Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová míní, že amnestie zastaví vyšetřování zhruba třinácti velkých hospodářských kauz. Škody, které při nich měly vzniknout, jdou do miliard korun.
Kauzy, které nejspíš budou zastaveny, se týkají podivných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky (více o možnosti amnestie pro Berku čtěte zde) nebo zkrachovalé makléřské společnosti Private Investors, která zpronevěřila majetek klientů za skoro 800 milionů korun (více o kauze čtěte zde).
Kauza, která se táhne 16 let, se vztahuje k fondům kuponové privatizace Mercia a Trend, spoluzaloženém a později prodaném Michaelem Kocábem a Martinem Kratochvílem. V 90. letech jim kuponové knížky svěřily desítky tisíc lidí. Z fondu později podle obžaloby zmizelo 1,4 miliardy. Mimo jiné proto, že podvodníci měli spřízněným firmám prodávat cenné papíry bez adekvátní protihodnoty, platit přemrštěné pokuty od vlastního správce a obžaloba je vinila také z obchodování s akciemi za nevýhodné ceny. Největším podvodem pak měl být prodej akcií pražského obchodního domu Kotva kyperské firmě Forminster Enterprise. Ta za ně nikdy nezaplatila.
Koho se týká amnestieJména těch, které čeká osvobození |
Z podvodu se začala zpovídat desítka manažerů fondů a mezi trestnými činy, z nichž je vinila obžaloba, byly například porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušování pravidel hospodářské soutěže či zneužívání informací v obchodním styku. Loni v říjnu poslal hradecký krajský soud na dva roky do vězení manažery Miroslava Hálka a Libora Páva. Janu Cholastovi a Luďku Špriňarovi uložil tříletý trest. Všichni obžalovaní dostali také pětiletý zákaz činnosti v orgánech obchodních společností. V kauze však padala opět odvolání a celá věc se tak znovu vrací k Vrchnímu soudu v Praze (více o kauzách čtěte zde).
Na kauzu za někdejšího ministra zahraničí Jana Kavana upozornila v roce 2001 MF DNES, a ačkoliv někdejší sekretář ministra Karel Srba už byl osm let ve vězení, případ stále není u konce (podrobně o celé kauze čtěte zde).
AmnestiePŘEHLEDNĚ: Seznam lidí, které amnestie zasáhne VĚZNI: První odsouzení opustili věznice SLOVENSKO: Amnestii vyhlásil i Gašparovič KONTROVERZE: Soudce Berka dostane zpět miliony KRITIKA: Nesouhlasí ČSSD ani kandidáti na Hrad GLOSA: Amnestie pro tuneláře |
Srba v kriminále neseděl za svůj podíl na tom, že státu nevýhodným pronájmem moskevského Českého domu vznikla podle obžaloby škoda 26 milionů korun, ale kvůli plánům zavraždit novinářku Sabinu Slonkovou. V září mu však soud trest vězení změnil na podmínku (více o propuštění Srby čtěte zde).
Kauzu Českého domu má na stole už poněkolikáté Městský soud v Praze. Podle mluvčí soudu Martiny Lhotákové se čekalo na vypracování revizního znaleckého posudku. Ten sice už soud obdržel, nyní se ovšem zabývá nikoliv posudkem, ale v úterý oznámenou amnestií prezidenta. "Máme za to, že pokud bylo trestní stíhání zahájeno do konce roku 2004, věc amnestii prezidenta podléhá. V případě obžalovaných Karla Srby, Stanislava Breie a Miroslava Karla byla trestní stíhání zahájena v rozmezí února až května 2004," řekla iDNES.cz Lhotáková.
Deset let stará kauza makléřské společnosti, která dokázala od 28 tisíc klientů vybrat 2,2 miliardy korun. Poté skončila v konkurzu. Loni v březnu Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo majitele společnosti Karla Takáče a někdejšího šéfa představenstva KTP Oldřicha Bakuse za to, že lidem nabízeli zhodnocení jejich investic přesto, že věděli, že firma není schopná vklady zhodnocovat, protože bankrotuje.
Obžaloba hovoří o deseti tisících podvedených klientů a částce 1,35 miliardy. Vyvedené peníze lidem postupně vyplácel garanční fond. Podle informací z prosince byla vyplacena 15 310 lidem částka 339,5 milionu korun.
Loňská obžaloba byla třetím pokusem žalobců, všechny předešlé případy skončily opakovaným vracením celé věci k opakovanému došetření.
Další letitou kauzou jsou machinace kolem státní firmy Čepro. Policie se jimi zabývá od roku 2002. Tehdy stát postrádal od soukromé firmy Bena daně za pohonné hmoty. Firma je uskladňovala v zásobnících Čepra a tvrdila, že za daně byla odpovědná společnost Tukový průmysl Martina Pechana. Později Bena přišla i s tím, že jí státní firma Čepro dluží 2,6 miliardy korun, protože jí nevrátila skladované pohonné hmoty.
Bena pohledávku vůči Čepru prodala dál a na Čepro byla v roce 2004 vydána exekuce. Čepro se však ohradilo, že je to falešná pohledávka, kterou podle tvrzení firmy fiktivně vytvořil Radovan Krejčíř proto, aby ze státní firmy podvodně vylákal peníze. Soudy neprve oprávněnost pohledávky potvrzovaly, celý spor však dospěl až k Ústavnímu soudu, který jejich rozhodnutí v listopadu 2007 zrušil a případ se tak vrátil k Městskému soudu v Praze. Ten 21. prosince 2012 rozhodl, že spornou pohledávku může vymáhat společnost Venturon Investment.
Pohledávku po Čepru uplatňovala také firma Tukový průmysl. Loni v dubnu soudy definitivně rozhodly, že 75 milionů korun Čepro této společnosti s ručením omezeným hradit nemusí.
To ovšem neznamená, že kauza končí. Policie loni v květnu navrhla obžalovat v souvislosti s kauzou Čepro 11 lidí včetně uprchlého Krejčíře (více o obžalobách v kauze Čepro čtěte zde).
Prezidentská amnestie osvobodí také bývalou šéfku odboru financování obchodů Komerční banky Jiřinu Kaplanovou. Ta loni v září dostala za podíl na úvěrových podvodech dvouletý podmíněný trest. Trest však zatím není pravomocný (více o trestu pro Kaplanovou čtěte zde). Podle soudu se spolu s dalšími úředníky banky podílela v 90. letech na podvodu. Banka totiž půjčila stamiliony firmám kolem bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského, aniž by jakkoliv hodnotila riziko takové operace. Firmy nebyly své závazky schopné splácet, a pokud část splátek bance daly, bylo to z peněz jejích dalších úvěrů.
Žalobce vyčíslil škodu na 1,5 miliardy korun. Kaplanová od počátku vinu popírala s tím, že jen plnila zadání od vedení banky. Tehdejší manažeři Jan Kollert, Vladimír Šulc, Pavel Kalvoda a Miroslav Čermák sice byli dříve obviněni z úvěrového podvodu, Nejvyšší státní zastupitelství v Brně však stíhání zastavilo (více o konci stíhání generálního ředitele KB a dalších manažerů čtěte zde).
Samotný Chvalovský za stomilionové úvěrové podvody sice dostal desetiletý trest, ale vrchní soud jej později zrušil.
