Pátek 31. března 2023, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 31. března 2023 Kvido

Inkluze po seversku: Mix zdravých, postižených, cizinců a žádné propadání

  6:55
Normální je různorodost. Z této myšlenky vychází vzdělávací systémy většiny skandinávských zemí, v nichž inkluzivní vzdělávání funguje již od devadesátých let. O svých zkušenostech s inkluzí hovořili na páteční konferenci v Praze experti z Norska a Islandu, kde prakticky neexistují speciální školy. Podle expertů se Česko může na severu inspirovat.

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než norštinu. | foto: Aronsløkka skole

Město Drammen se nachází asi čtyřicet kilometrů jihozápadně od norského hlavního města a po Oslu je druhým nejčastějším cílem přistěhovalců. Čtvrtinu obyvatel tak tvoří imigranti a jejich potomci, v některých čtvrtích je jejich podíl ještě vyšší.

Imigranti a norština

Norské školy mají propracovaný systém začlenění dětí, pro něž není vyučovací jazyk jazykem mateřským. Tyto děti tak před nástupem do školy navštěvují zdarma roční přípravný kurz, během něhož získávají základy norštiny. Poté jsou převedeny do běžných škol. I tam s nimi však pracují jazykoví specialisté, kteří jim často pomáhají přímo ve třídě při výuce. Pokud má žák stále výraznější problémy, tráví s ním jazykový učitel pět hodin týdně nad rámec výuky.

„Z pěti set studentů v naší škole má asi polovina jiný mateřský jazyk než norštinu. Dále máme asi osm procent dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. To jsou výzvy,“ říká Janne Elin Stubsjoenová zástupkyně ředitele školy Brandengen, jedné z devatenácti ve městě.

Systém veřejných speciálních škol pro handicapované děti v Norsku prakticky neexistuje. Do škol společně chodí zdraví žáci, děti s různými zdravotními handicapy, včetně vážných vad zraku a sluchu, mentálně handicapovaní žáci i děti, které se teprve učí norsky.

„Žák je zkrátka žák bez ohledu na jeho speciální potřeby nebo původ. Cílem je vychovávat z každého dítěte plnohodnotného občana,“ vysvětluje Marcus Sander Kathrud ze školy Aronsløkka, která integruje sedm procent dětí s různými handicapy, přičemž některé z nich tráví část vyučovacích hodin v oddělených speciálních třídách se speciálními pedagogy.

Změnu žádali rodiče, speciální pedagogové byli skeptičtí

Před pětadvaceti lety byla přitom situace zcela odlišná a speciální školy běžně fungovaly. V roce 1991 však Norsko provedlo „revoluci“ ve vzdělávacím systému. Část speciálních škol byla zrušena, z ostatních se stala odborná centra a poradny.

Výchova k solidaritě

„Tisícům hendikepovaných dětí byla dána možnost realizovat svůj talent, a díky tomu se stát aktivními členy společnost,“ říká velvyslankyně Norského království, Siri Ellen Sletnerová. „Neméně důležité ale je, že tisíce nehendikepovaných dětí se naučily žít společně s dětmi, které mají nějaké speciální potřeby. Pro ně pak inkluze znamená praktickou výuku v lidské solidaritě. Ze zkušeností, které máme v Norsku, je inkluze win-win situace jak pro hendikepované, tak pro ty, kteří žádný hendikep nemají, a tím i pro společnost jako celek,“ uvedla Sletnerová.

O tři roky později pak podepsalo i s dalšími skandinávskými zeměmi Deklaraci ze Salamancy, vycházející z přesvědčení, že „běžné školy by měly vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, jazykové nebo jiné podmínky“.

Podle Stubsjoenové tehdy reformu nejvíce prosazovali rodiče handicapovaných dětí, kteří si přáli, aby jejich děti mohly docházet do nejbližší školy. Skeptičtí naopak byli speciální pedagogové. „Báli se, že přijdou o své uplatnění, postupně byli ale převedeni na běžné školy,“ říká Stubsjoenová. Speciální pedagogové se tak stali experty, kteří pomáhají běžným učitelům. Ve třídách rovněž dle potřeby působí asistenti pedagogů.

Ruku v ruce se změnou legislativy začaly být do školství pumpovány peníze. Skandinávské země, tak mají jedny z nejvyšších výdajů na vzdělávání v Evropě.Zatímco v Norsku jde do školství přes sedm procent hodnoty HDP, v Česku dlouhodobě jen necelých pět procent.

Kdo je tady normální?

Velmi podobný systém inkluzivního vzdělávání, jaký zavedlo Norsko, funguje na Islandu. I v této severské zemi v minulosti fungoval bohatý systém speciálního školství, od něhož vláda v devadesátých letech ustoupila. V současnosti jsou v celé zemi pouze tři speciální školy.

Podle Anny Kristín Sigurðardóttirové, vedoucí reykjavíckého Centra pro výzkum rozvoje vzdělávání, Island postupně upustil od užívání termínu „integrace“ a nahradil jej pojmem „škola rozmanitosti“, který prý lépe vyjadřuje, že „rozmanitá komunita je normou“. „Někdo má speciální vzdělávací potřeby, někdo je výjimečně nadaný, někdo má přistěhovalecký původ. Dívky jsou v něčem jiné než chlapci. Takže jak máme říct, kdo je tady normální?“ ptá se Sigurðardóttirová.

