Neděle 5. prosince 2021, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 5. prosince 2021 Jitka

Lepší inkluzi musí vybojovat rodiče, nikdo jiný to neudělá, říká expertka

  4:52
S postiženými dětmi v rámci inkluze, tedy začlenění do běžných škol, pracovala v USA. Česká praxe ale Janu Bradley zaskočila. Inkluze má přitom začít fungovat od září. Podle expertky zatím v tuzemsku chybí peníze a odborníci, obojí si ale podle ní budou muset vybojovat sami rodiče, stejně jako to před lety udělali ti američtí.

Speciální pedagožka Jana Bradley se zabývá rozdíly amerického a českého školství, zkušenosti má z obou. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Jak hodnotíte české přípravy na zavedení inkluze?
Domnívám se, že v oblasti začleňování fyzicky či mentálně postižených dětí do běžných škol se Česko nachází na úplném začátku. Tam, kde USA byly před více než 40 lety, když tam proces inkluze začínal.

Jak to tehdy vypadalo?
Rodiče handicapovaných dětí se v USA zasloužili o zajištění práva na vzdělání svých dětí v běžných školách. Podobně jako se v minulosti rodiče rasových menšin zasloužili o změnu systému a trvali na společném vzdělávání všech dětí bez ohledu na barvu pleti. Začátky integrace menšin souvisely se společenskými změnami a s rozšiřováním konceptu rovnoprávnosti.

Bylo to v zámoří stejné i u inkluze postižených dětí?
Bylo to velmi podobné. V roce 1971 Asociace rodičů mentálně retardovaných v Pensylvánii podala soudní stížnost, že se dětem s postižením nedostává náležitého vzdělání. Soud souhlasil, že vyloučení dětí s mentální retardací ze vzdělávacího procesu je protiústavní.

Jana Bradley

Speciální pedagožka Jana Bradley se zabývá rozdíly amerického a českého...

Je jí 44 let a vystudovala obor speciální pedagogika na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve studiu poté pokračovala i na americké univerzitě. Orientuje se v historii inkluze v USA a v tamější legislativě. V USA žila 20 let, poté pobývala v Česku a nyní je opět v zámoří.

V USA mimo jiné pracovala s postiženými dětmi ve speciální škole. Na několik let se jako dobrovolník zapojila do projektu, jenž učil neverbální a nemobilní děti komunikovat prostřednictvím adaptivních spínačů napojených na komunikační přístroje.

O začleňování a učení dětí s postižením a o alternativní komunikaci přednášela v ČR, je autorkou mnoha článků o školství. V Česku loni pracovala jako asistentka pedagoga, letos poskytuje konzultační speciálně pedagogické služby. O zkušenosti z obou zemí se dělí na besedách s rodiči a učiteli. V nejbližší době o nich vydá knihu.

A to stačilo?
Následovala série soudních sporů, každý další verdikt se stával precedentem. Rozhodnutí soudů pomáhala měnit zákony týkající se školství, školy se musely postupně přizpůsobovat nařízeným změnám. Neustálý tlak rodičů posouval inkluzi dál. Vlastně stále posouvá.

Jak vypadá inkluze v USA dnes?
Každé dítě, bez ohledu na druh a stupeň postižení, má nárok na vzdělání v nejméně omezujícím prostředí. Školy musí všem dětem poskytnout i služby a odbornou péči související s postižením. Například fyzioterapii či komunikační terapii.

Nabízí dětem s postižením něco podobného i tamní školky?
Ano, rodiče si časem vydobyli také ranou intervenci od narození a bezplatné předškolní vzdělávání od tří let. A to včetně všech nezbytných terapií, aby byl zajištěn maximální rozvoj potenciálu každého dítěte. Rodiče si soudně vynutili i právo na školní docházku o prázdninách.

Proč i o prázdninách?
O nabyté dovednosti či vědomosti mohou postižené děti zase lehce přijít, musí se udržovat. Dva měsíce bez školy může znamenat významný posun zpět.

Takže všechny děti s postižením chodí v USA v létě do školy?
Je to individuální. Není to tak, že úplně všechny děti s nějakým postižením chodí do školy i v létě. Ale nárok na bezplatné vzdělávání o prázdninách je. Ve speciální škole, kde jsem pracovala, byly o prázdninách vzdělávány všechny děti.

