Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však také vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“
Pozvolné prodlužování dne komentují i další pranostiky - například Na Boží narození (25. prosince) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Zimní slunovrat obvykle nastává 21. prosince, ale může se měnit. Například v příštím roce či v roce 2023 bude zima začínat o den později.
Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám a rituálům, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes (o moravských zvycích spojených se slunovratem čtěte více v tomto rozhovoru).