Skoro by se chtělo říct, že všechny velké gastro-festivaly jsou ve srovnání s tímhle fádní. Na Tereziánské louce v Mnichově každý rok zasedne okolo stovky tisíc hodovníků s tupláky piva během Oktoberfestu a od roku 1810 to nikoho nevzrušuje. Žádný milovník pekelně ostrého čili nemůže chybět na začátku září v novomexickém městečku Hatch a nemusí se přitom obávat společenské diskreditace.
Jenže na rozdíl od konzumace pečených volů nebo pálivých papriček vzbuzují události v Jü-lin odpor světové veřejnosti. Letos podepsalo petici pro zrušení celé akce 11 milionů lidí. Marně. Čína si svého festivalu, jehož tradice se údajně datuje už 500 let nazpět, nehodlá vzdát. Navzdory všem dramatickým protestům ochránců zvířat, kteří na této spektakulární akci nechybí.
Psi jsou součástí světového jídelníčku
Že se v Číně jedí psi, se obecně ví. Ročně jich tu bez větších výkyvů v poptávce lidé spořádají kolem deseti milionů kusů. Vláda se sice snaží tento osobitý aspekt národní kuchyně potlačit, ale prakticky se jí to daří jen na úrovni městských restaurací. Na venkově tato praxe dodnes běžně přetrvává.
Méně se už ale ví o tom, že konzumace psího masa není jen doménou tohoto jihoasijského kolosu. Psí maso je vyhledávanou pochoutkou v celé Jižní Americe, na ostrovech v Tichomoří, Mexiku a také v řadě afrických zemí (Ghana, Libérie, Kamerun). A stejně jako jsou cíleně šlechtěny pro masnou produkci morčata, bylo ve zmíněných zemích vyšlechtěno hned několik psích neosrstěných plemen určených pro snadnější konzumní úpravu. Globální spotřeba psího masa podle dat z roku 2014 přesahuje 25 milionů kusů.
Západní tabu konzumace domácích mazlíčků a nejvěrnějších přátel člověka se prostě ve světě neujalo, stejně jako my Středoevropané vytrvale porušujeme různá tabu konzumací „nečistého“ vepřového a „posvátného“ hovězího. Proč je tedy festival psího masa ve městě Jü-lin takový problém?
Namačkaní v klecích, bez jídla, bez vody. A smrt, která je čeká, bývá bolestivá.
Šťastlivci. Díky ochráncům zvířat tihle psi porážce utekli.
Protože je přehlídkou krutosti. I když pokrytectví středoevropských konzumentů masa, podle něhož je zabíjení vepřů v pořádku, zatímco porážení psů ne, odložíme stranou, jü-linský festival nás stejně šokuje. Psi, kterých je tu během deseti dnů snědeno přes deset tisíc, tráví své poslední chvíle v zuboženém stavu, uzavření v klecích, přímo vedle sekernického pultu. Uličky v okolí tržišť jsou prosyceny ostrým pachem trusu a moči a procházka mezi žalostně kňučícími psy v klecích skutečně není nic pro slabé nátury. Porážka psů se děje před zraky nedočkavých zákazníků, kteří si buď nakupují syrové maso, nebo na místě připravené pokrmy. Malých jatek se tu v době konání festivalu objeví kolem stovky, každá taková „dílna“ prý za den zpracuje 30 až 100 psů.
Správa města Jü-lin sice pod tlakem veřejného mínění stáhla svou oficiální záštitu nad akcí, s odůvodněním, že původním námětem tradičního festivalu byla oslava letního slunovratu, nikoliv veřejné kulinářské hody. I tak na akci každoročně dorazí na 150 tisíc čínských návštěvníků, kteří si žádají to, co vždy: pochoutky z psího masa.
Protestům se tradici vykořenit nedaří a navíc dochází k paradoxní situaci. Ochránci zvířat vykupují psy, aby je zachránili, tak vehementně, že po nich zvyšují poptávku. Počty psů v klecích se zvyšují. Mnozí přitom mají na krku stále obojky, což svědčí o tom, že byli ukradeni svým majitelům. To je totiž pro obchodníky samozřejmě podstatně levnější než se živit chovem psů na maso.
Krev a brutalita psích jatek láká fotografy a novináře z celého světa, kteří se tak vlastně zdarma starají o propagaci akce. A s každým rokem tak přichází stále více návštěvníků, místní lidí mezi nimi tvoří menšinu.
Extrémní gastronomie
|
Pes na sto způsobů
A na čem si můžete pochutnat, překonáte-li pochyby, odpor a kulturní hranice a vyrazíte-li v červnu do Jü-lin na Festival psího masa a liči (toto tropické ovoce je tu také, byť většinou ve formě zkvašené a alkoholické)? Xiāng ròu, tedy „voňavé maso“, jak tu psímu masu říkají, zde najdete prakticky ve všech recepturách a jejich variacích. Můžete se tu oblažit tradičním svatebním pokrmem z dušeného psího masa a restovanou zeleninou, vyzkoušet vydatný vývar s játrovými knedlíčky z psiny nebo jen tak zakousnout na rožni opékanou kýtu. Okusit můžete i psí maso s citronovou trávou. K dispozici jsou psi všech velikostí a tvarů. Cena je jednotná, v přepočtu se pohybuje okolo 120 českých korun za kilogram zpracovaného masa, bez ohledu na výsledný pokrm.
Vyzkoušet můžete také recepty z dovozu, tedy jihokorejskou polévku bosintang nebo o zelené cibulky obohacené dušené maso jeongol. Anebo východoindonéský recept na „octového psa“ anjing panggang, pomalu grilovaného nad žhavým uhlím, či vietnamského rua man, tedy psa ve vynikající krevetové omáčce. I když tu tyto pokrmy nejsou místní, svou chutí si získaly na festivalu řadu strávníků.
Ochutnali byste psí maso?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 20. srpna 2016. Anketa je uzavřena.