Takový systém musí být velmi nákladný. Kde na něj USA berou peníze?
Do školství - a zvláště do vzdělávání postižených - proudí hodně peněz. Financování škol v USA funguje jinak než v ČR. Každé dítě má právo na vzdělávání ve škole v místě bydliště. Školy jsou financovány převážně z daní z místních nemovitostí. A ty jsou poměrně vysoké. Pokud škola, do níž dítě s postižením spadá, není schopna poskytnout služby a pokud rodiče souhlasí, že jejich potomek půjde do speciální školy, jeho místní škola musí uhradit speciální škole školné. Je zodpovědná i za náklady na dopravu.

Co když ale rodiče nechtějí, aby jejich dítě dojíždělo?
Právo na inkluzi mají všechny děti. Místní škola proto musí zajistit vše, co dítě potřebuje. A to včetně odborníků a pomůcek. Když se škola zdráhá, rodič se soudí. Soudy nezajímají argumenty škol, kde mají vzít peníze. Rozhodují ve prospěch dětí. Náklady na vzdělávání dětí s postižením jsou přitom samozřejmě mnohonásobně vyšší než náklady na vzdělávání běžných dětí.

Je v tomto ohledu české školství na inkluzi připraveno?
Obávám se, že není. Pakliže jsme se rozhodli začleňovat děti s postižením do běžných škol, musíme nejprve připravit podmínky, aby inkluze byla prospěšná všem. V ČR se učíme integrovat za pochodu. A i když máme dobré úmysly, bohužel nemáme zdroje financí. Ve školách nejsou speciální pedagogové, chybí odborníci i nejrůznější pomůcky. V českých školách zpravidla nejsou ani speciálně pedagogické učebny.

K čemu speciální učebny slouží?
Ke vzdělávání postižených dětí, které potřebují jiný přístup, jiné metody výuky i pomůcky. Vyučuje tu školní speciální pedagog, dětem s handicapem dává individuální či skupinové lekce. V běžné třídě by taková výuka ostatní rušila.

Pokud ale děti umístíme do speciálních učeben, nevydělíme je znovu z kolektivu ostatních?
Dobrá otázka. Určitě ne. Vytváříme optimální vzdělávací prostředí, které nikoho neomezí. Děti, jež vyžadují zvláštní péči, jsou v běžné škole s vrstevníky. Ale potřebují speciální péči. Klidně mimo třídu. Do speciálních učeben zamíří jen na některé předměty. Během dne jsou však stále v kontaktu se všemi žáky.

Stále jsou ale určitým způsobem vyčleněny.
Vzdělávání v izolované učebně je samozřejmě jakousi formou vyloučení dětí z běžného vzdělávacího procesu. Ale je to přijatelné a navíc nezbytně nutné. Jde o to děti, které se liší od běžné populace, v rámci možností co nejvíce začlenit mezi vrstevníky a učit je ve stejném prostředí. Neizolovat je v maximální možné míře od ostatních, ale integrovat je co nejvíce. Inkluze znamená začlenění.

Od odpůrců inkluze zaznívá, že děti s postižením budou zbytek třídy zdržovat. Souhlasíte?
Možná to trochu ovlivní dynamiku běžné třídy, ale není nutné vnímat to jen negativně. Setkání s „jinými“ dětmi může všechny obohatit. Učíme se tolerovat jinakost, učíme se empatii, chápat odlišnosti, pomáhat někomu, kdo má handicap. To jsou přeci pro život velmi důležité dovednosti. Možná důležitější než nazpaměť naučená tabulka chemických prvků.

Určité zdržení celé třídy je tedy nutnou daní za inkluzi?
Pokud je inkluzivní vzdělávání funkční, nemělo by ostatní žáky nijak výrazně omezovat. Jen v případě, že inkluze není dobře propracovaná, třeba když jako v ČR chybí zdroje financí či speciální učebny, mohou opravdu utrpět všichni. A to včetně integrovaného žáka.

Takže souhlasíte, že v případě českého modelu inkluze je tato výhrada namístě?
Myslím, že je. Aktuální diskuse v ČR je o tom, zda inkluze ano, či ne. Ale to je velmi zjednodušující pohled. Inkluze je dobrá věc. Není přece nutné, abychom vyčlenili kohokoliv ze společnosti jen kvůli tomu, že má těžkosti, že jinak vypadá, že je na vozíku anebo že neumí mluvit. Naopak. Tyto děti musí být v běžných školách. Musí být začleněny. Je to ku prospěchu nám všem.

Co to konkrétně přinese dětem?
Podle mých zkušeností děti často přijmou odlišnost úplně v pohodě a nevěnují jí přílišnou pozornost. Čím dříve si zvyknou, že jsou obklopeny i spolužáky, kteří jsou jiní anebo potřebují pomoc, tím lépe.

To jste zažila v USA?
V tamní školce jsem těžce postižené děti začleňovala mezi typicky vyvíjející se vrstevníky. A bylo to přínosné pro všechny. Děti s naprostou lehkostí vnímaly handicapované kamarády. Pochopily, že jeden je na vozíku, protože má nemocné nohy, a jiný používá ke komunikaci iPad, protože neumí mluvit.

Jak na to konkrétně reagovaly?
V uvozovkách normální děti k dětem s těžkostmi dokonce vzhlížely. Ptaly se, proč Ivan neumí mluvit a komunikuje iPadem? Protože má nemocný hlas, řekla jsem jim. Dej se s ním do řeči. On ti neodpoví hlasem, mluvit neumí. Ale má pomůcku, která mu pomáhá. Děti byly nadšené. Když se malé děti naučí toleranci a vnímání odlišností jiných, bude je to provázet celý život.

Je v české debatě o inkluzi dostatečně slyšet hlas rodičů? Právě oni byli v USA klíčovým prvkem.
Ano, byli to rodiče postižených dětí, kteří měnili systém. V Americe jsou lidé zvyklí na perfektní služby a znají svá práva. Když něco chtějí a jsou přesvědčeni, že na něco mají nárok, tak si to vybojují. I za cenu toho, že o pomoc požádají soud.

Jak v tomto kontextu vnímáte poměry v ČR?
Tady je situace jiná, rozdíl je i v mentalitě lidí. My Češi jsme, myslím si, pasivní a máme tendence stěžovat si na něco, co je nefunkční. Nevěříme, že něco můžeme změnit. Přijímáme i to, co vnímáme, že není dostatečně funkční. Jsme smíření s tím, že to jinak nejde.

Když se česká inkluze zavede v podobě, o níž se teď mluví, budou si její funkčnější podobu tedy muset vybojovat rodiče?
Ano. Vnímám, jak se rodiče postižených dětí v ČR velmi snaží a jak jsou často frustrovaní. Někteří vidí, že ve školách chybí odborníci ze speciálně pedagogických odvětví. Když rodiče vědí, že jejich dítě potřebuje například ergoterapii, sami si zaplatí experta. Netuší, že v jiných zemích je ergoterapeut snad v každé škole, a pokud ji dítě potřebuje, má na ni nárok přímo ve škole.

Takže čeští rodiče platí to, co by jim jinde nabídly samy školy?
Přesně tak, na tuzemské školy nespoléhají. Najdou si odborníka, jedou za ním třeba až do Prahy. V USA by jim ho poskytly školy. Bohužel zkušenosti českých rodičů jsou často i takové, že ani jejich vlastní aktivita nepřináší výsledky.

Co by se tedy v ČR mělo změnit nejdříve?
Největší problém je nedostatek odborníků provázaný s nedostatkem financí. Inkluze bez expertů může být kontraproduktivní. České vysoké školy budou muset začít produkovat speciální pedagogy, kteří jsou připraveni efektivně začleňovat děti s postižením v běžné škole.

V čem by měli vynikat?
Vyžaduje to odbornost, takt a empatii. V USA jsou děti integrovány už několik desetiletí a docela to funguje. Děti s postižením vzdělává speciální pedagog, toto břemeno nenese třídní učitel. Srovnejte si to s českými školami. Sama jsem v jedné české škole loni pracovala a byla jsem zaskočena.

Co jste zažila?
Byla jsem v roli asistenta pedagoga. Ve škole byl integrován chlapec, kvůli postižení měl nárok na vzdělávání ve třídě s asistentem. Nejvíce mě zarazilo, že v devíti letech nikdy nebyl vzděláván speciálním pedagogem. Od dětství byl jen pasivně začleňován. To znamená v rámci běžné školy, ale bez odborné péče. Takže to nejdůležitější, co by zajistilo maximální rozvoj jeho potenciálu, se mu nikdy nedostalo.

Kdyby byl v péči speciálních pedagogů, byl by vidět rozdíl?
O tom jsem přesvědčena. Typicky vyvíjející se dítě se samo naučí mluvit i chodit, ale handicapované potřebuje odbornou pomoc anebo kompenzační pomůcky. Pokud necháme dítě bez této péče, nerozvineme jeho potenciál. Neverbální a nemobilní dítě buď může zůstat „němým ležákem“, anebo se může naopak stát dítětem, jež se pohybuje na vozíku, chodí v chodítku a komunikuje pomocí přístroje.

  • Nejčtenější

Výluka měla přinést nové zastávky, lidé ale budou muset do autobusů znovu

Třítýdenní výluka na regionální trati mezi Olomoucí a Drahanovicemi měla tento měsíc přinést rekonstrukce zastávek na...

Česko pokryl sníh, hrozí náledí. Největší silniční trable řeší jižní Morava

Většinu území České republiky od rána zasypává sníh. Na některých místech začal sníh tát a hrozí náledí. Největší...

Olomouc - Slavia 0:1, utrápená výhra, gól Kuchty zřejmě platit neměl

Slávističtí fotbalisté po pěti týdnech znovu porazili Olomouc 1:0 a i po 17. kole pokračuje jejich série vítězství bez...

Štefková skončila kvůli infekci z Číny, teď pomáhá Muchové: Chci jí ulehčit život

Premium V kavárně si objedná rostlinné kapučíno a vypadá šťastně. Přitom před dvěma roky se usměvavé slečně Barboře Štefkové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Opilá řidička po nehodě usnula za volantem, policii přivolalo její auto

Ukázkovou funkčnost systému automatického volání na tísňovou linku po nehodě vyzkoušela řidička, která nabourala na...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Hacker napadl přerovskou školu, za zašifrovaná data žádá výkupné

Základní škola Trávník v Přerově čelí rozsáhlému počítačovému útoku. Hacker nebo jejich skupina zašifrovali část dat na...

Panda v zoo utekla na vysoký strom, slezla až po sprše z hasičské hadice

Soužití dvou samců pandy červené Françoise a Gerarda, kteří přicestovali do olomoucké zoo z Francie, bylo klidné pouze...

Vznik nové ScioŠkoly v Přerově záleží na rodičích, pomůže i beseda

V Přerově by se měla od září příštího roku otevřít nová ScioŠkola. Podnět k jejímu otevření podal Petr Marek, jehož...

První skiareály v Olomouckém kraji zahajují sezonu, další ještě vyčkávají

Minulá zimní lyžařská sezona trvala kvůli epidemii koronaviru jen pár dní, letos tak vlekaři v Olomouckém kraji na nic...

Žena u porodu dítěte kamarádky zjistila, že ho má s jejím manželem

Osmadvacetiletá Hailey Custerová z Arizony zažila nepříjemný šok, když pomáhala přivést na svět dítě nejlepší...

Divadlo stahuje představení. Autor trvá na černošském herci, Sokol nestačí

Obsazením černošského herce si nově podmiňuje britský autor Martin McDonagh inscenování své hry Ujetá ruka (Behanding...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Ve StarDance předčasně skončil Mirai Navrátil

Ještě před sobotním večerem StarDance je jasné, že se s taneční soutěží musí rozloučit zpěvák Mirai Navrátil. Vyšel mu...

Jiří Krampol je hospitalizovaný se zápalem plic

Jiří Krampol leží v pražské nemocnici Na Františku. Třiaosmdesátiletý herec je během posledních tří měsíců už potřetí...