Říkáte, že jste pro Česko bez extrémů a v předvolebním spotu tvrdíte, že věříte, že zdravý rozum zvítězí. Tak si to pojďme trochu rozklíčovat. Kdo nebo co je pro vás extrém a jak byste si s ním chtěl jako prezident poradit, pokud byste uspěl ve volbě nové hlavy státu?
Extrémy jsou často pohledy různých politických stran, že se změní energetika během jednoho, dvou let od fosilních paliv na obnovitelné zdroje nebo na vodík. Ten trend bude dlouhý.
Pak jsou extrémy nacionalistické v tom špatném slova smyslu, protože je třeba být hrdý na svůj národ. Jsou to i různá líbivá jednoduchá populistická řešení, která se objevují. To jsou extrémy.
Které ze současných parlamentních stran nebo politiků byste označil za extrém?
Názorově je to třeba SPD, která ale některé věci pojmenovává běžným lidem zřetelněji. A to pak nejde označit za extrém. Pak jsou to názory některých stran, že si upleteme svetr a vyhrajeme nad Putinem, což je báchorka a pohádka.
Nebo když budu citovat z výroku premiéra Fialy, že když budeme šetřit elektrickou energií v domácnostech, že tím podpoříme český průmysl. To je také extrémní názor. Věřím, že tomu on sám nevěří.
Exkluzivní průzkum: Každý třetí váhá, komu dá v prezidentských volbách hlas |
Nejmenoval byste vládu za účasti strany, kterou považujete za extrémní?
Takhle to nejde říci. V demokracii má prezident respektovat vůli občanů. Jestliže občané v demokratických volbách někoho zvolí a on má schopnost sestavit 101 a víc v Poslanecké sněmovně, tak je to vůle lidu. A prezident nemůže konat v rozporu s tím, co si myslí většina obyvatel České republiky.
Jmenoval byste členem vlády člověka, který je trestně stíhaný?
Demokratická a nedemokratická společnost se liší v jedné věci. V nedemokratické společnosti trestně stíhaný člověk je už odsouzený, v demokratické společnosti o tom rozhodne soud.
Na člověka, který je trestně stíhaný, musíme hledět jako na nevinného, dokud není pravomocně odsouzen.
Jsou podle vás extrém komunisti, kteří vypadli ze Sněmovny, ale v minulém volebním období podporovali menšinovou vládu?
Je to jedna ze stran, jejíž vliv klesá. Určitě některé názory jsou tam extrémní, ale ty jsou v každé straně. Některé názory paní Marty Semelové nebo Josefa Skály jsou extrémní, pak jsou tam jiní lidé jako Vojtěch Filip, který byl při jednáních velmi konsensuální.
Kdyby to nedopadlo dobře, byl bych v disentu
Vy sám jste do komunistické strany vstoupil už v polovině osmdesátých let, v roce 1986, když vám bylo dvacet. To jste komunistické myšlence tolik věřil, nebo to bylo hlavně proto, že jste to považoval za dobré pro svoji budoucí kariéru?
Bylo to období změn. Změny, které se odehrávaly v té době, to byla snaha věci měnit. A jak můžete věci měnit? Jen tím, že se na nich budete podílet.
Řada let se v druhé polovině 80. let měnila. Já jsem byl v tom proudu, který chtěl, aby se věci měnily. Kdyby to nedopadlo dobře, skončil bych v disentu. Dopadlo to dobře a jsme v demokratické společnosti.
Kdy vás poprvé napadlo, že budete kandidovat na hlavu státu? A proč si myslíte, že právě vy byste měl být nový prezident?
Myšlenky kolem mne padaly už před minulou volbou hlavy státu. Jeden z lidí, kteří se mě přišli zeptat, jestli nebudu kandidovat, byl Jiří Drahoš, kterému jsem v té době řekl, že určitě kandidovat nebudu, protože neodcházím od rozdělané práce.
A když jsem končil období rektora Univerzity Karlovy v lednu 2022, tak se mě řada lidí začala ptát a začal jsem o tom přemýšlet. Na jaře to ve mně dozrálo. Čekal jsem také, jací kandidáti budou nominováni politickými stranami, a na základě toho jsem se rozhodl kandidovat.
Proč bych zrovna já měl být hlavou státu? Domnívám se, že jsem celý život zvyklý pomáhat lidem, naslouchat lidem. Nejen jako lékař, ale i jako učitel. Znám problémy lidí z vrcholové politiky i obyčejných lidí. Jsem člověk, který je zvyklý dávat lidi dohromady, a to jak ve svém oboru, tak na fakultě, kterou jsem vedl, i na univerzitě.
Mám i nějaké zkušenosti z mezinárodního konání a jsem proto, aby se jednalo, debatovalo a hledal se průnik věcí, který lidí spojuje.