Různé formy speciální podpory na Islandu potřebuje téměř třicet procent dětí. „Škola musí být připravena na dítě, nikoli dítě na školu,“ zdůrazňuje Sigurðardóttirová. I když se dítěti v některém předmětu nedaří, nestane se zde, že by propadlo do nižšího ročníku. „Děti zůstávají stále se svými přáteli v ročníku. Vzdělávání každého dítěte je upravováno tak, aby maximálně naplnilo potenciál, který má. Je ale důležité aby zůstávalo se svými vrstevníky. Mladší děti by nenaplňovaly jeho sociální potřeby,“ říká pedagožka. „Samozřejmě všechny děti nemusí vynikat ve všech předmětech, je tu různorodost, což je dobře,“ dodává.

Inspirace pro Česko

Inkluzivní vzdělávání je v poslední době velmi intenzivně diskutováno i v České republice. V souvislosti se spuštěním novely školského zákona, která má především změnit způsob financování podpory pro tyto žáky, se objevují obavy z nedostatku peněz, nepřipravenosti škol i učitelů a negativního vlivu na kvalitu vzdělávání v běžných školách v případě větší integrace dětí s lehkým mentálním postižením.

Podle odborníků se Česko v tomto může inspirovat právě u severoevropských států. „Jejich zkušenosti lze vytěžit k tomu poukázat na specifika systémových změn spojených s inkluzí, problémy, které je třeba překonat i k vytvoření souhrnu společných znaků a doporučení, z něhož by se země, které jsou na cestě ke společné škole, mohly inspirovat,“ domnívá se Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.

Má Putin dvojníka? Kriminalista analyzuje záběry z Mariupolu

  • Nejčtenější

„Rezignujte, dobře zaplatíme.“ Vyhozený Najmon si nahrál rozhovor s Jurečkou

Premium Vyhazov ředitele Úřadu práce Najmona provázely podivné okolnosti. Ministr Jurečka mu nabídl mimořádnou odměnu – pokud v...

Děti sem nevpustím, to raději zavřu, říká hospodský, který jim zakázal vstup

Igor Salomon je majitelem hospody Stodola na pražských Hájích. Byl jedním z prvních, kdo omezil vstup do hospody dětem,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Starý dům už neprodáte. Unijní směrnice ale může být protiústavní, tvrdí právníci

Premium Zateplování, výměna kotle i oken, solární panely na střechu… Nechcete starý dům opravovat „po evropsku“? Rychle se jej...

Každé dítě nevpustíme. Bistro svými přísnými podmínkami dráždí rodiče

Pražské bistro Marthy´s Kitchen se odhodlalo k bezprecedentnímu kroku a na svých stránkách zveřejnilo sedmero pravidel...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zatknou Putina na summitu v JAR? Bylo by to vyhlášení války, varuje Medveděv

Vláda Jihoafrické republiky se bude muset zabývat zatykačem, který na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý...

Starý dům už neprodáte. Unijní směrnice ale může být protiústavní, tvrdí právníci

Premium Zateplování, výměna kotle i oken, solární panely na střechu… Nechcete starý dům opravovat „po evropsku“? Rychle se jej...

Přežila Terezín i Osvětim. Bůh není, takové utrpení by nedopustil, říká

Premium Měla si užívat bezstarostné mládí, namísto toho si musela na kabát přišpendlit židovskou hvězdu. V 15 letech ji...

Hokej se změnil v jatka. Píše o nich i Wikipedie, extraliga se styděla

Premium Jen co se ve zlínském kamrlíku pro rozhodčí potkal Roman Polák s kolegy, hned měli jasno: „Pánové, dnes to může být...

Založte stávkové výbory kvůli platům, žádají odboráři pracovníky škol

Školské odbory osloví pracovníky škol, aby zakládali stávkové výbory. V pátek o tom rozhodlo předsednictvo...

Měli by znát názory měst, stěžují si primátoři a starostové na rušení pošt

Česká pošta v pátek zveřejnila seznam 300 poboček, které zruší k polovině roku. V Praze jich ubude 35, v Ostravě 19 a...

Buď lidi víc zdaníme, nebo jim dáme méně, populární to nebude, říká Stanjura

Vláda chce ušetřit v rozpočtu více než 70 miliard korun. „Návrhů jak snížit schodek máme několik,“ řekl ministr financí...

Obrana chce nakoupit kritizovaná útočná vozidla násobně dráž než Britové

Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové hodlá pořídit nová lehká útočná vozidla Supacat pro 601. skupinu...

Rozjívené fracky tu nechceme. Kde končí svoboda dětí ve veřejných prostorách?

Vlnu vášní vyvolalo vyjádření pražského bistra, které na sociálních sítích publikovalo pravidla, jak se mají chovat...

Horníci leželi na pokojích na břichu. Skrývali erekci. A zrodila se viagra

Modrá pilulka slaví pětadvacet let. Spustila svého druhu kulturní i farmaceutickou revoluci, preformátovala vnímání...

ČNB se propadla do obří ztráty 412 miliard, za rok je jedenáctinásobná

Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy...

Paltrowová si po srážce na lyžích myslela, že jde o sexuální útok

Herečka Gwyneth Paltrowová (50) v pátek opět vypovídala před soudem v případu údajného neposkytnutí první pomoci...

Budu ukazovat nohy i výstřih. Nejsem jeptiška, reaguje na kritiku Burešová

Herečka a zpěvačka Eva Burešová (29) se stala terčem kritiky některých uživatelů Instagramu. Ti jí v negativních...