Může se stát, že omezíme i odběr vody na pití, říká ministr Brabec

  19:52aktualizováno  19:52
„Smáli se nám a říkali, co blbnete se suchem, to přece žádný problém není. Sucho bylo, je a bude a vždycky se z toho nějak dostaneme,“ líčí v rozhovoru pro MF DNES ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten se otázkou změn klimatu začal zabývat už v minulém volebním období. Teď mluví o změnách v hospodaření s vodou, se kterými se Češi budou muset smířit.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (30. července 2018) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Kde je nyní situace, pokud jde o sucho, nejhorší?
Dlouhodobě je to jižní Morava, která má v podstatě už dneska v některých oblastech charakter polopouště. Když se ale podíváte na mapu půdní vlhkosti, tak ta situace je podobně špatná třeba i v některých oblastech východních Čech, ve středních Čechách a v severozápadních Čechách, respektive v Ústeckém kraji a ve střední a na severní Moravě. V tuto chvíli je až 70 procent území České republiky ve stadiu silného nebo mimořádného sucha, což je obrovské číslo a mělké vrty do třiceti metrů k vodě nedosáhnou. A to je teprve konec července.

Pokud bude obdobné počasí i v srpnu, co se dá očekávat?
Zřejmě něco podobného jako v roce 1993, kdy byly stovky obcí zásobovány cisternami. Ostatně to se děje i dneska, i když se o tom moc nemluví, ale pravda je, že mnoha obcím už dneska vozí vodu cisterny do obecních vodojemů. V některých obcích se už dokonce pouští voda jen několik hodin denně. Od roku 2014 prakticky zažíváme pátý suchý rok v řadě a ten srážkový deficit je v řadě míst republiky až roční.

Fotogalerie

Co se s tím dá dělat?
My jsme začali se suchem reálně bojovat právě v roce 2014. Rozhýbali jsme vládu, aby přijala koncepční dokumenty. Začali jsme masivně investovat do zadržování vody v krajině. To z mé strany není vychloubání. To je konstatování, protože příprava na sucho měla začít daleko dřív. To se ale na rozdíl od povodní nebralo jako problém. Sucho nikoho do té doby ani moc nepostihovalo. Na druhou stranu, povodňové zábrany jsme také začali stavět až potom, co jsme prožili katastrofické scénáře. Ale vědci už v souvislosti s povodněmi upozorňovali, že sucho je jen druhá strana jedné mince. Takže místo popírání změn klimatu měli naši předchůdci konat.

Co tedy teď bude vláda v boji se suchem dělat?
Ale my už děláme. Nejenže naše ministerstvo pomáhá lidem se sběrem dešťovky (dotacemi pro domácnosti, které využijí dešťovou vodu – pozn. red.), což je ale samozřejmě jen střípek v té mozaice mnoha reálných a potřebných kroků. Za minulý rok a půl jsme pomohli už takřka třem stům obcí s novými vrty nebo jsme současné vrty posílili. Teď jsme na to vypsali novou výzvu, kde máme dvakrát víc peněz (z původních 300 milionů se podpora navýšila na 600 milionů korun), a chtěli bychom jimi pomoci až pěti stům především menších obcí, kterým právě ty mělčí vrty vysychají.

Klimatolog: Modely jsou hodně pesimistické, sucha budou stále častější

Současně se zaměřujeme na návrat k původnímu rázu krajiny. Napravujeme historické chyby. Sto let jsme z krajiny kvůli strachu z povodní a kvůli zemědělství odváděli vodu, narovnávali řeky a nechávali vysychat mokřady. Za posledních 80 let jsme odvodnili milion hektarů mokřadů, což je moc, když máme 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Vodu do krajiny teď musíme vrátit. Největší výzva to ale bude pro zemědělství. Pole se už nebudou moci zalévat jako dnes, kdy třeba na pole se saláty stříkala voda plošně z obrovských trubek. To velmi rychle přestane a třeba pro ovocnářství nebo zelinářství bude řešením kapková závlaha, stejně jako třeba v Izraeli, který je pro nás obrovským vzorem v tom, jak nakládat s vodou.