Vytočily mě doběla úvahy o školném na VŠ, řekl kandidát na Hrad Zima |
Tvrdíte, že prezident by měl být tím, kdo nastoluje témata, moderuje společenskou diskusi a dokáže přimět různé strany a proudy k dohodě. Jaké silné téma byste chtěl jako hlava státu nastolit ve společnosti?
Jsou to dvě, tři témata. Jedno téma, které je mi blízké, je otázka vzdělávání, které je třeba modernizovat, aby odpovídalo podmínkám 21. století.
Jak to může udělat prezident?
Může si zvát klíčové hráče v procesu vzdělávání. Na jedné straně učitele, na druhé představitele parlamentu a vlády. Prezident může tu diskusi moderovat.
Druhé téma je péče o seniory a sociálně slabé, protože víme, že stárne populace, o tom se stále hovoří, ale je třeba řešit otázku dostupnosti péče pro seniory, kteří jsou doma.
V neposlední řadě je to téma, o kterém se skoro nemluví, podpora českého průmyslu. To je to třetí téma. Když bude ohrožen nekonkurenceschopností z důvodu ekonomické krize, tak přestane vytvářet prostředky pro státní rozpočet a aby se udrželo dobré žití v České republice.
Některé věci je dobré utnout hned na začátku
Berete i jako svoji zásluhu, že jste se jako bývalý rektor nejvýznamnější univerzity v zemi ohradil proti úvaze o zavedení školného na veřejných vysokých školách a premiér Fiala pak tento nápad zavrhl?
Jestli jsem k tomu přispěl, tak z toho mám dobrý pocit. Některé diskuse je dobré utnout hned na začátku. Tady mají někteří vzor Velké Británie nebo USA, kde to školné je. V kontinentální Evropě, v Holandsku, ve Francii, v Německu, v Rakousku školné není, nebo je jen symbolické, 100 až 500 euro ročně.
Jsme pokusní králíci v rukou teoretických imunologů, říkal jste o covidu, a pak jste měl sám těžký průběh covidu. Změnil jste už na covid názor a doporučil byste teď očkování proti covidu?
Vždycky jsem byl pro očkování. To, co jsem říkal, bylo, aby se nejdříve naočkovali staří a rizikoví lidé a aby mladí lidé počkali, protože u nich měl covid minimální důsledky. A jestliže je něčeho málo, je třeba dát to rizikovějším, potřebnějším.
Doporučil bych maximálně tři vakcíny, protože něco dál, že se budeme tisíckrát píchat, mi přijde nesmyslné a není pro to žádný podklad. Řekl bych třikrát a dost, pokud nepřijde jiná varianta. A jestliže se lidé neočkovali ani jednou, tak už určitě nějakou imunitu na covid získali, protože byli v kontaktu s někým s covidem. Takže došlo na moje slova, PR covidu kleslo.
Zima vsadil při sběru podpisů pro volbu na Hrad na retro sanitku |
Zemanovi bych vytkl rozdělování společnosti
Jste šéfem lékařského konsilia prezidenta Miloše Zemana, ptát se tedy, který z prezidentů po roce 1989 – Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman – vám byl nejbližší, je asi zbytečné. Je něco, co podle vás končící prezident Zeman dělal špatně a vytkl byste mu to?
Já ho chválím za jednu věc a to konzistentní postoj k Izraeli. To, co bych mu vytkl, že často vedl k rozdělování společnosti a často některé věci polarizoval. Prezident má být smířlivější a to v některých výrocích pana prezidenta Zemana nebylo.
Devět let zastával nějaký kurs v zahraniční politice a změnil ho až ve chvíli, kdy Rusko napadlo celou Ukrajinu. Ta jeho předchozí proruská a pročínská orientace před tím byla podle vás správná?
Česká republika musí kooperoval s řadou zemí, ale musí to být vyvážené vztahy, nesmí to být vztah vazalský vůči komukoli. Měl samozřejmě velké sympatie vůči Číně, vůči Rusku. Ty vztahy byly až velmi vřelé. Je třeba mít standardní vztahy. To, že svůj postoj po vstupu Ruska na Ukrajinu změnil, oceňuji.
Koho za prezidenta? Vyberte si díky volební kalkulačce iDNES.cz |
Česko zatím udělilo dočasnou ochranu více než 470 tisíc uprchlíkům z Ukrajiny před Putinovou válkou. Jak vnímáte politiku vlády Petra Fialy, kdy se Česko přiřadilo mezi ty státy Evropské unie, které prosazují maximální pomoc Ukrajině?
Je třeba pomáhat ohroženým a napadeným, což se tady stalo. Na straně druhé nesmí ta pomoc být na úkor sociálně potřebných lidí v České republice.
