Česká republika je dnes jedním z mála států, kde platí režim nulové tolerance k alkoholu u všech účastníků silničního provozu. Kromě Česka je tomu tak jen v dalších sedmi evropských zemích a to včetně Ruska a Ukrajiny.
„Může se zdát paradoxní, že je Česká republika jednou ze zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu a zároveň, pokud jde o následky nehod zapříčiněných alkoholem při řízení, patří k lepšímu průměru. Je to ale právě tím, že máme výjimečné privilegium, tedy že máme nulovou toleranci, která vytváří ve společnosti jednoznačnou psychologickou bariéru,“ říká Josef Mikulík z Centra dopravního výzkumu.
Senátoři chtějí větší toleranci alkoholu u cyklistů
Nulová tolerance by však už brzy nemusela platit pro všechny. Minulou středu totiž horní komora parlamentu podpořila nový senátorský návrh, díky kterému by již cyklisté nebyli pokutováni za jízdu pod mírným vlivem alkoholu. Nově by mohli mít v krvi až 0,5 promile, podobně jako v Německu. „Navrhovaný limit odpovídá skleničce vína nebo dvěma desetistupňovým pivům,“ uvedl za předkladatele senátor Jiří Vosecký (STAN).
Nehody pod vlivem alkoholu v ČeskuV loňském roce se vinou požití alkoholu stalo v Česku 4 251 nehod, při kterých bylo usmrceno 48 osob, těžce zraněno 203 osob a lehce 1 750 osob. Celkem tyto nehody znamenaly celospolečenské ztráty ve výši 3,14 miliardy korun. |
Zrušení nulové tolerance za řídítky by se mělo vztahovat na cyklostezky i silnice třetí třídy. „Restrikcí jsme nikdy nenaučili lidi, aby se chovali zodpovědně,“ dodal k tomu Vosecký.
Podle odborníků odborníků z Centra dopravního výzkumu (CDV), Besipu i zahraničních bezpečnostních organizací, kteří se v pondělí sešli na semináři v Poslanecké sněmovně, by to však byla velká chyba. Už dnes jsou totiž cyklisté jednou z nejrizikovějších skupin a rozvolnění pravidel by podle expertů mohlo snadno vést k jejich ještě větší svéhlavosti.
„Patnáct procent všech nehod způsobených pod vlivem alkoholu mají na svědomí právě cyklisté,“ říká Tomáš Neřold pověřený vedením Besipu. Upřesňuje, že v loňském roce stálo požití alkoholu za 4 251 nehodami, tedy za 4,1 procenty z celkového počtu nehod. A opilí cyklisté z nich zavinili 638.
Možná ještě důležitějším údajem je podle Neřolda skutečnost, že u cyklistů je alkohol obecně velmi častou příčinou nehody. „Jsou velmi rizikovou skupinou. Oproti řidičům motorových vozidel hraje u nehod, které cyklisté zavinili, alkohol roli sedmkrát častěji,“ vysvětluje Neřold. Výsledkem je tak varovná statistika, která ukazuje, že loni byla opilá více než čtvrtina všech cyklistů, kteří nehodu způsobili.
A nemluvíme jen o těch zpitých zcela pod obraz. Cyklisté, kteří měli v krvi do 0,5 promile alkoholu, tedy takoví, jimž by navrhovaná legislativa nově pití tolerovala, loni zavinili jedenáct procent ze všech nehod, jejichž viníkem byl opilý jezdec na kole, a dokonce dvacet procent z těch, během nichž někdo zemřel, nejčastěji sám cyklista.
„Takže pro takovouhle rizikovou skupinu, která je už dnes problematická, budeme ještě rozvolňovat pravidla?“ ptá se ředitel CDV Jindřich Frič a připomíná, že cílem České republiky je dostat se do roku 2020 v oblasti bezpečnosti silničního provozu na úroveň srovnatelnou s průměrem Evropské unie. „Takovéto opatření k tomu určitě nepřispěje,“ dodává.
Návrh senátorů bude ještě projednávat dolní komora parlamentu, která předchozí podobnou novelu v roce 2015 zamítla.
Tabulka uvádí počty nehod, usmrcených a těžce zraněných osob z pohledu kategorie viníka pod vlivem alkoholu a/nebo návykových látek.
Znovu se uvažuje nad alkoholovými zámky
Seminář v Poslanecké sněmovně se však nezabýval jen cyklisty, ale také alkoholem na silnicích obecně. Mimo jiné také tím, jak by měl stát přistupovat k recidivistům.
Odborníci proto probírali i možné zavedení takzvaných alkoholových zámků, tedy zařízení, které opilému řidiči znemožní nastartovat vozidlo a odjet. Česko by tak mohlo jít ve stopách například Finska, kde podobné opatření funguje jako alternativa k úplnému zákazu řízení. V úvahu připadá například u profesionálních řidičů, pro něž může být ztráta řidičského průkazu likvidační.
Souhlasíte s tím, aby cyklisté mohli mít na cyklostezkách a silnicích III. třídy až 0,5 promile alkoholu v krvi?
Zkušenosti ze zahraničí nicméně ukazují, že poté, co je alkoholový zámek z vozidla odstraněn, se řidiči často vracejí k zažitým zvykům a znovu sedají za volant opilí. „Alkoholové zámky proto fungují jedině tehdy, pokud řidiči současně projdou rehabilitačním kurzem, v němž dostanou příležitost změnit své postoje a motivaci a nastaví si svoji vlastní strategii, jak se do budoucna jízdám pod vlivem alkoholu vyhnout“, vysvětluje psycholožka z CDV Veronika Kurečková.
O zavedení rehabilitačních programů pro řidiče, kterým je opakovaně odebrán řidičský průkaz se už v Česku hovoří několik let. Zatím jsou však stále ve fázi legislativních příprav.
Další informace a statistiky týkající se alkoholu na Českých silnicích si je možné přečíst v aktuální studii Besipu (ve formátu .pdf).
