Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou zimní slunovrat připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince.
Příští slunovrat s datem 20. prosince nastane v roce 2080 a slunovrat s datem 23. prosince bude až v roce 2303.
Délka nejkratšího dne v roce, tedy čas od východu do západu Slunce, je v Česku kolem osmi hodin. Rozdíl v délce dne mezi nejjižnějším a nejsevernějším místem v ČR je víc než čtvrt hodiny. O něco delší den tak prožijí lidé Na Šumavě či Znojemsku než ve Šluknovském výběžku nebo na Frýdlantsku.
Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“
Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo 33 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 278 hodin.
#pocasi Během dnešního dne nás bude doprovázet oblačné až polojasné počasí. Večer bude oblačnost ubývat. S chladným ránem musíme počítat i ve čtvrtek, kdy teploty klesnou na -4 až -8 °C, v horských údolích až na -10 °C (Obr.). Denní teploty se do pátku budou udržovat kolem nuly. https://t.co/NYwKmZgYbX
Důsledkem krátkého dne a malé výšky Slunce nad obzorem v době kolem zimního slunovratu je, že na zemský povrch dopadá jen malé množství slunečního záření, nižší, než kolik energie vyzařuje zemský povrch.
„Záporná radiační bilance ještě nějakou dobu potrvá. V důsledku toho bývá v dlouhodobém průměru nejchladněji v lednu, a ne v prosinci,“ uvedl loni na webu Českého hydrometeorologického ústavu Pavel Jůza.
Aktuální radarový snímek srážek nad Českou republikou. Více na Pocasi.iDNES.cz
Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice.
Jste rádi, že se dny začnou opět prodlužovat?
Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.