Resort zemědělství s tím souhlasí?
Ano, na koncepci pracujeme společně. I když ministerstvo zemědělství teď aktuálně řeší první desítky miliard na možný převod pitné vody mezi regiony. Je také jasné, že se do budoucna budou muset vyvíjet odrůdy rostlin, které budou schopny přežít v sušším počasí. A vyřešit se také bude muset, čím v zimě krmit dobytek, protože je málo trávy. A zemědělci se bojí, že budou muset porážet krávy, protože je nebudou mít čím krmit.

Zmínil jste už, že ministerstvo zemědělství řeší první desítky miliard na převod vody mezi regiony. Dá se říct, kolik už boj se suchem stál a ještě stát bude?
Jenom naše ministerstvo už na boj se suchem vydalo jedenáct miliard korun. V budoucnosti to určitě naroste na stovku miliard korun. Do budoucna se obce budou rozvíjet podle toho, jestli budou mít dostatek vody.

Může se stát, že by došla voda?
Katastrofické sucho, že by i velká města přišla o vodu, to zatím na obzoru není. Velké přehrady zatím mají dostatek pitné vody i na několik let dopředu. Ale musíme se připravit na situaci – a ta už dneska reálně je – kdy stovky tisíc lidí po republice, hlavně v těch menších obcích, mají v letních měsících velký problém s vodou. Je to proto, že jsou zásobovány z menších a méně vydatných zdrojů. Proto připravujeme novou legislativu.

O co v ní jde?
Dnes máme ve vodním zákoně velmi dobře zpracováno, jak reagují jednotlivé složky v případě povodní, ale v případě sucha nic. Právě proto s ministerstvem zemědělství připravujeme velkou novelu vodního zákona, která bude naprosto zásadní. Bude obsahovat nové paragrafy týkající se sucha. Přesně určí, co dělat na obecní, krajské i národní úrovni. Cílem vždycky bude zajistit pitnou vodu pro domácnosti. Takže ve chvíli, kdy meteorologové vydají výstrahu, že hrozí nedostatek vody, sejde se krajská komise a bude vyhodnocovat, jestli je potřeba omezit odběry vody. Logicky se omezí nejdříve zalévání nebo napouštění bazénů, to znamená užívání pitné vody jako vody užitkové. Pak to postupně může dojít až do úrovně omezení odběrů vody na pití. To je katastrofická situace, ale musíme být na ni připraveni i legislativně, i když voda na příděl zní hrozivě.

Kdy by tato opatření měla platit?
Pravděpodobně někdy od roku 2020. Příští rok k tomu očekávám velkou debatu v parlamentu.

A může kvůli tomu podražit voda?
Kdybychom zdražili vodu, co bychom tím získali? Že by si bohatí klidně napouštěli bazény, protože si to mohou dovolit, zatímco ti chudší by na to dopláceli? Ne, nechceme zdražit vodu. Naopak se ji snažíme zlevnit třeba tím, že bude nově v nižší sazbě DPH. Tím se voda někde zlevní, někde vzniknou nově prostředky na obnovu vodohospodářské infrastruktury, která je zanedbaná. V Česku se pořád ztrácí v trubkách až dvacet procent vody a na to doplácí domácnosti. Problém vznikl v devadesátých letech, kdy se obce zbavily provozování infrastruktury. Uzavřely nevýhodné smlouvy na mnoho let dopředu. Výnosy z ceny vody šly do mateřských společností provozovatelů většinou v zahraničí a doma nebylo z čeho investovat do obnovy trubek.

Před suchem zachraňuje město stromy unikátními vaky:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Případů spalniček je stále více.

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo...

Další z rubriky

Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Případů spalniček je stále více.

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo...

Případ zastavený motorkář: žalobci chtějí přesný výklad, kdy zahradit cestu

Soud zprostil viny policistu, který zatarasil cestu motorkáři

Justice se dál zabývá policistou Šimonem Vaicem, který čelil obžalobě za to, že zastavil ujíždějícího motorkáře...

Lidé hlasovali na stránkách SPD pro přijetí sirotků. Strana anketu stáhla

Předseda SPD Tomio Okamura v pražském volebním štábu. (6. října 2018)

Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury ve středu dalo na svůj oficiální facebookový profil anketu. Ptalo se v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz