Soudce Jiří Berka se může dočkat "návratu snů". Čelil obžalobě, že falešnými konkurzy způsobil škodu za čtvrt miliardy korun. Bude-li osvobozen, vrátí se s čistým rejstříkem do funkce soudce a stát mu zpětně vyplatí ušlý plat za osm let, jež dosahuje milionů korun. Zatím to však není jisté; zjišťuje se, zda byl stíhán přes osm let (podrobnosti zde).
Někdejší šéf Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) František Dohnal se zbavil břemene ve formě podmínky za zneužití pravomoci úřední osoby. Neposkytl totiž poslancům podklady pro audit NKÚ. Pražský městský soud v listopadu zrušil pokutu, kterou Dohnal dostal za zatajování. Případ tak podle některých spekulací zřejmě směřoval k obnovení.
Dlouhý proces s někdejším šéfem Českomoravského fotbalového svazu Františkem Chvalovským je u konce. Táhl se od roku 2001, tedy přes osm let, a fotbalový boss si nyní může oddechnout. Chvalovský spolu s dalšími čtyřmi lidmi údajně způsobil Komerční bance škodu 1,5 miliardy korun. Za stomilionové úvěrové podvody sice dostal desetiletý trest, ale vrchní soud ho zrušil.
Do vězení nejspíš nenastoupí Artur Slawomir Kamedula, majitel Amsterdam shopů v České republice (více zde). Za šíření toxikomanie byl potrestán dvěma lety, část trestu si odpykal ve vazbě. Měl jít za mříže za to, že nabízel syntetické drogy označené jako sběratelské předměty.
Zda si bude moci definitivně oddechnout Lukáš Kohout, který se vydával za asistenta poslance a šéfa Valného shromáždění OSN Jana Kavana a létal do exotických destinací, ještě není jisté. Jeho případ je totiž komplikovaný (podrobnosti najdete zde).
Šest let je příliš velký trest na to, aby se z vězení díky amnestii dostal bývalý šéf pražských strážníků Vladimír Kotrouš (více o odsouzení zde).
Nad amnestií pro Tomáše Pitra visí otazník. V kauze údajných daňových úniků je podle Televize Barrandov stíhán od roku 2001, tedy přes osm let. V roce 2006 byl odsouzen na pět let, loni však soudy rozsudky zrušily. Pitr navíc na několik let uprchl do ciziny. Jasné soudní rozuzlení jeho případ nemá. Amnestií si v tomto případě nebyli ke čtvrté hodině odpolední jisti ani Pitrovi advokáti.
Tykadlovému řidiči Romanu Smetanovi amnestie nepomůže. V lednu musí k soudu, kde mu za maření úředního rozhodnutí (v říjnu opakovaně nenastoupil do vězení) hrozí až tři roky. Pokud by skutečně musel za mříže, stal by se jeho případ, odstartovaný tykadly přimalovanými politikům, asi nejkontrastnějším ve srovnání s tím, jaké tresty amnestie odpouštěla (více o Smetanovi zde).
Případnému trestu by mohl uniknout bývalý výkonný šéf kladenských hutí Poldi Marko Stehlík. Aféra se totiž vleče už od roku 1996 a dosud v ní není rozhodnuto.
Stíhání jeho otce Vladimíra Stehlíka bylo už před lety zastaveno s ohledem na jeho zdravotní stav. Amnestie se ho tak přímo netýká. Přesto se rozhodl na ni reagovat. "Kdyby se mě týkala, odmítl bych ji. Já bych naopak chtěl být postaven před soud, abych mohl vysvětlit, jak to s kauzou Poldi Kladno tehdy bylo. Rád by očistil jméno své i celé své rodiny," řekl Vladimír Stehlík iDNES.cz.
Dcera Klausova hradního kancléře Magdaléna Weiglová dostala dvouletou podmínku za dopravní nehodu u Lázní Toušeň, při které zemřela její spolujezdkyně. Weiglová se přesně vejde do hranice, kterou Klaus v amnestii stanovil, formálně tak přestává být odsouzenou, povšiml si server iHNed.cz.
Agresivní řidič Aleš Trpišovský, který dostal dvouletou podmínku a sedmiletý zákaz řízení za to, že na dálnici D1 vybržďoval řidiče (v dotčených autech byly malé děti), podmínky amnestie splňuje (více o podmínce pro Trpišovského zde, názory znalců zde). Zákaz řízení mu ovšem zůstal v platnosti.
Naopak Luboš Lacina celu neopustí. Jeho vzteklý manévr, při němž z dálnice D1 vytlačil mazdu se dvěma pasažéry, ocenil soud pětiletým trestem (více o trestu pro Lacinu čtěte zde) a sedmiletým zákazem řízení motorového vozidla.
Propuštění - pokud nastoupil do vězení, což zatím neučinil - se nedočká exsenátor ODS Alexandr Novák, odsouzený na čtyři roky za korupci. Stejně jako Novák je nad hranicí délky trestu, pod níž amnestie působí, také odsouzený poslanec ODS Roman Pekárek (pravomocně odsouzen na pět let).
Tresty pro lídra Věcí veřejných Víta Bártu a poslance Jaroslava Škárku, který od něj měl přijmout úplatek, nejsou dosud pravomocné. Amnestie by se na ně tak vztahovat neměla. Ale odvolací soud nedávno jejich odsouzení vrátil s tvrzením, že pouhé intriky nejsou trestné. Oběma mužům se tak pravděpodobně nic nestane.
Smůlu má poslanec ČSSD David Rath, který kdysi prezidenta označil za vrtošivého staříka. Středočeský poslanec, zatčený, když osobně podle policie nesl od přátel miliony korun v krabici od vína, se do podmínek amnestie "nevešel". Jeho případ ještě není před soudem.
Klidné spaní může zřejmě mít exnáměstek zlínské primátorky Martin Janečka (dříve ČSSD). Byl odsouzen na dva roky za podplácení. Podle rozsudku chtěl s komplici Radkem Dvořákem a Daliborem Kučerou podplatit insolvenčního správce věřitelské firmy, který vymáhal po Janečkově firmě třicetimilionový dluh. Za úplatek ve výši 750 tisíc se dluh měl administrativně změnit v šestimilionový (více o Janečkovi čtěte zde).
Hromadně mohou z amnestie mít radost radikálové a představitelé Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž rozsudky nabyly právní moci 5. ledna 2012. Předseda Tomáš Vandas díky amnestii už není v podmínce za prvomájový projev v Brně v roce 2009, kde hovořil o "ničivé imigrantské vlně tsunami" (čtyři měsíce, odklad 20 měsíců).
Martin Zbela unikl podmínce za velebení neonacistického Národního odporu (sedm měsíců, odklad 24 měsíců), Jiří Štěpánek je zbaven podmínky za "stepní hordy cizinců roznášejících nemoci" a léčbu "národním socialismem" (osm měsíců, odklad 24 měsíců).
Petr Kotáb, trefující se do Romů, může Klausovi děkovat za zrušení čtyřměsíční podmínky s odkladem na dvacet měsíců. Podmínka by podle všeho měla skončit i příznivcům DSSS Michalu Glasovi (20měsíční) a Michaele Dupové (24měsíční).
Pavla Vondrouše, který coby "atentátník z Chrastavy" prezidenta Václava Klause sedmkrát z bezprostřední blízkosti trefil pistolí na plastové kuličky, amnestie nezasáhne. Ještě není před soudem.
Trestu díky Klausově amnestii uniknou manažeři obžalovaní kvůli krachu Union banky. A to poměrně těsně: rozsudek měl být vynesen 22. ledna. Soudce Igor Krajdl, který případ vedl, řekl ČTK, že trestní stíhání skončí do dvou dnů, leda by sami stíhaní trvali na vynesení rozsudku.
