Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 1. července 2022 Jaroslava

Opičí zadek. Středověcí labužníci milovali ovoce s vulgárním jménem

Dnes je téměř neznámé, ve starověku a středověku po něm však šíleli. Navzdory tomu, že jeho jméno neznělo ani v jedné variantě lákavě. Přestože v momentu zralosti vypadalo ovoce jako zkažené. Mišpule byly vyhledávaným dezertem, aby však nakonec z gurmánské říše i zahrad téměř vymizely.

Opičí zadek? Je zřejmé, že jméno plodu Mespilus germanica nevzniklo komplikovaně. | foto: Profimedia.cz

Opičí zadek, také oslí zadnice, rovněž „otevřená pr*el“, „psí zadek“. Přisprostlých názvů mělo ovoce s latinským názvem Mespilus germanica, česky mišpule, spoustu. A navíc ho literatura používala jako symbol prostituce nebo bídy. Z prostého důvodu. Mišpule jsou totiž zralé až v okamžiku, kdy jsou nahnilé.

Jejich dějiny jsou dlouhé a navzdory názvu je jejich spojení s Německem jen nevýrazné. Pochází z Persie, jihozápadní Asie a jihovýchodní Evropy. Podle BBC se má za to, že mišpule byly domestikovány zhruba před třemi tisíci let. První záznamy o nich pocházejí ze sedmého století před naším letopočtem z Řecka, tamní starověký zeměpisec Strabo nazývá ovoce „mespilon“. O nějakých pět set let později se s mišpulemi seznámili Římané, aby nakonec i díky nim expandovaly do tehdejší Germánie, Francie, Británie.

A podivný plod se v Evropě usídlil. Král Karel I. Veliký zařadil mišpule na soupis plodin, které musely povinně pěstovat královské zahrady. Strom s mišpulemi defiluje v Shakespearově hře Jak se vám líbí, o „shnilé mišpuli“ se mluví i v jeho dramatu Něco za něco, o tom, že Romeo „sedí někde pod mišpulí“, deklamuje Mercucio v Romeovi a Julii.

Mišpule pojídal v Cervantesově románu Don Quijote a Sancho Panza, svou roli hrají v díle Gargantua a Pantagruel Francoiuse Rabelaise, nescházejí v Canterburských povídkách. Ve velkém je pěstoval král Jindřich VIII. Tudor a při své návštěvě Francie v roce 1532 s sebou přivezl velké množství mišpulí jako nejvybranější dar svému protějšku.

Kdyby měl však ovoce, dnes již velmi vzácné, příležitost vidět současník, dost možná by jej nenapadlo dopřát si ho. Zejména tehdy, když je ve zralém stavu. Mišpule jsou totiž svéráz.

Ovoce dvou zvláštností

Jejich první podivnost souvisí s dobou sklizně, přichází totiž až v zimě. A to byl jeden z důvodů jejich obliby ve středověku, představovaly totiž jeden z mála zdrojů cukru v onom období.

Druhá podivnost souvisí s tím, jak vypadá jejich zralost. Dokud jsou tvrdé, ještě není čas na konzumaci, chutnají tříslově, trpce. Pochoutkou se stávají až v okamžiku, kdy jejich hnědozelené plody, připomínající jablíčka, přemrznou a změknou. Projdou procesem „zhniličkování“. Jako by začaly hnít.

V tomto ohledu je třeba přiznat, že jejich cesta k popularitě nebyla ve středověku tak docela přímočará. „Než je mišpule zralá, má cenu lejna. A když dozraje, chutná jako hov*o,“ napsal bez okolků podle studie z magazínu Economic Botany anonymní středověký autor.

Extrémní gastronomie

Chlupaté malvice mišpulí totiž změknou, nabudou konzistenci i chuť jablečného kompotu, jejich původní kyselost se transformuje v intenzivní sladkost. Jaký mechanismus se v nich odehrává, není podle BBC úplně známo, v zásadě však enzymy mění složité cukry na jednoduché, jako je fruktóza a glukóza, mišpule se stává bohatší na kyselinu jablečnou. Výsledkem je komplexní chuť, velmi sladká, protože obsahují až deset procent cukru, ale též se stopami citrónu.

