„Hoříme a nezvládáme to!“ Tak nějak znělo volání o pomoc, které vyslali čeští hasiči do Bruselu v úterý 26. července. S každou hodinou bylo zřejmější, že oheň požírající stromy i lesní podrost v Českém Švýcarsku je mimořádný svým rozsahem i tím, jak těžké bude ho uhasit. Prakticky hned na výzvu zareagovalo Polsko a Slovensko, které poslaly vrtulníky.
Méně než 24 hodin po původním SOS přiletěla také letadla přímo z flotily Evropské unie. Sytě žluté, červené a modré pláště strojů původem z Itálie a Švédska se pak v reportážích ze zásahu objevovaly pravidelně několikrát denně.
Budíček pro české popírače změn klimatu, píší v Británii o požáru u Hřenska |
Na obrazovkách se po svém příjezdu do Hřenska objevil i Marcin Pater, původní profesí polský hasič, který evropské zásahy proti lesním požárům pomáhá koordinovat. Hořet bude podle odborníků v Evropě i kvůli klimatické krizi stále častěji, a to i tady ve střední Evropě, která dlouho zůstávala mimo nejohroženější pásmo.
To se teď ale může změnit. Jak uvedl náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Petr Olšejšek, požár v Českém Švýcarsku je pro hasiče varováním, že kvůli klimatické změně bude do budoucna potřeba hasit jinak. „Tady se jasně ukázalo, že bez letecké techniky nejsme schopni takové požáry zvládat,“ uvedl ve vysílání České televize. Problém měli hasiči vybavení vrtulníky například s nabíráním vody v Labi. Té je kvůli suchu málo.
Ve hře je proto varianta, že by si Česko pořídilo nějaké hasicí letadlo společně s dalšími evropskými zeměmi. Jako možnost to zmínil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hasiči návrhy na zlepšení vlastní akceschopnosti vítají a mezinárodní síť hasicích vrtulníků a letadel ve střední Evropě by se k tomu dobře hodila.
Mapa oblasti požárů v Hřensku na hranici s Německem
Vlastní letadlo s lesklým žlutým pláštěm, které je v nabírání vody stejně obratné jako italské a švédské stroje, by Česku mohla zafinancovat přímo Evropská komise. V rámci posílení společného boje s ohněm chce mít totiž do roku 2029 k dispozici celkem dvanáct letadel.
Evropské krocení ohně
Požár na severu Čech byl jedním z případů krize, ve které by spolupráce mezi evropskými státy nezafungovala tak dobře, kdyby Češi na samém začátku nevyužili krizového nástroje Evropské unie. Tuzemští hasiči mohli sice začít obvolávat sousedy postupně a zjišťovat, kdo má jaké kapacity. Tím, že stačil jeden signál vyslaný do Koordinačního střediska pro reakci na mimořádné události v Bruselu, ale ušetřili vzácný čas.
Všechno bylo nevídané, líčí požár parku fotograf hasičů z první linie |
Bruselští koordinátoři mají za sebou rušné roky. Řešili převoz zdravotnického materiálu a pacientů během koronavirové pandemie, Česko i další státy si od nich nechaly pomoct, když se daly kvůli válce na útěk miliony lidí z Ukrajiny. A v sezoně požárů se k seznamu častých úkolů přidává také krocení ohně. 25 mužů a žen se v krizovém centru v belgickém hlavním městě střídá dnem i nocí, na zdi před sebou sledují satelitní obrázky z celé Evropy. Když se v červenci rozhořel požár v Českém Švýcarsku, objevil se barevný výstražný flek i nad ním.
5. srpna 2022 |
Požár v Českém Švýcarsku
Sledovat další díly na iDNES.tvPrávě takovou spolupráci Češi cení a od EU vyžadují. A to i ti, kteří jsou jinak k unii značně kritičtí. Jak vyplývá z průzkumů agentury STEM z posledních let, víc než 60 procent veřejnosti by unii dokonce v případech krize svěřilo víc pravomocí, aby mohla v kritických momentech jednat sama, bez posvěcení všemi členskými státy.
K jakým problémům to může vést, když země váhají, se ukázalo třeba během koronavirové pandemie. V šoku jednotlivé země zavřely hranice pro zdravotnický materiál, Itálie dokonce obvinila Česko, že jim zadržujeme dodávku respirátorů. I v EU každý stát chrání hlavně svoje občany a nemá důvod jednat jinak, pokud neexistují dohody. Podobné to bylo nejdříve nákupem vakcín, protože právě zdravotnictví si každá země hlídá sama. Nakonec se ale společný postup podařilo prosadit a jak vyplývá z průzkumů, Češi společný evropský postup ocenili.
Podobně jako u covidu taky v případě hašení požárů dává spolupráce smysl i ekonomicky: misi vrtulníků z Polska a Slovenska EU zpětně proplatí. Švédsku letadlo přímo zaplatila Evropská komise, podobně jako údržbu a palivo pro ostatní stroje z evropského eráru. Ty každý rok půjčují jiné země (letos to byly kromě zmíněné Itálie také Chorvatsko, Francie, Řecko, Itálie a Španělsko).
Co Češi nevědí o Evropské unii?Velmi povšechně dění v Evropě zajímá asi 40 procent Čechů, jen desetina ho ale sleduje blíže. Víc než polovina společnosti neví, že jsou to český premiér a ministři, kdo Česko zastupuje na jednání Rady Evropské unie a spolurozhodují tak o návrzích, které ovlivňují životy Evropanů. Víc než třetina veřejnosti neví, že o tom, kam nakonec potečou evropské peníze, rozhodují české úřady. Právě ty rozdělují dotace. 40 procent lidí neví, že ve všech klíčových oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně má každý z 27 států EU právo veta. Pokud členské země nenajdou shodu, nemůže návrh projít. V seriálu se na tyto „otazníky“ zaměřujeme. |