Pět členů představenstva banky - Jiří Babiš, Miroslav Fučík, Tomáš Michal, Alena Pejčochová a Tomáš Seidler - unikne případnému trestu proto, že stíhání trvá víc než osm let. Žalobce je vinil z toho, že lidem personálně či obchodně spojeným s bankou poskytovali speciální úvěry, které nebyly zajištěné.
Amnestie se nejspíš nebude týkat italského finančníka Guiseppe Roselliho, jehož stíhání začalo až po roce 2005, a neběží tak pro amnestii dost dlouho.
V klidu může podle všeho být osm exmanažerů Českomoravské družstevní spořitelny v čele s Petrem Bezručem. Ve vleklém soudním procesu čelili obžalobě, že připravili záložnu o více než 300 milionů (nucený správce zjistil, že z 1,4 miliardy vkladů chybí 90 %). Amnestie zastihla případ na vrchním soudu.
Amnestie podle serveru Lidovky.cz zbavuje kvůli vleklému trestnímu řízení viny manažery H-Systemu Jaroslava Eliáše, Ladislava Tůmu a Jaroslava Vítka (původní článek čtěte zde). Za účast na miliardovém podvodu je sice původně pražský městský soud poslal za mříže, po odvolání však dostali jen podmínky.
Ve vězení zůstává strůjce podvodu v H-Systemu Petr Smetka, který si odpykává dvanáctiletý trest odnětí svobody.
Stovky podvedených lidí zaplatily v průměru milion korun za smlouvu o levném bydlení poblíž Prahy. Neviděli ani peníze, ani domy. A kvůli amnestii už neuvidí, říká advokátka Hana Marvanová, která klienty zastupuje.
Skončit by měl případ Jaroslava Šrubaře, jenž se v roce 1998 podle obžaloby podílel na krácení daně při dovozu lihu z Itálie o 222 milionů korun.
Trestu kvůli vlekoucím se soudům uniknou šéfové společnosti Progres Invest Pavel Dvořák a Vladimír Michek. V letech 1994-1997 lákali lidi na vysoké zhodnocení peněz, stovky milionů převedli do spřátelených firem či ke svým obchodním zástupcům.
Podle ústeckého krajského státního zástupce Jana Jakovce končí s největší pravděpodobností vleklá kauza exmanažerů Agroplastu Petra Perničky a Zbyňka Švejnohy, kteří podle obžaloby v letech 1994-1999 na ruský trh nelegálně vyváželi zbraně. Firmu Agroplast USA podezírají z prodeje čtyřiceti letounů MiG 21 do Severní Koreje.
Podobně zřejmě končí stíhání bývalé herečky Reginy Rázlové, obžalované ze zneužívání informací a poškozování věřitele v kauze libereckého Skloexportu. Obžaloba uváděla, že Skloexport přišel v letech 1996-1997 o více než půl miliardy Kč (více o Rázlové zde).
Hokejista Radek Duda dostal na konci loňského ledna čtyřměsíční podmínku s ročním odkladem za napadení důchodce (více o rozsudku zde). Odklad už téměř vypršel. Na Dudu se nyní bude hledět, jako by nebyl trestán (více o amnestii zde).
Amnestie by měla pomoci herci a producentovi Jiřímu Pomejemu, který za poškozování věřitele dostal osmnáctiměsíční podmínku s tříletým odkladem. Nesplnil podmínky bezúročné půjčky, poskytnuté na film Andělská tvář (více o soudu s producentem zde).
Zpěvačka Dara Rolins dostala osmnáctiměsíční podmínku za dopravní nehodu, při níž zemřel motocyklista. Podmínky amnestie splnila na poslední chvíli: v létě totiž dostala podmínku v délce 26 měsíců, tedy o dva více, než říká amnestie. S odvoláním uspěla 10. prosince (podrobnosti zde). Její vyjádření k amnestii najdete zde.
Bývalý fotbalový reprezentant Tomáš Skuhravý, odsouzený ke dvouleté podmínce za podvod s krádeží luxusního auta, podmínky amnestie splňuje.
