S šestatřicetiletým pořízkem se setkávám v jeho domovském fitness centru v Praze na Žižkově. Odskočil si přímo z práce, od malování a štukování omítek. Působí skromně, ani stisk ruky není tak drtivý, jak by člověk čekal. Dlaně má plné mozolů, kdo ví, jestli od malířské štětky, či od zvedání činek.
Že si z Madridu odveze zlatou, prý nečekal. "V kulturistice záleží hodně na rozhodčích i na momentální formě, takže člověk nikdy neví," říká a dodává, že svaly nejsou v klasické kulturistice hlavním kritériem. "Samozřejmě, nějaké mít musíte, ale na rozdíl od sportovní kulturistiky se v klasické nehodnotí jejich velikost, ale spíše vyrýsovanost a celková estetika postavy. Hlavní je krása a vyváženost celého těla."
Den po soutěži jsem měl o 13 kilo víc
Jak se připravujete na soutěž?
Zhruba tři měsíce před samotnou soutěží se začínám dostávat do formy. Hlavně se musím zbavit podkožního tuku, aby byly svaly pěkně vidět. Na svou soutěžní váhu osmdesát kilogramů tak musím za tuhle dobu shodit patnáct kilo. Tři týdny před závody pak jedu trénink v posilovně ráno a večer každý den bez přestávky.
Jak vypadá vaše dieta?
V oněch třech měsících jím jen hovězí a kuřecí maso, ryby, bílky, zeleninu, rýži. Nic sladkého. Ani pečivo.
Vůbec nic?
No, v neděli si občas dám jako jednohubku tabulku čokolády. Ale to musí být soutěž ještě daleko.
Zpřísňuje se vaše dieta, jak se soutěž blíží?
Posledních pět dnů před závody úplně vysadím sůl, která zadržuje v těle vodu, a pití omezím na půl litru vody denně. Poslední dva dny před soutěží nepiji skoro vůbec. Do pokožky se tak nedostává voda a svaly se vyrýsují, zjednodušeně řečeno.
Nemá vaše tělo z nedostatku tekutin problém?
Ne. To je už tak "zblblé", že to nevnímá. Třeba když jsem přijel do Madridu, měl jsem pět hodin na to, abych ještě shodil zbývající čtyři kilogramy. Běhal jsem tedy nabalený v několika bundách a potil se, pak jsem si dal horkou vanu a shodil jsem to. Ta čtyři kila byla vlastně jen voda.
Jaké procedury absolvujete těsně před soutěží?
Namažu speciální barvou, která dá pokožce lesklý opálený odstín, díky němuž v ostrých světlech na pódiu vynikne každý svalový záhyb. Celé tělo mám kvůli soutěži dokonale oholené. Ale holím se i normálně.
Jak to vypadá těsně po soutěži? Sníte, na co máte chuť?
Ano. Hned po soutěži se pořádně nacpu a sním úplně všechno. (smích) V Madridu se skončilo v sobotu večer a já měl do neděle do večera tak třináct kilo nahoru.
Jak jste to dokázal?
To si jen tělo natáhlo zpátky vodu. A už v pátek jsem byl zas dole na soutěžní váze a šel jsem na další závody.
Mít velké svaly stojí i velké peníze
Jaký je váš nejlepší sval?
Triceps. Ten mám prý fakt pěkně vypracovaný. (smích) Přitom mě baví posilovat spíš nohy. Ruce moc nemusím.
Jste spokojený se svými svaly?
To neřeším. Když to půjde, budu je mít větší a přestoupím do sportovní kulturistiky. Jestli ne, zůstanu v klasické. Tréninky ani jídlo se totiž v těchto disciplínách neliší. Jediný rozdíl je v penězích.
V jakém smyslu?
Když chcete větší svaly, musíte si nakoupit víc přípravků, které jejich růst podpoří. Nestačily by mi už základní složky (proteiny) a množství, které užívám teď, musel bych investovat víc.
To jako mistr světa nemáte sponzora?
Zatím žádného nemám. Kulturistika má, bohužel, celkem špatnou reklamu v médiích. Píše se spíše o dopingu než o úspěších, takže si všechno platím sám.
Doping ale k tomuhle sportu přeci jen patří. Bez něj by se mezi světovou špičkou asi nedalo uspět, nebo ano?
Uspět se dá, ale když už i šachisti berou anabolika, tak je to těžký. (smích) Jenže doping sám o sobě nestačí. I tak musí člověk makat, jen to jde trochu rychleji a tělo dřív regeneruje. Záleží tedy na každém, jestli vezme, nebo nevezme, ať už je to kulturista nebo atlet. Stejně vám každý řekne, že nebere.
Dá se dopingová kontrola nějak obejít?
Nedá. Jako reprezentant musím chodit každé tři měsíce na "dopingovku" a posílat rozvrh svých tréninků, aby mohli kdykoli přijít na kontrolu. Loni mě namátkou kontrolovali asi třikrát. (vždy negativně)
Na kolik příprava profesionálního kulturisty vyjde?
Tříměsíční příprava na soutěž vyjde na sedmdesát tisíc, které dáte na jídlo a přípravky, plus náklady na cestu a ubytování na soutěži. Svaz nám nic nehradí.
Skončit s posilováním by byl nápor na psychiku
Do posilovny jste začal chodit v šestnácti na Slovensku, odkud pocházíte. Kdy plánujete se závoděním skončit?
Neplánuji. Závodit v kulturistice můžete i v šedesáti v kategorii Masters. A cvičit se dá přeci až do smrti.
Umíte si představit, že byste s pravidelným posilováním vůbec někdy přestal?
To nejde, ze dne na den s tím skončit. Je to taková droga. Fyzicky by se sice sval bez problémů smrsknul, ale psychicky by to bylo horší.
Co vám závodění a kulturistika dává a co bere?
Dává mi dobrý pocit, že jsem něco dokázal. A bere mi veškerý volný čas.
Máte i jiné koníčky?
Když děláte sport vrcholově, tak na nic jiného nemáte čas. Takže jen občas s přítelkyní zajdeme do kina či o víkendu někam posedět.
Přítelkyně také posiluje?
Ne. Ta nesportuje skoro vůbec. Nejdřív jsem se ji snažil přesvědčit, ale nechtěla.
Ale vaše svaly se jí líbí?
To jsem se jí neptal, asi jo. (smích) Ale ženským člověk nerozumí.
Využil jste někdy své postavy a svalů v normálním životě?
Když jsem byl mladý, hodně jsem se pral. Teď už ne. Myslím, že jsem se zklidnil i díky kulturistice.
Co oblečení? Nemáte někdy problém sehnat svou velikost?
Největší problém jsou džíny. Když mi sedí přes stehna, tak jsou zase široké v pase.
Říká se, že kulturisté mají sice velké svaly, ale nic neutáhnou.
Při tréninku zvedám z dřepu dvě stě šedesát kilo, na tlak na rovné lavičce sto osmdesát. Ale o váhu činek v kulturistice nejde. Hlavní je trénovat s rozumem a ne jako mladí kluci, co přijdou a naloží si co nejvíc.
Doporučil byste kulturistiku ostatním?
Cvičit jen pro sebe určitě. Ale vrcholově… je to jen takový koníček. Nic za to nedostanete. Každému bych však doporučil dělat nějaký sport, je jedno jaký.
Jaké máte cíle do budoucna?
Titul bych chtěl na mistrovství světa obhájit i letos. A také mi ještě chybí titul z mistrovství Evropy. Zatím jsem jen několikanásobný vicemistr.
Více se o Jozefu Furinovi dozvíte na jeho stránkách www.jozeffurin.estranky.cz