Prezident je také vrchním velitelem ozbrojených sil. Pokud by se Česku stalo něco podobného jako Ukrajině a napadlo ji buď Rusko nebo jiný agresor, chtěl byste, aby se Češi tentokrát bránili se zbraní v ruce?
Každý člověk má bránit svoji vlast. Pokud jde o minulost a o Mnichov, to nás přece „prodali“. Oba moji dědečkové byli důstojníci československé armády, jeden stavěl opevnění a druhý na nich byl, takže ten příběh se jmenoval tak, že nás Francie, Anglie a Itálie prodaly.
Uvedl jste příklad s Ukrajinou. Kdyby Američané řekli, milý pane prezidente Zelenskyj, my vám ty zbraně nepošleme a vy si vyberte - buď vás vybombardují nebo skončíte... Tak takhle ta otázka byla na začátku druhé světové války. Řekli - když vám vezmou pohraničí, válka nebude, což byla iluze, zcela zcestná.
Ukrajinci se mohou bránit proto, že mají za sebou NATO, které tam posílá zbraně, techniku, logistickou podporu. Takže já jsem proto, hájit svou vlast, ale pokud vás velmoci nechají na holičkách a to nás mnichovskou zradou nechali, tak nemáte šanci.
V klidu, to „zvládnem“, říká ve spotu Pavel. Babiš slibuje, že se nenechá vodit |
U zastropování cen energií vláda zaspala
Jak podle vás vláda Petra Fialy zvládá energetickou krizi? Na podzim se rozhodla zastropovat cenu elektřiny a plynu. Opozice jí vytýká, že příliš pozdě a že cenu zastropovala příliš vysoko. Jak to vidíte vy, má pravdu spíš vláda, nebo opozice?
V této věci má pravdu opozice, protože řada zemí ty ceny zastropovala v jarních měsících. Takže tam vláda zaspala. Ještě v srpnu tvrdila, že zastropovat ceny nelze a v září je zastropovala. Evidentně v této věci neměla jasno. Druhá věc je, že vláda selhává v roli majoritního akcionáře ČEZ.
Co si myslíte o institutu prezidentských milostí a o tom, jak s nimi nakládal prezident Zeman, když omilostnil na doživotí za vraždy odsouzeného Jiřího Kajínka a také šéfa Lesní správy Lány Milana Baláka?
Toto jsou dva extrémy, které by asi neměly být. Na straně druhé prezidentská milost je něco, co je nad zákonem, a co je tradiční věc. Já se domnívám, že má být využívána především v rámci nějakých sociálních, zdravotních věcí, kdy právo selže a pak nastupují vyšší principy mravní. Třeba když matka samoživitelka způsobí dopravní nehodu, je pravomocně odsouzena a má doma dvě nebo tři děti. Otázky humanitární by měly být prioritní.
Myslíte, že by byla na místě nějaká úprava ústavy a pravomocí prezidenta?
Nejsem pro to, aby se Ústava ČR měnila s každým prezidentem. Jedna věc, kde je možná diskuse, kdyby se Ústava ČR otevírala, je možná zákonodárná iniciativa prezidenta, která byla do roku 1993.
Chodil byste jako prezident do parlamentu nebo na jednání vlády? A jak často?
Do vlády i do parlamentu k důležitým zákonům.
Mělo by podle vás Česko usilovat o co nejrychlejší přijetí eura?
Mělo by činit takové kroky, aby splnilo potřebná kritéria. Je třeba vést o tom odbornou diskusi a splnit potřebná kritéria.
Určitě ve veřejném životě zůstanu
Průzkumy veřejného mínění vám nedávají prakticky žádnou šanci na úspěch. V čem je podle vás problém? Přemýšlel jste už o tom, zda jste někde neudělal vážnou chybu?
Je pravda, že průzkumy mi nepřisuzují velké šance. Loni v létě po prázdninách média vytvořila ty tři kandidáty a nikoho dalšího už tam moc nepouští. Co mě mrzí nejvíce, že média nedávají prostor pro setkání všech kandidátů a pokud nějaké debaty jsou, tak někteří kandidáti se debatám vyhýbají.
Nezvažoval jste možnost, že kandidaturu vzdáte a podpoříte jiného kandidáta?
Určitě ne.
Pokud vám to při volbě prezidenta nevyjde, pokusíte se dostat do jiné politické funkce, třeba kandidovat na senátora, jak to udělali po poslední volbě neúspěšní kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer s Markem Hilšerem, kteří to zkoušejí ve volbě prezidenta znovu?
Určitě ve veřejném životě v nějaké roli zůstanu. Určitě to bude blízké zdravotnictví, školství a sociálním věcem, ale zatím o tom nepřemýšlím.