Jenže proces zrání též mění texturu a vzezření mišpulí. Vypadají shnile. Připomínají zkažená jablíčka. Nebo zadnici, jak už vyzradila jména, která jim středověk vymyslel. Dokázal ovšem na mišpule nahlížet i s filozofickým přesahem. V rozporném jevu, kdy zralosti musí předcházet „rozklad“, viděl symbolismus.

Především však středověk mišpule jedl. Obyčejní lidé je v zimě prostě trhali ze stromů. „Nejlepší způsob je odtrhnout stopku a obsah mišpule si vytlačit do pusy,“ popisuje server ekozahrady.cz. U šlechtických stolů se ovšem pojídaly přirozeně vybraně, vydlabávaly se lžičkou. Servírovány bývaly spolu se sýrovým chodem, a to obvykle z bedýnek s pískem, kde se mohl proces „hniličkování“ dokončovat.

Kromě toho se mišpule pekly, vyráběla se z nich marmeláda. „Vezmi mišpule, které jsou shnilé, a rozmačkej je. Dej je na oheň, rozkvedlej v nich dva žloutky a vař, dokud to nezhoustne. Dochuť cukrem, skořicí a zázvorem,“ cituje velmi prostý recept na kaši z mišpulí z knihy Thomase Dawsona Klenot dobré hospodyně z roku 1597 server British Food History.

Mišpule se využívaly i pro výrobu brandy, cideru, viktoriánské Vánoce voněly likérem z mišpulí.

A kromě lahodné chuti se s mišpulemi pojily i příhodné zdravotní účinky. V Íránu se ovoce, listí, kůra a dřevo stromu používaly jako léky například na průjem, nadýmání žaludku. Mišpule jsou zdrojem vlákniny, která působí proti rakovině tlustého střeva, může snížit i riziko vzniku žlučových kamenů, má zvyšovat mikrobiální činnost ve prospěch bifidogenních bakterií.

Mišpule jednoduše psaly dějiny. Římany, píše BBC s odkazem na historickou studii, uvádělo dnes téměř úplně zapomenuté ovoce podle dobového zdroje „téměř k šílenství“. Ve středověku se staly nezbytným chodem slavnostních hodování i venkovského zimního zobání. Vrcholu slávy a popularity dosáhly v šestnáctém století, například v Anglii byly tak rozšířené jako jabloně, hrušky, byly základem klášterních i královských zahrad i veřejné zeleně.

Jenže pak začal jejich pád.

Co zabilo mišpule?

V Anglii, kde se usadily nejpevněji, je znalo ještě devatenácté století, za druhé světové války byly součástí vládní kampaně na podporu zahrádkaření. Jenže pak – konec. Mišpule se považují za „opomíjené a zapomenuté“ ovoce, je „obtížné se s ním setkat“, píše v roce 1989 studie z Economic Botany s tím, že to platí pro Anglii i kontinentální Evropu: není o ně zájem.

Proč? Důvodů může být několik. Zaprvé, s tím, jak se konzumentům zpřístupnilo exotické ovoce, přišly mišpule o svou výlučnost jako jediné „zimní ovoce“. A potom, proces zrání mohli lidé začít shledávat jako komplikující moment. Kdo by navíc chtěl trávit v zimě čas sběrem ovoce v mrazu? „O sklizni ovoce máme takovou tu romantickou představu: sandály a proutěný košík,“ cituje BBC Jane Stewardovou, která má se svými 120 mišpulemi v Norfolku jeden z největších mišpulových sadů v Anglii.

Pěstování mišpulí komplikuje ještě jeden fakt. Protože jsou v době zralosti velmi měkké, jejich slupka se snadno protrhne a drahocenný obsah se vylije, proto je s nimi velmi obtížná manipulace.

Návrat?

Přesto se mišpulím možná blýská na lepší časy. I když se asi z kategorie velmi raritního ovoce nevymaní. „V posledních letech udělala mišpule docela comeback, díky kulinářům se zájmem o zapomenuté nebo neobvyklé ovoce,“ uvádí server Arboretum Foundation. Server BBC trend potvrzuje, díky nadšencům a produktům, mezi něž patří marmeláda i gin z mišpulí, se zapomenuté a odvržené ovoce vrací. „Londýnské restaurace byly potěšeny a nedočkavě chtěly vše, co jsme vypěstovali,“ hlásila na svém blogu pěstitelka mišpulí Caryn Hibbertová.

„Žlutý džem z mišpulí je výborný se sýrem, masem, zvěřinou i uzeninami. Pyré z dužiny mišpulí, které se několik hodin mírně vařilo, se hodí k tvrdým sýrům i sýrům s modrou plísní. A mým nejnovějším výrobkem je čatní, lahodné a s kari v sýrovém sendviči,“ informuje Jane Stewardová na blogu Creative Countryside.

Své stoupence mají mišpule i u nás. „Začátečníci přistupují k požívání mišpulí nejdříve s nedůvěrou, ale jak si na ně jednou zvyknete, mohou se začít zdát návykové. Obzvlášť když v zimě stojíte na již holé zahradě a konzumujete je přímo ze stromu,“ píše na serveru Ekozahrady.cz Jaroslav Svoboda.

Autoři:
  • Nejčtenější

Ženský orgasmus se projevuje jinak, než si většina myslí. Sténáním jen zřídka

Premium Mužské vyvrcholení lze definovat snáze, protože ho doprovází ejakulace. Ženský orgasmus je větší oříšek. Aktuální...

Smrt jménem Pankrác. Vězni se na oprátce zmítali i deset minut, říká spisovatel

Premium V proslulé sekyrárně ve věznici Pankrác nechali za druhé světové války nacisté popravit gilotinou více než tisíc lidí....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: 3 182 kliky za hodinu zlomil rekord. Navzdory syndromu bolesti

Bolest je slabost, která opouští tělo. Právě toto přesvědčení v sobě posiluje. Potřebuje ho, od dvanácti let, kdy si...

Baví svět zbytečnými vynálezy. Kritizuje konzum, ale platí ho i korporace

Objevit problém, který vlastně nikoho nepálí. A vymyslet k němu řešení tak bláznivé, které bývá problémem o sobě. To je...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kávou ke zdraví. Dva tři šálky denně souvisejí s nižším rizikem úmrtí

Rozsáhlá studie zahrnovala přes 170 tisíc lidí, monitorovala je v průměru po sedm let. Zjistila, že uměření každodenní...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Rozvod, má prohra. Voříšek o synech, bohu Nedvědovi i bláznivé dietě

Premium Evropský titul, zlato se Spartou, reprezentační srazy v pověstném hotelu Praha i rady od idolu Pavla Nedvěda, ale taky...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

  • Další z rubriky

Ikonické jégrovky vyrazily do Evropy ze severu Čech

Nosí je dodnes vojáci či sportovci, málokdo však ví, že tvůrce slavných „jégrovek“ pocházel ze severu Čech. Od smrti...

Smrt systému, sláva svobodě. Líbivé myšlenky anarchismu lákaly napříč dějinami

Premium Hrůza, je to anarchista! Nebo ještě lépe – vládne nám tady anarchie! Podobné výkřiky zaznívají velmi často. Dobře, a ví...

Holka, kluk, pak zase holka? Ne, transděti u zvoleného genderu zůstávají

Premium Ona obava se objevila spolu s otevřenějším přístupem k genderu. Nehrozí u dětí, které si zvolí jiný gender, než jim byl...

Baví svět zbytečnými vynálezy. Kritizuje konzum, ale platí ho i korporace

Objevit problém, který vlastně nikoho nepálí. A vymyslet k němu řešení tak bláznivé, které bývá problémem o sobě. To je...

Získejte exkluzivní přístup k tajné soutěži a vyhrajte kolotoč nad postýlku
Získejte exkluzivní přístup k tajné soutěži a vyhrajte kolotoč nad postýlku

Připravili jsme si pro vás kolotoč nad postýlku v hodnotě 1 499 Kč, kterou nyní můžete vyhrát v naší tajné soutěži. Jak se k ní dostanete a co pro...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Herečka Eva Josefíková se o víkendu tajně vdala

Herečka Eva Josefíková (32) se na Instagramu pochlubila šťastnou novinkou. Během romantického obřadu řekla své ano...

Mám žízeň jak Dáda, napsala Bubílková. Patrasová zareagovala

Moderátorka Zuzana Bubílková (70) informovala o víkendu své sledující na Instagramu, že se věnovala sportovní aktivitě....