Michale, na High Jump se před české publikum vracíte po dvou letech. Za tu dobu jste ušel velký kus cesty. Když se ohlédnete za posledními roky, jak se cítíte?
Co si budeme povídat, být profesionálním sportovcem zanechává na těle pár šrámů, ať už to je z tréninku, posilování nebo z placáků. Každý den je to to samé. Bolest se snažím přejít a další den začít znova.
Na posledním závodě Red Bull Cliff Diving, kde jste skákali ze střechy Kodaňské opery, jste skončil na šestém místě. Měsíc před tím jste byl pátý a před pár dny jste skončil v Itálii na čtvrtém místě. Jste spokojený?
Jsem rád, že se mi v této sezoně daří. Pro skoky z 28 metrů nejsou vždy optimální podmínky, ale to se musím kousnout a dát do toho všechno.
V Hřiměždicích budete v rámci exhibice skákat z podobné výšky jako v Kodani, z 27 metrů. S tím rozdílem, že to bude do lomu a ne do moře. Musíte tomu přizpůsobit přípravu?
Ne že by se mi neskákalo v Hřiměždicích dobře, ale budu si muset dávat pozor na hladinu vody, je docela těžké odhadnout dopad. Ale s dobrým a hlavně aktivním potápěčem se to zvládne, jen aby mi rozčeřil vodu na hladině.
Prozradíte něco o skocích, které v Hřiměždicích předvedete? Jste jediný český profesionální skokan do vody, všichni od vás čekají super kousky.
Všechno bude záležet jen na tom, jak se budu cítit nahoře a jak mě ta banda lidí povzbudí. Z 27 metrů jde dát všechno, záleží jen na odvaze.
High JumpOtevřené Mistrovství republiky ve skocích do vody se koná od 2. do 3. srpna v Hřiměždicích na Příbramsku. Závodníci skáčou do lomu z výšky 16 metrů a z takzvané houpačky. První den je kvalifikace, druhý den závody. Kromě závodních skoků letos organizátoři připravili též exhibiční skoky z 27 metrů, kromě Michala Navrátila a Orlanda Duqueho se divákům předvede též skokanka Anna Baderová. Speciální soutěžní kategorií pak bude splashdiving, soutěž o nejlepšího placáka a "prdeláče": vyhrává ten, kdo po dopadu na hladinu vystříkne nejvíc vody. Doprovodný program tvoří koncerty kapel a Djs, například Wohnout, PSH, Dub Pistol, Apple Juice. |
Panuje mezi závodníky Red Bull Cliff Diving velká rivalita? Z televizních přenosů ten dojem mám.
Samozřejmě, rivalita tam je, od toho to je závod. Na to, že nás je na každý závod čtrnáct, musíte být rival, abyste se dostal do první pětky. Na takové prestižní soutěži záleží na psychice a o zkušenostech. Máte čtyři skoky, které se sčítají, a na stupně vítězů může myslet jen ten, co udělá nejmíň chyb. Jeden špatný skok vás může poslat na konec startovní listiny. Všem skokanům bez výjimky jde však o to, aby se po dopadu někomu něco nestalo.
Trenérem mi je přítelkyně
Hřiměždický lom dobře znáte. Na co si tam skokani, kteří se do něj při soutěži vrhají z nižší výšky, z 16 metrů, musejí dávat pozor?
Důležité je jít na 16 metrů až potom, kdy víte, že to skočíte, ne že tam půjdete dá se říct na blind a říkat si ono to nějak dopadne. To je špatně. Lepší je se připravit na menších výškách a tu cestu dolů a ránu o hladinu si zažít. Všechno má svou cestu a nejsme supermani, aby nám šlo všechno hned.
Měl byste pro skokany ze šestnáctky nějakou konkrétní radu?
Zněla by takhle: den před tím, než půjdete na věž, si před spaním v posteli jen tak představte, jak stojíte nahoře, jak se koukáte na ten krásný lom a jak se buď s rozběhem, nebo z místa odrazíte a skočíte dolů. Tím se můžete na 70 procent psychicky připravit. Pak už je to jen o tom, jak odhodlaní jste to dát.
Letos na High Jump přijede i Kolumbijec Orlando Duque, další účastník Red Bull Cliff Diving World Series. Ani pro něj není hřiměždický lom neznámý. Bavili jste spolu o závodech v Česku?
Mluvili jsme o tom na závodech v Itálii a říkal mi, že se na 27 metrů moc těší. A též na to, že bude moci dát pár rad na workshopu, který dělá v pátek 2. srpna pro závodníky, když o ně budou stát.
Zúčastníte se s Orlandem i závodů, budete skákat ze soutěžních 16 metrů, nebo si střihnete jen exhibice z 27 metrů?
Nevím jak Orlando, ale já bych se závodů zúčastnil rád.
Máte klasické závodnické ambice, láká vás olympiáda v Riu v roce 2016?
Myslíte-li skoky z 10 metrů, na ně ambice nemam. To je trochu jiná liga, já už se specializuju na high diving (skoky z velkých výšek). Ale může se stát, že se v budoucnu na olympiádu podívám právě ve své disciplíně, olympijský výbor totiž zamýšlí přidat v roce 2020 mezi regulérní disciplíny i high diving.
Jak vypadá vaše příprava? Vždycky mě zajímalo, kde trénujete? Míst, kde lze natrénovat skok z 30 metrů, moc není.
Trénuju z jakékoliv výšky, kde se dá. Spíš je to míň než 10 metrů. Občas jezdím do Area47 v Rakousku, kde mají věž, která mě vyveze od 10 až do 27 metrů, od 23 metrů se však začíná nepříjemně hýbat. Jinak moc příležitostí nemám, proto mi trvá delší dobu, než si zvyknu na výšku v sérii Red Bull. Tím přicházím o lepší umístění.
Má profesionální skokan do vody tým, který s ním jezdí po závodech a stará se o něj? Myslím trenéra a podobně.
Nemám. Po světě vyrážím sám, občas s sebou na závod vezmu přítelkyni. Ona je takový můj psychický trenér, teď už začíná být i technický trenér.
Jak relaxujete, když máte pár dní volno?
Snažím se být v Praze a udělat si sám svůj plán.
High Jump nejsou jen závody, ale i dvoudenní party, skoro adrenalinový festival. Užijete si ho i po této stránce, chystáte se na koncerty PSH, Wohnoutů, Dub Pistols nebo na britskou DJskou hvězdu Benji Boko?
To jsou ty správné kapely, co by na takové akci neměly chybět. PSH a Wohnouti, to je hudba, na které jsem vyrostl, zajímavou muziku dělají i Dup Pistols, na jejich koncertě se určitě také zastavim. Benjiho Boko zatím neznám, ale poznám.
Michal NavrátilNarodil se v roce 1985, vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, v letech 2008/2009 vystupoval jako high diver v Číně, poté až do roku 2012 v show na zámořských lodích. Na českém High Jumpu zvítězil v letech 2002 (jak ve skoku z 12, tak ze 16 metrů), 2004 (12 i 16 m), 2005 (16 m), 2007 (12 i 16 m), 2009 (12 i 16 m), 2011 (16 m). Mezi jeho největší úspěchy v Red Bull Cliff Diving Series patří 3. místo v roce 2009 v Hamburku, 4. místo v roce 2010 ve švýcarském Sisikonu, 2. místo v La Rochelle a 3. místa v Jaltě a Aténách v roce 2011, celkově tehdy skončil třetí. V roce 2011 vyhrál též Světový pohár. |
