Strach některých rodičů a zejména učitelů z inkluzivních opatření, která od letošního září zavede novela školského zákona, je stále patrný. Dokládá jej i aktuální anketa MF DNES, v níž se proti inkluzi vyjádřilo přes devadesát procent učitelů (více čtěte zde).
Podle České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) i zástupců části rodičů je to důsledkem dezinformační kampaně, kterou vede část politiků a médií. Údajné nepravdy se snažili vyvrátit na páteční tiskové konferenci.
Většina škol už integrujeV běžných základních školách se vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením, z toho téměř 46 tisíc formou individuální integrace. Z celkového počtu 4100 běžných základních škol individuálně integruje děti s postižením 3 175 škol. V praktických a speciálních školách se vzdělává téměř 24 tisíc dětí s postižením. Největší podíl dětí v těchto školách tvoří děti s mentálním postižením, i jejich počet v běžných školách však trvale roste. Zdroj: ČOSIV |
ČOSIV zdůrazňuje, že drtivá řada škol děti se zvláštními vzdělávacími potřebami integruje už dnes. „Vzdělávání dětí s postižením v běžných základních školách je již mnoho let realitou, což dokládají i statistické údaje,“ říká Lenka Felcmanová z ČOSIV.
Kritici, za které mluví zejména Asociace speciálních pedagogů, však namítají, že novela zkomplikuje práci učitelů a sníží kvalitu výuky pro všechny žáky. „Je zcela jistě nesprávné vzdělávat všechny žáky bez ohledu na jejich intelektové schopnosti v prostředí standardní školní třídy, která ty nejslabší staví do pozic outsiderů a třídních šašků, případně je ze svého středu přímo vypudí,“ uvedl dříve šéf asociace Jiří Pilař.
Největší změna? Za postiženými pošle stát více peněz
Nejvýznamnější změnou, kterou od září školy pocítí, je podle ČOSIV to, že děti se zdravotním nebo sociálním handicapem budou mít zdarma nárok na podpůrná opatření, například na speciální pedagogickou péči, doučování nebo asistenta pedagoga. Tato opatření jim mají pomoci při vzdělávání ať už v běžné, nebo praktické škole.
Již nyní mají školy ze zákona povinnost poskytovat všem dětem s postižením podpůrná opatření, většina z nich na to ale od státu nedostává potřebné peníze, které musí hledat jinde.
Praktické školyJsou určené pro žáky s lehkou mentální retardací, která odpovídá IQ mezi 50 a 70 body. O zařazení do praktické školy rozhodují pedagogicko-psychologické poradny, souhlasit ale musejí i rodiče žáka. Děti s těžšími formami mentálního postižení navštěvují takzvané speciální školy. |
Děti s postižením se i nadále budou moci vzdělávat v běžných i praktických školách. Postup přijímání do praktických škol se oproti současnosti nemění, podmínkou přijetí bude stejně jako nyní žádost rodičů a kladné doporučení poradenského zařízení. Školy mají také již nyní povinnost oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí postup rodiče, který poškozuje zájem dítěte.
„Děti s lehkým mentálním postižením budou mít stejné vzdělávací výstupy jako doposud, nedojde k tomu, že by musely nově zvládat stejné učivo jako jejich vrstevníci bez postižení,“ doplňuje předsedkyně ČOSIV Klára Laurenčíková.
Ředitelka: Škola má odpovídat realitě života. A tou je pestrost
Podle poslance ANO Jiřího Zlatušky je s podivem, že se o inkluzi tolik debatuje právě nyní, když příslušná novela byla schválena už loni na jaře. „Pozornost, která je tématu v tento okamžik věnována, je podle mého názoru výsledkem čistě populistických snah části politiků, kteří se rozhodli z tohoto vytlouci velice pochybný politický kapitál,“ řekl předseda sněmovního školského výboru.
Expertka: Segregací tvoříme nezaměstnané |
Inkluze je podle něho nedílnou součástí demokratického školského systému. „Systému, který nechce lidi vyčleňovat, nenechává část lidí stanou, který vzdělává mladé lidi bez ohledu na to, jestli mají handicap, nebo naopak jestli jsou výjimečně nadaní,“ zdůraznil Zlatuška.
Pro pozitivní přínos inkluze hovoří i výsledky celosvětového šetření PISA, které ukazují, že děti s nejlepšími dosahovanými výsledky pocházejí ze zemí, kde jsou podporovány rovné šance ve vzdělávání. Naopak žádný ze států s vysokou mírou segregace ve vzdělávání se neumístil v nejlepší desítce. Z těchto dat se tedy zdá, že inkluzivní vzdělávání nesnižuje vzdělávací výsledky dětí.
„V naší škole vzděláváme všechny děti. Navštěvuje ji asi tři sta žáků, asi třetina jsou žáci romští, přibližně sedmdesát žáků má speciální vzdělávací potřeby. Vzděláváme také dva žáky s lehkým mentálním postižením,“ popsala své zkušenosti s inkluzí Marie Gottfriedová, ředitelka základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která loni v prosinci dostala Cenu Alice Masarykové za práci v oblasti lidských práv.
„Před lety jsme se rozhodli, že chceme všechny děti po stránce vědomostní i po stránce lidské co nejlépe připravit na život. A pokud má škola připravit děti na život, pak je potřeba, aby celý vzdělávací systém probíhat v prostředí, které odpovídá realitě života. A realitou života je odlišnost, různorodost, pestrost,“ říká Gottfriedová, která je v čele školy jedenáctým rokem.
 |
