své uplatnění, postupně byli ale převedeni na běžné školy,“ říká Stubsjoenová. Speciální pedagogové se tak stali experty, kteří pomáhají běžným učitelům. Ve třídách rovněž dle potřeby působí asistenti pedagogů.

Ruku v ruce se změnou legislativy začaly být do školství pumpovány peníze. Skandinávské země, tak mají jedny z nejvyšších výdajů na vzdělávání v Evropě.Zatímco v Norsku jde do školství přes sedm procent hodnoty HDP, v Česku dlouhodobě jen necelých pět procent.

Kdo je tady normální?

Velmi podobný systém inkluzivního vzdělávání, jaký zavedlo Norsko, funguje na Islandu. I v této severské zemi v minulosti fungoval bohatý systém speciálního školství, od něhož vláda v devadesátých letech ustoupila. V současnosti jsou v celé zemi pouze tři speciální školy.

Podle Anny Kristín Sigurðardóttirové, vedoucí reykjavíckého Centra pro výzkum rozvoje vzdělávání, Island postupně upustil od užívání termínu „integrace“ a nahradil jej pojmem „škola rozmanitosti“, který prý lépe vyjadřuje, že „rozmanitá komunita je normou“. „Někdo má speciální vzdělávací potřeby, někdo je výjimečně nadaný, někdo má přistěhovalecký původ. Dívky jsou v něčem jiné než chlapci. Takže jak máme říct, kdo je tady normální?“ ptá se Sigurðardóttirová.

Různé formy speciální podpory na Islandu potřebuje téměř třicet procent dětí. „Škola musí být připravena na dítě, nikoli dítě na školu,“ zdůrazňuje Sigurðardóttirová. I když se dítěti v některém předmětu nedaří, nestane se zde, že by propadlo do nižšího ročníku. „Děti zůstávají stále se svými přáteli v ročníku. Vzdělávání každého dítěte je upravováno tak, aby maximálně naplnilo potenciál, který má. Je ale důležité aby zůstávalo se svými vrstevníky. Mladší děti by nenaplňovaly jeho sociální potřeby,“ říká pedagožka. „Samozřejmě všechny děti nemusí vynikat ve všech předmětech, je tu různorodost, což je dobře,“ dodává.

Inspirace pro Česko

Inkluzivní vzdělávání je v poslední době velmi intenzivně diskutováno i v České republice. V souvislosti se spuštěním novely školského zákona, která má především změnit způsob financování podpory pro tyto žáky, se objevují obavy z nedostatku peněz, nepřipravenosti škol i učitelů a negativního vlivu na kvalitu vzdělávání v běžných školách v případě větší integrace dětí s lehkým mentálním postižením.

Podle odborníků se Česko v tomto může inspirovat právě u severoevropských států. „Jejich zkušenosti lze vytěžit k tomu poukázat na specifika systémových změn spojených s inkluzí, problémy, které je třeba překonat i k vytvoření souhrnu společných znaků a doporučení, z něhož by se země, které jsou na cestě ke společné škole, mohly inspirovat,“ domnívá se Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.

Střední školy

Všichni pacienti jsou pro mě jako Bohdalová, říká kardiolog Neužil

Nejčtenější

A modré přilby jen přihlížely... Fotka ze Srebrenice dodnes straší Nizozemsko

Nizozemští vojáci sedí na střeše obrněného vozidla, vedle sebe modré přilby. Pod nimi stojí tisíce lidí doufající v jediné: že jim chlapíci s emblémem OSN zachrání život. Ale nestane se tak. Píše se...

Plovoucí bary a „nepřevratitelný“ raft. Na Vltavě kvete zvláštní vodácký byznys

Je deset hodin ráno a na jezu v Herbertově, dva kilometry po Vltavě od Vyššího Brodu na jihu Čech a na druhém jezu, který vodáky od Lipna čeká, se tvoří fronta. Širokých raftů s neohrabanými...

Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů

Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní filmový festival v Karlových Varech. Jednou z nich je topmodelka Hana Soukupová. Rodačka z Karlových Varů...

Drát, který odpojil polovinu Čech. ČEPS zveřejnil snímky poškozeného vedení

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil ve čtvrtek poprvé i snímky poškozeného vedení V411. Pád fázového vodiče na něm odstartoval minulý týden řetěz událostí, jehož výsledkem byl výpadek...

OBRAZEM: Stano odhalil Bartoškův poslední portrét. Dakota si napravila reputaci

Jak naposledy zvěčnil renomovaný fotograf Tono Stano Jiřího Bartošku, se můžete jít podívat do karlovarské Sparkasse Gallery. V neděli zde totiž sám tvůrce odhalil svou novou fotografii již zesnulého...

