Studie přitom byla rozsáhlá. Podle svých autorů z Massachusettské všeobecné nemocnice je dokonce vůbec největší analýzou vlivu rozvržení fyzické aktivity na srdeční kondici, hlásí server The Harvard Gazette.
Autorský tým měl k ruce téměř sto tisíc respondentů a respondentek, v průměru jim bylo dvaašedesát let, shrnuje magazín Forbes. Obsáhlý vzorek lidí dával svá data k dispozici biomedicínské databázi UK Biobank, kromě toho nechal výzkumníky po dobu jednoho celého týdne monitorovat svou fyzickou aktivitu akcelerometry.
Experti muže a ženy rozřadili do tří skupin. V první byli ti, kteří se vyhýbali tělesné aktivitě ve všední dny i o víkendech, celkem si za sedm dní dopřáli méně než 150 minut střední až energické tělesné aktivity. Ve druhé byli vyznavači rozfázovaného pohybu, většinu z přinejmenším 150 minut fyzické aktivity střední až prudké intenzity zdolali během několika tréninků v rámci několika dní. Třetí družinu studie vydaná v magazínu JAMA označila za „weekend warriors“, víkendové bojovníky. Ti sice rovněž zvládli celkem 150 minut určené tělesné aktivity, nejméně polovinu z toho však obstarali během jednoho dne nebo dvou po sobě jdoucích.
Autorský tým zajímalo, jak si lidé ze všech třech skupin stáli ohledně srdeční kondice.