Zásadním kritériem pro projekt Otázka pro prezidenta byla od počátku anonymita odpovědí. Chtěli jsme otestovat, kdo ze zájemců o Hrad zaboduje, umožníme-li čtenářům odfiltrovat jejich už dříve utvořené sympatie či antipatie k jednotlivým účastníkům a pohlížet tak na odpovědi takřka bez předsudků.
První otázku jsme položili v květnu čtveřici zájemců o prezidentský post. S přibýváním uchazečů, kteří veřejně oznámili zájem kandidovat a zřetelně se na kandidaturu připravovali, se i počet účastníků postupně vyšplhal na deset, jen sedm z nich však nakonec splnilo zákonné podmínky pro účast v lednovém klání.
Na co jsme se ptali uchazečů |
Od jara jsme účastníkům položili sedm otázek, které se převážně týkaly aktuálního dění. Zajímalo nás však například i to, jaký rozsah prezidentských pravomocí je podle nich tak akorát, či kdo ze státníků je inspiruje.
Po závěrečném listopadovém kole redakce účastníkům přidělila na základě všech umístění získaných v jednotlivých kolech body. Autor nejhůř hodnocené odpovědi vždy obdržel jeden bod, držiteli každé vyšší příčky pak náleželo o bod víc, než získal účastník pod ním.
Nejvíc bodů v součtu získal lékař a aktivista Marek Hilšer, který opanoval hned úvodní květnové kolo. Za tři první místa a čtyři bronzové příčky si vysloužil 37 bodů. Jeho výkon byl nejvyrovnanější ze všech, nikdo jiný se po celou dobu své účasti nezvládl udržet na stupních vítězů.
„Mám samozřejmě radost, že jsem zvítězil. Jsem moc rád, že jste tento projekt uskutečnili, protože se ukázalo, že když lidé hlasují jen podle svých názorů nebo myšlenek kandidátů a není před nimi konkrétní kandidát či předsudek, tak hlasování vychází úplně jinak,“ řekl ke svému vítězství a koncepci projektu Hilšer.
Stříbro získal se sedmibodovou ztrátou bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Ten má na kontě jedno dílčí vítězství, tři druhé příčky, jeden bronz, ale také po jednom pátém a sedmém místě.
Třetí příčka připadla se třiceti body textaři a podnikateli Michalu Horáčkovi, který byl v jednotlivých kolech třikrát druhý, jednou třetí, jednou na čtvrtém místě a dvakrát na sedmé (poslední) příčce.
Jelikož zvolený způsob hodnocení logicky bere v potaz nejen úspěšnost ale i vytrvalost účastníků, obsadili stupně vítězů ti prezidentští kandidáti, kteří se zúčastnili všech sedmi kol.
Čtvrté místo pak patří s patnácti body Otto Chaloupkovi. Na „bramborovou“ příčku ho vyneslo jedno dílčí vítězství a tři páté příčky. Lednové prezidentské volby se jako kandidát na Hrad nezúčastní, protože nestihl v termínu nasbírat podpisy.
Čím větší konkurence, tím více bodů
Pro pořadí v jednotlivých kolech byl určující vždy rozdíl mezi souhlasnými a nesouhlasnými hlasy, které čtenáři během dvoudenního hlasování přidělili. Autoři odpovědí, které čtenáři hodnotili hodně záporně, se tudíž se svým skóre mohli dostat i do minusu.
Mimo vyhodnocení výsledků jednotlivých kol byl součástí speciální přílohy Otázka pro prezidenta rovněž žebříček zobrazující průběžné pořadí účastníků automaticky generované na základě výsledků jednotlivých kol. Žebříček redakce stvořila pouze jako orientační nástroj nezohledňující počet účastí.
Nezohlednění počtu účastí totiž v důsledku vedlo k „diskriminaci“ těch účastníků, kteří odpovídali a účastnili se dlouhodobě. Pokud se totiž někdo připojil nově a ihned uspěl, jeho jméno se automaticky objevilo na samém vrcholu žebříčku, jako se to stalo stalo Jiřímu Hynkovi v šestém kole a Pavlu Fischerovi v sedmém.
Výše vysvětlený systém bodování se již v průběhu projektu ukázal jako spravedlivější vzhledem ke skutečnosti, že jsme nikdy dopředu nevěděli, kolik účastníků se do dalšího kola zapojí a v jaké fázi projektu. Výhodu spatřujeme i v tom, že v čím větší konkurenci účastník obstál, tím vyšší počet bodů mu náležel.
Hynek a Fischer uspěli, ale měli málo času
Vratislav Kulhánek, který se zúčastnil pěti dílčích kol, jednoho navíc oproti čtvrtému Otto Chaloupkovi, skončil se čtrnácti body na páté příčce. Byl dvakrát čtvrtý, dvakrát šestý a jednou sedmý (poslední).
Po třinácti bodech získali Petr Hannig a Igor Sládek, oba se zúčastnili čtyř dílčích kol. Stejného počtu kol se účastnil Karel Štogl, za svá umístění však obdržel však ještě o dva body méně. Poslední dva jmenovaní se kvůli nesplnění podmínek nakonec prezidentského klání také nezúčastní.
Dva účastníci do projektu naskočili ve finiši. Jiří Hynek v předposledním kole a Pavel Fischer v tom závěrečném. Oba zvládli při příležitosti své první účasti převálcovat soupeře a pokud by jejich účast byla dlouhodobější, mohli zřejmě ovlivnit i pořadí „na bedně“. Protože však klademe důraz na konstantní výkon, jsou s osmi a sedmi body v celkovém hodnocení na chvostu.
| P | JM/KOLO | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | B | 1-2-3-4-5-6-7-8 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Hilšer Marek | 1 (4) | 3 (3) | 1 (7) | 1 (8) | 3 (5) | 3 (5) | 3 (5) | 37 | 3-0-4-0-0-0-0-0 |
| 2 | Drahoš Jiří | 2 (3) | 1 (5) | 3 (5) | 7 (2) | 2 (6) | 2 (6) | 5 (3) | 30 | 1-3-1-0-1-0-1-0 |
| 3 | Horáček Michal | 3 (2) | 2 (4) | 2 (6) | 2 (7) | 7 (1) | 7 (1) | 4 (4) | 25 | 0-3-1-1-0-0-2-0 |
| 4 | Chaloupka Otto | - | 5 (1) | 5 (3) | 5 (4) | 1 (7) | - | - | 15 | 1-0-0-0-3-0-0-0 |
| 5 | Kulhánek Vratislav | - | - | 7 (1) | 4 (5) | 4 (4) | 6 (2) | 6 (2) | 14 | 0-0-0-2-0-2-1-0 |
| 6 | Hannig Petr | - | - | - | 8 (1) | 5 (3) | 5 (3) | 2 (6) | 13 | 0-1-0-0-2-0-0-1 |
| 7 | Sládek Igor | 4 (1) | 4 (2) | 4 (4) | 3 (6) | - | - | - | 13 | 0-0-1-3-0-0-0-0 |
| 8 | Štogl Karel | - | - | 6 (2) | 6 (3) | 6 (2) | 4 (4) | - | 11 | 0-0-0-1-0-3-0-0 |
| 9 | Hynek Jiří | - | - | - | - | - | 1 (7) | 7 (1) | 8 | 1-0-0-0-0-0-1-0 |
| 10 | Fischer Pavel | - | - | - | - | - | - | 1 (7) | 7 | 1-0-0-0-0-0-0-0 |
| ÚČ | 4 | 5 | 7 | 8 | 7 | 7 | 7 |