Policie prověřuje v Modřanech nález munice ve Vltavě, zasahuje pyrotechnik

V Modřanech v městské části Praha 12 našli v neděli odpoledne mladý muž a žena při magnetickém rybolovu ve Vltavě předmět, který připomíná munici. Policie oblast uzavřela, na místo dorazil...

13. července 2025  19:27,  aktualizováno  19:31

Drogy jako lék na duševní choroby. V Česku se mluví o legalizaci lysohlávek

Psychedelická renesance. Tak odborníci nazývají současný stav, kdy dochází k oživení zájmu o léčebné využití psychedelických látek, jako je LSD, ketamin, ayahuasca nebo psilocybin, známý z hub...

13. července 2025  19:07

Zemřel hrdina vítězného dokumentu z Varů, policie ho našla v rybníce u Prahy

V rybníku v Ohrobci u Prahy našli svědci v neděli ráno mrtvého muže. Příčinu jeho smrti určí soudní pitva, řekla krajská policejní mluvčí Michaela Richterová. Okolnosti případu policisté prošetřují....

13. července 2025  11:34,  aktualizováno  18:47

Trénink na rajčatech a „kempy“. Když je slepých dětí víc, než se dá zvládnout

Od naší zpravodajky v Ugandě Jedna operace šedého zákalu stojí pouhou tisícovku. Tak málo stačí na vyléčení slepoty, kterou tato nemoc způsobuje. V africké Ugandě je přesto pro mnohé nedostupná. Překážku netvoří jen peníze, ale...

13. července 2025  18:38

Rusové kvůli sankcím nemají na zubaře. Sahají po sadách „udělej si sám“

Přestože ruský režim zvládá uvalené ekonomické sankce lépe, než Západ nejspíš čekal, jsou oblasti, kde se projevují čím dál bolestněji. Třeba na zubech Rusů. Ti kvůli vysokým cenám stomatologických...

13. července 2025  18:06

Na Lounsku řádí mývalové, jinde ondatry a nutrie. Jak Česku škodí invazní druhy

Jeho černá maska kolem očí propůjčuje mývalovi vzhled malého zlodějíčka nebo roztomilého klauna. Radost z výskytu tohoto roztomilého medvídka ale v Peruci na Lounsku rozhodně nemají. Mýval severní je...

13. července 2025  17:52

VIDEA TÝDNE: Smrt v motoru, odmítnutý Macron a Decroix vrací úder

S blížícím se koncem týdne představujeme nejsledovanější videa portálu iDNES.tv za posledních 7 dní. Nejvíce vás zaujaly záběry z italského Bergama, kde muž zemřel v motoru airbusu. Dívali jste se...

13. července 2025  17:07

Pláže v brazilském Riu mohou svázat nová pravidla. Krásnému chaosu hrozí konec

Fungování pláží v Riu de Janeiru mohou omezit nová pravidla. Týkají se především prodejců a jejich typických stánků. Radnice prosazuje nejen jejich uniformovaný vzhled, ale zakazuje také používání...

13. července 2025

Vodíku věřím, vyplatí se, říká spolutvůrce lehkého vodíkového nákladního vozu

Premium

Vyrobil první lehký vodíkový nákladní automobil ve střední Evropě a chce navrátit slávu českým plochodrážním motocyklům. Zdeněk Gróman, majitel opavské společnosti Hagemann, která mimo jiné vyrábí...

13. července 2025

Fiala napsal dopis Ficovi. Nebojkotujte už protiruské sankce, žádá ho

Premiér Petr Fiala v dopise požádal Fica, aby na úrovni EU neblokoval 18. balík protiruských sankcí. Zmínil mimo jiné společný zájem zajistit bezpečí obou zemí. Fico v sobotu uvedl, že chce do úterý...

13. července 2025  15:54,  aktualizováno  16:05

Jak Mixa olej proti striím pečuje o pokožku během těhotenství a po porodu?
Jak Mixa olej proti striím pečuje o pokožku během těhotenství a po porodu?

Strie jsou běžnou součástí mateřství, ale to neznamená, že se o pokožku nemůžeme starat s láskou a péčí. Otestovaly jsme olej proti striím od...

CO (NE)VIDĚT Z VARŮ: Na tyto čtyři filmy si po festivalu určitě počkejte

Ve Varech se promítaly nejenom složité umělecké snímky. Přečtěte si tipy spolupracovníka iDNES.cz Petra Suchomela na filmy, které si nejspíš najdou cestu i do českých kin a rozhodně stojí za vidění.

13. července 2025  16:05

Dubaj je jako druhá Paříž. Gastroráj ale trápí vysoké nájmy i konkurence

Dubaj patří dlouhodobě k jednomu z nejrušnějších gastronomických trhů světa. Přibližně třináct tisíc podniků všeho druhu se snaží přilákat zákazníky jak na levné rýžové birjání, tak i na chody...

13. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.