Pondělí 16. prosince 2019, svátek má Albína
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. prosince 2019 Albína

Inkluze po seversku: Mix zdravých, postižených, cizinců a žádné propadání

  6:55aktualizováno  6:55
Normální je různorodost. Z této myšlenky vychází vzdělávací systémy většiny skandinávských zemí, v nichž inkluzivní vzdělávání funguje již od devadesátých let. O svých zkušenostech s inkluzí hovořili na páteční konferenci v Praze experti z Norska a Islandu, kde prakticky neexistují speciální školy. Podle expertů se Česko může na severu inspirovat.

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než norštinu. | foto: Aronsløkka skole

Město Drammen se nachází asi čtyřicet kilometrů jihozápadně od norského hlavního města a po Oslu je druhým nejčastějším cílem přistěhovalců. Čtvrtinu obyvatel tak tvoří imigranti a jejich potomci, v některých čtvrtích je jejich podíl ještě vyšší.

Imigranti a norština

Norské školy mají propracovaný systém začlenění dětí, pro něž není vyučovací jazyk jazykem mateřským. Tyto děti tak před nástupem do školy navštěvují zdarma roční přípravný kurz, během něhož získávají základy norštiny. Poté jsou převedeny do běžných škol. I tam s nimi však pracují jazykoví specialisté, kteří jim často pomáhají přímo ve třídě při výuce. Pokud má žák stále výraznější problémy, tráví s ním jazykový učitel pět hodin týdně nad rámec výuky.

„Z pěti set studentů v naší škole má asi polovina jiný mateřský jazyk než norštinu. Dále máme asi osm procent dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. To jsou výzvy,“ říká Janne Elin Stubsjoenová zástupkyně ředitele školy Brandengen, jedné z devatenácti ve městě.

Systém veřejných speciálních škol pro handicapované děti v Norsku prakticky neexistuje. Do škol společně chodí zdraví žáci, děti s různými zdravotními handicapy, včetně vážných vad zraku a sluchu, mentálně handicapovaní žáci i děti, které se teprve učí norsky.

„Žák je zkrátka žák bez ohledu na jeho speciální potřeby nebo původ. Cílem je vychovávat z každého dítěte plnohodnotného občana,“ vysvětluje Marcus Sander Kathrud ze školy Aronsløkka, která integruje sedm procent dětí s různými handicapy, přičemž některé z nich tráví část vyučovacích hodin v oddělených speciálních třídách se speciálními pedagogy.

Změnu žádali rodiče, speciální pedagogové byli skeptičtí

Před pětadvaceti lety byla přitom situace zcela odlišná a speciální školy běžně fungovaly. V roce 1991 však Norsko provedlo „revoluci“ ve vzdělávacím systému. Část speciálních škol byla zrušena, z ostatních se stala odborná centra a poradny.

Výchova k solidaritě

„Tisícům hendikepovaných dětí byla dána možnost realizovat svůj talent, a díky tomu se stát aktivními členy společnost,“ říká velvyslankyně Norského království, Siri Ellen Sletnerová. „Neméně důležité ale je, že tisíce nehendikepovaných dětí se naučily žít společně s dětmi, které mají nějaké speciální potřeby. Pro ně pak inkluze znamená praktickou výuku v lidské solidaritě. Ze zkušeností, které máme v Norsku, je inkluze win-win situace jak pro hendikepované, tak pro ty, kteří žádný hendikep nemají, a tím i pro společnost jako celek,“ uvedla Sletnerová.

O tři roky později pak podepsalo i s dalšími skandinávskými zeměmi Deklaraci ze Salamancy, vycházející z přesvědčení, že „běžné školy by měly vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, jazykové nebo jiné podmínky“.

Podle Stubsjoenové tehdy reformu nejvíce prosazovali rodiče handicapovaných dětí, kteří si přáli, aby jejich děti mohly docházet do nejbližší školy. Skeptičtí naopak byli speciální pedagogové. „Báli se, že přijdou o své uplatnění, postupně byli ale převedeni na běžné školy,“ říká Stubsjoenová. Speciální pedagogové se tak stali experty, kteří pomáhají běžným učitelům. Ve třídách rovněž dle potřeby působí asistenti pedagogů.

Ruku v ruce se změnou legislativy začaly být do školství pumpovány peníze. Skandinávské země, tak mají jedny z nejvyšších výdajů na vzdělávání v Evropě.Zatímco v Norsku jde do školství přes sedm procent hodnoty HDP, v Česku dlouhodobě jen necelých pět procent.

Kdo je tady normální?

