Zimní slunovrat 2025 pro Českou republiku připadá na neděli 21. prosince v 16:03 hodin. Jedná se o přesný astronomický okamžik, kdy Slunce dosáhne nejnižší polohy na obloze vzhledem k zemskému rovníku. Laicky řečeno, jde o den s nejkratší dobou slunečního svitu a nejdelší nocí v roce na severní polokouli.
V sobotu před slunovratem se Měsíc ocitne ve fázi novu. „Obloha zimního slunovratu 2025 bude tedy bezměsíčná, a pokud je budete trávit následující vánoční svátky někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda postará o krásnou zářivou „výzdobu“. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orionu,“ prozradil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Autor: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě
Zatímco na severní polokouli slavíme nejdelší noc, na jižní polokouli zažívají naopak letní slunovrat s nejdelším dnem. |
Astronomicky tento bod označuje přechod ze světla do temna a symbolicky i počátek zimy. Od tohoto okamžiku se dny začínají znovu prodlužovat a s každým novým ránem získáváme zpět více světla.
Znovuzrození Slunce
Pro starověké a předkřesťanské kultury byl zimní slunovrat bodem znovuzrození Slunce – konce rostoucí temnoty a návratu životadárného světla.
- Archeologické stavby jako neolitický Newgrange v Irsku (3200 př. n. l.) nebo Gosecký kruh v Německu jsou orientovány tak, aby sluneční světlo dopadalo na posvátné místo přesně během slunovratu.
- V severní Evropě a germánských kulturách se slavilo období yule, spojené s hostinami, rituály a pálením obřadního polena (Yule log) po dvanáct dní. Toto poleno symbolizovalo vítězství světla nad temnotou.
- Římané v tomto období slavili saturnálie, týden veselí, darování a hodování, během kterého se dokonce na chvíli obracely společenské role.
| Rok | Zimní slunovrat (nejkratší den) | Letní slunovrat (nejdelší den) |
|---|---|---|
| 2025 | 21. prosince, 16:03 SEČ | 21. června, 04:41 SELČ |
| 2026 | 21. prosince, 21:50 SEČ | 21. června, 10:25 SELČ |
| 2027 | 22. prosince, 3:42 SEČ | 21. června, 16:11 SELČ |
| 2028 | 21. prosince, 18:19 SEČ | 20. června, 07:01 SELČ |
| 2029 | 21. prosince, 15:14 SEČ | 20. června, 03:48 SELČ |
Tradice a slavnosti přetrvaly dodnes
Mnoho symbolů, které dnes spojujeme s Vánocemi, jako je vánoční stromeček, adventní věnce nebo světla, má své kořeny právě v těchto pohanských slunovratových oslavách a rituálech na přivolání štěstí a zahnání temnoty. Například zvyk zdobení věčně zelenými rostlinami (dnešní vánoční stromeček nebo jmelí) pochází z pohanských rituálů, kdy se větve jehličnanů nosily do domů jako symbol věčného života a připomínka návratu jara v nejtemnějším období.
Podobně svíčky a osvětlení odráží dávné pálení obřadního yule polena, které mělo magicky přivolat Slunce zpět a zajistit teplo. Mezi tyto předkřesťanské zvyky patří také řada štědrovečerních rituálů pro věštění – lití olova, krájení jablka nebo pouštění lodiček, které sloužily k předpovědi osudu v nadcházejícím roce.
