„Pařížané jsou hrdí potomci Galů, kteří brali válku jako slavnost zakončenou hostinou,“ nechal se z kraje roku 1870 slyšet politik a revolucionář Louis Charles Delescluze, když s nadšením komentoval francouzské dobyvačné plány. Nejspíš sám neměl tušení, jak rychle se jeho slova naplní.
Jako předkrm máslo, ředkvičky a plněná oslí hlava. Polévkou dne byla červená fazolová nebo vývar ze sloního masa, na hlavní chod jste mohli vybírat z dušeného klokana, pečeného velblouda po anglicku anebo medvědích tlap s pepřovou omáčkou. Pro jedlíky tu byla ještě vlčí žebra v omáčce z jelínků. Na závěr kočičí roláda nebo antilopí paštika. Právě takové menu nabídla povánoční Paříži roku 1870 luxusní restaurace Voisin.
„Doporučuji všem, co mají kočky, aby jejich koťata místo surového topení raději snědli. Dušené na cibulce nebo v ragú jsou vynikající,“ psal Labouchere.
