Názor senátu soudkyně Heleny Králové na důkazy, na nichž obžaloba případ staví, vyšel najevo, když státní zástupce položil dotaz Kalouskovi. Žalobce Rostislav Bajger exministrovi financí při tom přečetl jednu ze zajištěných SMS.
Proti otázce vystoupil obhájce bývalého premiéra Petra Nečase Adam Černý s námitkou, že tyto důkazy jsou nezákonné. Argumentoval místní nepříslušností soudu, který povolení k odposlechům vydal a také nedostatečným odůvodněním pro ně. Proto mají být z řízení vyřazeny.
Po krátké poradě senátu soudkyně oznámila, že námitce vyhovuje a otázku žalobce nepřipouští. „Mám to chápat tak, že ty odposlechy jsou nezákonné?“ zeptal se překvapený Bajger, což mu soudkyně potvrdila. Králová přitom otázky založené na odposleších při minulých jednáních v této kauze připustila.
Státní zástupce uznal, že ho postup soudkyně překvapil. Chce si počkat na odůvodnění jejího rozhodnutí, proč odposlechy najednou považuje za nezákonné.
„Soudkyně to nepřipustila a k naší otázce v podstatě řekla, že podle názoru soudu jsou zřejmě nepoužitelné. Je to velmi zajímavá konstrukce. V jiných trestních věcech použitelné byly včetně věci, kterou soudila sama paní doktorka,“ řekl novinářům po jednání Bajger. „Samozřejmě je to nestandardní, pokud v jiné trestní věci je to použitelné, jsou to v podstatě tytéž osoby, totéž trestní řízení. Nechápu,“ divil se státní zástupce.
Soudkyně později upřesnila, že mluvila jen o dvou SMS
Soudkyně během jednání postup senátu nijak neodůvodnila a nechtěla se k němu vyjádřit ani po něm. Po dotazu iDNES.cz pouze odkázala na mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Ta však k rozhodnutí také neměla bližší informace.
Helena KrálováMinistr spravedlnosti Robert Pelikán už v polovině září podal kárnou žalobu k Nejvyššímu soudu na soudkyni Helenu Královou a navrhl ji odvolat z funkce. Kvůli problematickým postupům ji totiž nadřízené soudy odebraly některé případy, týkaly se i kauz spojených s Janou Nagyovou.  Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová |
„Je to procesní postup paní doktorky Králové, já se k tomu nemohu vyjádřit,“ uvedla soudkyně Pavla Hájková, která po Králové „zdědila“ jinou kauzu týkající se Jany Nečasové, a to údajné zneužití vojenské rozvědky.
Později však Králová prostřednictvím Hájkové vzkázala, že neměla na mysli všechny odposlechy, nýbrž pouze dvě SMS zprávy. Soudkyně přitom při hlavním líčení přitakala na přímou otázku státního zástupce Rostislava Bajgera, zda „odposlechy jsou nezákonné“. I přítomní advokáti pochopili její vyjádření tak, že v řízení nebude možné použít odposlechy jako celek.
„Předsedkyně senátu JUDr. Králová mi sdělila, že pouze nepřipustila dvě SMS zprávy z důvodu subsidiarity, odposlechy jako celek prý za nezákonné neoznačila. Ústně hodlá zdůvodnit při dalším jednání ve věci,“ uvedla pro ČTK mluvčí soudu bez dalších podrobností.
Králová v případu údajného zneužití vojenské rozvědky obžalované dvakrát zprostila i přes námitky odvolacího soudu. Městský soud v Praze nakonec Králové případ odebral a předal jiné soudkyni. Králové i kvůli tomuto případu čelí kárné žalobě.
Kalousek: Místo jsem jim nabídl, až když nebyli poslanci
Soud si v úterý zavolal Kalouska jako svědka, jelikož exposlanec ODS Ivan Fuksa vypověděl, že místo v představenstvu Českého aeroholdingu mu nenabídl Nečas, ale právě někdejší ministr financí (více o výpovědi Fuksy).
Kalousek soudu řekl, že tehdy jakožto ministr financí obsazoval místa v dozorčích radách a představenstvech státních firem, které má resort na starosti. „Byl jsem rád, že mám dva kvalifikované lidi, kterým můžu ta místa nabídnout,“ uvedl Kalousek na adresu Fuksy a dalšího z tehdejších rebelů ODS Marka Šnajdra. Třetímu občanskému demokratu Petru Tluchořovi, který se v roce 2012 vzdal mandátu, pozici nenabídl, jelikož podle něj neměl dostatečnou kvalifikaci.
Zmatky s odposlechyÚterní rozhodnutí Králové potvrzuje, že soudy si často s odposlechy neví rady a různé soudní stupně o nich rozhodují naprosto rozdílně. Zřejmě nejznámější případ je v tomto ohledu kauza exhejtmana Davida Ratha, který byl i na základě důkazů vzešlých z odposlechů odsouzen. Verdikt následně zrušil Vrchní soud v Praze, přičemž odposlechy označil za nepoužitelné. Do věci se posléze vložil Nejvyšší soud, který odposlechy zase vrátil do hry (o rozhodnutí NS v kauze Rath čtěte zde). Mimochodem Ratha zastupuje rovněž advokát Černý, který proti odposlechům vystoupil stejným způsobem. Vrchní soud v Praze zpochybnil použitelnost odposlechů i v kauze údajného vyzrazení zprávy BIS. V září mimo jiné kvůli tomu zrušil podmínky pro Nečasovou, lobbistu Iva Rittiga a jeho právníka Davida Michala (o pochybnostech VS o odposleších více v článku). |
Na dotaz soudkyně Králové Kalousek doplnil, že Fuksu a Šnajdra oslovil až poté, co mandát položili, nikoli před tím. „Ta nabídka byla poté, co se vzdali mandátu a byli volní na pracovním trhu,“ vysvětlil předseda TOP 09 s tím, že bylo těžké sehnat na zmíněná místa lidi, a proto jednal bezprostředně.
S Nečasovou ani Bočkem o věci nekomunikoval, jen prý zřejmě podle zvyklostí informoval tehdejší předsedy koaličních stran - tedy i Nečase, koho chce do funkcí dosadit.
Údajné trafiky pro tři poslance ODS patří mezi kauzy, které vedly v roce 2013 k pádu Nečasova kabinetu. Kořeny tohoto případu sahají do roku 2012, kdy se vládní koalici složené z ODS, TOP 09 a VV nedařilo přehlasovat senátní veto takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn. Někteří občanští demokraté, mezi nimi právě Šnajdr, Fuksa a Tluchoř, s ním totiž nesouhlasili. Trio poslanců se nakonec vzdalo mandátu a balíček prošel.
Obžalovaní jsou v tomto případu expremiér Nečas, jeho spolupracovnice a současná manželka Jana Nečasová a bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Podle obžaloby měli poslancům nabídnout funkce, když se mandátu vzdají. Všichni obžalovaní to odmítají.
