„Velmi hrubý odhad je, že zhruba polovina všech v Česku chovaných koz byla primárně pořízena za účelem spásání trávy,“ přibližuje veterinář z Blanenska Jan Sedlák, který spolu s manželkou od roku 1990 provozuje kozí farmu.
Zatímco v roce 2006 chovali Češi podle dat Českého statistického úřadu asi 14 tisíc koz, letos v dubnu už to bylo 28 tisíc kusů a nyní už se podle Sedláka blížíme ke 30 tisícům. Ovcí u nás před deseti lety žilo 148 tisíc, nyní je jich bezmála o 70 tisíc víc.
Mechanizace ustupuje zvířatům hlavně v Jihočeském kraji, kde farmáři chovají nejvíc ovcí, a také v Libereckém a Středočeském kraji, kde žije zase nejvíc kozích stád.
„Živé sekačky“ nepotřebují palivo ani nákladnou údržbu, kozy dokonce umí zlikvidovat i lískové či habrové keříky a jiné náletové dřeviny.
„Stoupnou si na zadní a dosáhnou třeba i dva metry vysoko, proto se nedoporučují do ovocných sadů. Na drobné pastviny s trochou náletu je pak lepší kombinace - třeba pět až deset oveček a k nim jedna koza,“ vysvětluje Sedlák, jehož farma dodává kozí produkty mimo jiné třeba i pro řetězec My food.
Hbitých a mlsných koz kamerunských využívají například v Brně. Trávu spásají v Tyršově sadu či na méně přístupných svazích pod hradem Špilberk. Nejen turisty občas uhranou - dokážou totiž balancovat i na příkrých hradbách.
Zatímco v Brně o kozy pečuje Zeleň města Brna, Praha si ovce a kozy na spásání 54 hektarů pronajímá. Ročně za ekologické sečení v 60 lokalitách platí asi 1,3 milionu korun. Každý rok či dva vypisuje veřejnou zakázku a zvířata pouští třeba do Šáreckého či Prokopského údolí.
„Někteří majitelé nechávají zvířata na volno pouze se psem. Další mají na loukách samotného pastevce. Využívají se také mobilní ohradníky, když je potřeba rozdělit louku na menší plochu,“ popsal ekolog z pražského magistrátu Jiří Rom.
Na skládce díky ovcím ušetřili
Na skládce Fedrpuš u Jindřichova Hradce mají ovce od roku 2012. „Hledali jsme co nejjednodušší způsob údržby rekultivovaných travnatých ploch skládky. Ovce se osvědčily, oproti údržbě sekačkami ušetříme až polovinu nákladů. S ovečkami není téměř žádná práce a údržba je ekologičtější,“ přibližuje ředitel provozu skládky Jaroslav Gébl.
Osmatřicetihlavé stádo zvládne spásat asi tříhektarovou plochu. Účastníci exkurzí, které na skládku míří během roku, se podle ředitele poměrně často zajímají, zda nejsou ovce žijící na skládce v ohrožení a zda netrpí nemocemi.
„Zvířata jsou zdravá, skrze zeminu neprostupují žádné škodlivé chemikálie. Využíváme je pouze na v minulosti rekultivovaných plochách skládky, kam odpad už nesvážíme,“ ujistil. Přímo na skládce a v nedostatečně oplocených prostorách, kam zvířata nesmějí, dál využívají dálkově ovládané sekačky.
Počty koz a ovcí v ČR
2006 - 14 402 2007 - 16 222 2016 - 26 548 2017 - 28 174 Údaje jsou vždy k dubnu daného roku. Nejvíc koz farmáři chovají ve Středočeském kraji (evidováno dohromady s Prahou) a v Libereckém kraji.
2006 - 148 412 2007 - 168 910 2016 - 218 493 2017 - 217 141 Nejvíc ovcí chovají farmáři v Jihočeském kraji, Středočeském a Zlínském kraji. Zdroj: ČSÚ Kolik z celkového počtu koz a ovcí majitelé dojí pro vlastní spotřebu, kolik pro zpracování a prodej a kolik z nich je chováno k hobby účelům (spásání trávy), nikdo přesně neeviduje. |
Veterinář a zkušený chovatel Jan Sedlák však upozorňuje, že chov ovcí či koz není zase taková legrace. jak by se mohlo zdát. A to ani v případě, že chovatel zvířata nedojí a z mléka nevyrábí.
„Pořídíte-li si dospělá zvířata, musíte se o ně postarat i přes zimu, je to každodenní starost. Vědět, kolik sežerou, kde seženete minerální látky, co budete dělat s močkou, hnojem, jak je budete napájet, aby voda nezamrzla,“ líčí Jan Sedlák.
Pokud chce mít majitel se zvířaty skutečně jen minimum starostí, může na jaře nakoupit již odstavená jehňata či kůzlata a na podzim je řádně vypasená porazit. „Přes sezonu je nutné poskytnout jen přístřešek, vodu a zásobu méně kvalitního sena pro případ, že bude pršet a zvířata se nebudou chtít pást,“ podotýká.
Dotace na „ovčí sekání“? Tři sta eur za hektar
Kdo nechce mít se zvířaty práci vůbec a současně je příznivcem ekologických postupů, může si stádo pronajmout. Ovčí stádo si na čtyři hektary plochy pronajímá třeba i správa CHKO Moravský kras, ohrada s ovečkami se postupně přesunuje.
Z programu péče o krajinu nyní platíme spásání pěti pastvin v Moravském krasu. Platba se odvíjí podle náročnosti terénu, maximální sazba je 18 tisíc korun na hektar. Jednu lokalitu ovce spásají většinou jeden měsíc. Týká se to především málo výživných a zarostlých území jako jsou škrapové stráně,“ vysvětlila ekoložka z CHKO Marie Kotyzová.
Spásání ostatních pastvin v CHKO je placené ze zemědělských dotací. Zemědělec musí mít plochu pronajatou a vloženou do dotačního systému. Pokud hospodaří v nejekologičtějším režimu „suchých stepních trávníků a vřesovišť“, kdy pastvu zajišťují výhradně ovce nebo kozy, a dodržuje další stanovené podmínky, pak má ze zákona nárok až na 308 eur za hektar.
„Vypásat zahradu za domem je jednoduché a je to rozdíl oproti tomu, co děláme my. Spásání zajišťujeme ve větším a i na svažitých, pro techniku těžce dostupných plochách. Napájení elektrického ohradníku musí zajišťovat akumulátory, musíme tam postavit přístřešek, jezdit doplňovat vodu,“ přibližuje Jiří Hošek ze společnosti Zemspol na Blanensku.
Dohromady společnost chová asi 150 ovcí, které rozděluje do tří stád, která celkem ročně vypasou desítky ploch na čtyřiceti dotovaných hektarech a zmíněné čtyři hektary v CHKO. Ne vždy však pozemky sousedí, takže někdy ovce nelze pouze jednoduše přehnat na vedlejší louku.
„Ztráty jsou naštěstí poměrně výjimečné, žádná větší nás nepotkala. Běžně ale ohradu poškozuje černá zvěř a občas i lidé, kterým se nelíbí, že v místě, kterým jsou zvyklí procházet, se najednou objevila ohrada, takže ovce uteče. Opravy samozřejmě něco stojí,“ uzavírá Hošek.
Zvířata spásají i pražské louky:
24. dubna 2016 |