Velmi podobný systém inkluzivního vzdělávání, jaký zavedlo Norsko, funguje na Islandu. I v této severské zemi v minulosti fungoval bohatý systém speciálního školství, od něhož vláda v devadesátých letech ustoupila. V současnosti jsou v celé zemi pouze tři speciální školy.

Podle Anny Kristín Sigurðardóttirové, vedoucí reykjavíckého Centra pro výzkum rozvoje vzdělávání, Island postupně upustil od užívání termínu „integrace“ a nahradil jej pojmem „škola rozmanitosti“, který prý lépe vyjadřuje, že „rozmanitá komunita je normou“. „Někdo má speciální vzdělávací potřeby, někdo je výjimečně nadaný, někdo má přistěhovalecký původ. Dívky jsou v něčem jiné než chlapci. Takže jak máme říct, kdo je tady normální?“ ptá se Sigurðardóttirová.

Různé formy speciální podpory na Islandu potřebuje téměř třicet procent dětí. „Škola musí být připravena na dítě, nikoli dítě na školu,“ zdůrazňuje Sigurðardóttirová. I když se dítěti v některém předmětu nedaří, nestane se zde, že by propadlo do nižšího ročníku. „Děti zůstávají stále se svými přáteli v ročníku. Vzdělávání každého dítěte je upravováno tak, aby maximálně naplnilo potenciál, který má. Je ale důležité aby zůstávalo se svými vrstevníky. Mladší děti by nenaplňovaly jeho sociální potřeby,“ říká pedagožka. „Samozřejmě všechny děti nemusí vynikat ve všech předmětech, je tu různorodost, což je dobře,“ dodává.

Inspirace pro Česko

Inkluzivní vzdělávání je v poslední době velmi intenzivně diskutováno i v České republice. V souvislosti se spuštěním novely školského zákona, která má především změnit způsob financování podpory pro tyto žáky, se objevují obavy z nedostatku peněz, nepřipravenosti škol i učitelů a negativního vlivu na kvalitu vzdělávání v běžných školách v případě větší integrace dětí s lehkým mentálním postižením.

Podle odborníků se Česko v tomto může inspirovat právě u severoevropských států. „Jejich zkušenosti lze vytěžit k tomu poukázat na specifika systémových změn spojených s inkluzí, problémy, které je třeba překonat i k vytvoření souhrnu společných znaků a doporučení, z něhož by se země, které jsou na cestě ke společné škole, mohly inspirovat,“ domnívá se Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.


  • Nejčtenější

Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti

Útočník ráno zastřelil v čekárně ostravské Fakultní nemocnice šest lidí a tři další zranil. Policie po necelých čtyřech...

Na stopu střelce přivedla policii jeho matka. Její informace byly klíčové

Střelce Ctirada Vitáska, který v úterý zabil v nemocnici v Ostravě šest lidí, policisté dopadli několik hodin po...

Zabila je máma? Příběh rodiny, který skončil záhadnou nehodou

Je to naprosto ukázkový příběh, ve kterém je vše: dennodenní hádky rodičů, ovlivňování dětí, vzájemné obviňování z...

Měla místenku v první třídě, diví se dráhy vzkazu Grety o přeplněném vlaku

Švédská aktivistka Greta Thunbergerová napsala, že při cestě domů přes Německo cestovala přeplněnými vlaky. Svá...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Drtivé vítězství Johnsonových konzervativců, mají absolutní většinu

Britské předčasné volby vyhrála drtivě Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona. V parlamentu bude mít absolutní...

Premium

Neustále se mě ptají na honorář, říká „holčička“ z reklamy s prasátkem

Tak nám ta malá holčička z prasátkové reklamy na kofolu trochu povyrostla. Už jí je dvacet, jmenuje se Sandra Flemrová...

Premium

Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

  • Další z rubriky

VIDEA TÝDNE: Střelba v Ostravě, odchod legendy z Roxette a agresivní čerti

Celou republiku v úterý ráno šokovala zpráva o útoku v ostravské nemocnici. Hudební svět tento týden přišel o zpěvačku...

Policie obvinila expremiéra Nečase z křivé výpovědi. Kvůli druhé manželce

Policie obvinila expremiéra Petra Nečase z křivé výpovědi, uvedlo Aktuálně.cz. Nečas podle kriminalistů lhal kvůli své...

VIDEO: Asiaté s rouškami chtějí chránit okolí, vysvětluje jeden z Okamurů

Působí to zvláštně. Procházíme-li se po Praze či dalších turisty vyhledávaných městech a potkáme skupinu asijských...

Premium

Exkluzivní dopis Davida Ratha z vězení, chce tam dělat lékaře

Teplickou věznici si prý vybral, protože „je na severu Čech nedostatek lékařů“. Říkáte si, že ho neopustil jeho typický...

Najdete na iDNES.cz