Otázka pro prezidenta: zájemců o Hrad se ptáme, jak by udělovali milosti

Kolik prezidentských milostí za funkční období je tak akorát? A má institut milosti své místo v trestním řádu důvodně? Uchazečů o Hrad se ve třetím kole Otázky pro prezidenta ptáme na pravomoc hlavy státu, kolem níž se v uplynulých měsících točily debaty ve vesnických putykách i odborných kruzích.

Třetího kola Otázky pro prezidenta se účastní sedm uchazečů o Hrad. K původním pěti účastníkům přibyl Vratislav Kulhánek a Karel Štogl. | foto: koláž iDNES.cz

Podle některých odborníků jsou prezidentské milosti přežitek, podle jiných se bez nich demokratický stát naopak neobejde. Další zase navrhují, aby v budoucnu všechny milosti musel podepsat například i předseda vlády.

Všechny uvedené názory zazněly v červnu při debatě předních expertů na ústavu na půdě Poslanecké sněmovny a téma rezonovalo i laickou veřejností.

Právě z toho důvodu jsme jej zvolili pro třetí kolo projektu Otázka pro prezidenta.

Účastníků projektu se v červencovém kole ptáme, co si o institutu prezidentské milosti myslí, jak často by ho využívali a v jakých případech.

K dosavadním pěti respondentům se ve třetím kole připojí také kandidát obnovené ODA Vratislav Kulhánek a Karel Štogl, který spoléhá na to, že mu účast v prezidentském klání zajistí podpisy desítka senátorů.

Projekt Otázka pro prezidenta dává čtenářům iDNES.cz jednou za měsíc příležitost hlasovat o názorech uchazečů o prezidentský úřad - samotný boj o Hrad pak vyvrcholí začátkem příštího roku.

Podstatou projektu je, že účastníci každý měsíc ve stanovené lhůtě zformulují odpověď na otázku předloženou redakcí. Čtenáři o nich následně hlasují, aniž by věděli, kdo je autorem té které odpovědi - hlasují tak výhradně o názoru samotném, nikoli o jeho nositeli. S jednotlivými odpověďmi mohou souhlasit či nesouhlasit, případně zaujmout neutrální postoj.

Výsledky hlasování a to, kdo nejlépe obstál při prezentaci svého názoru, následně zveřejníme po přibližně dvoudenním čtenářském hlasování.

Červencová otázka

Jaký postoj zaujímáte k institutu prezidentských milostí? Jak často byste ho využíval a v jakých případech?

Účastníci projektu mají šest dní na zformulování odpovědi. Čtenářské hlasování o jednotlivých odpovědích začne 25. července odpoledne.

Diskuze o institutu prezidentské milosti podnítilo především kontroverzní květnové omilostnění Jiřího Kajínka (psali jsme o tom zde), který byl teprve osmým v pořadí, kterému Miloš Zeman milost udělil. Pro využívání této pravomoci totiž stanovil velmi přísné podmínky.

Jeho předchůdce Václav Klaus sahal po nástroji výrazně častěji - za deset let udělil 412 pardonů, Václav Havel pak za třináct let ve funkci dokonce 1 848 individuálních milostí, z toho 601 pachatelů omilostnil ještě jako federální prezident.

V červnu u čtenářů nejvíce zabodoval Drahoš, v květnu Hilšer

V červnu, kdy uchazeči o post prezidenta přibližovali čtenářům iDNES.cz svoji představu o řešení migrační krize a názor na uprchlické kvóty, si u čtenářů nejlépe vedl akademik Jiří Drahoš (více zde). V květnovém prvním kole jsme se ptali na vládní krizi - tehdy svým postojem hlasující čtenáře nejvíce oslovil lékař a aktivista Marek Hilšer (psali jsme zde).

Obou kol se kromě obou výše jmenovaných účastnili také Michal Horáček a Igor Sládek. Ve druhém kole k nim přibyl Otto Chaloupka, který napoprvé nedodal odpověď v termínu.

Prezident Miloš Zeman se z účasti v projektu omluvil z časových důvodů. Republikán Miroslav Sládek hned na začátku podmínil svou účast požadavkem, že si sám zvolí fotografii, prostřednictvím které bude prezentován, na což redakce nepřistoupila.

Otázka pro prezidenta

• Proč se projekt jmenuje právě takto?
  Budoucí prezident bude muset zaujímat postoje k různým problémům. Chceme podnítit přemýšlení: „Líbilo by se mi, kdyby tohle říkal prezident republiky?“
• Podle čeho jsme oslovili účastníky?
  Rozhodli jsme se široké pole zájemců o Hrad omezit na uchazeče, kteří svou kandidaturu podle dostupných informací myslí vážně a podnikají pro ni alespoň nějaké reálné a viditelné kroky (pouhou deklaraci zájmu za ně nepokládáme).
• Nepůjde anonymitu odpovědí obejít?
  Pravidla uchazečům zakazují veřejně naznačovat, která odpověď je jejich. Rovněž z odpovědi nemá být jednoduše odhadnutelné, čí daná odpověď je.
• Proč je na odpověď šest dní?
  Doba umožňuje účastníkům si odpověď promyslet a řeší případnou krátkodobou nedostupnost, přičemž platí stejný časový rámec pro všechny. Na ničí odpověď nebudeme čekat po stanoveném termínu.

Zeman i Sládek, stejně jako další případní uchazeči o úřad prezidenta, se budou moci zapojit v dalších kolech projektu.

Pole účastníků může i prořídnout, pokud někdo odstoupí, případně hrubě či opakovaně poruší pravidla projektu.

Jak to celé funguje?

Otázku redakce iDNES.cz rozeslala všem uchazečům ve středu v poledne.

Na zaslání odpovědi skrze stránku s formulářem mají šest dnů, formulář se uzavře v úterý 25. července ve 12 hodin.

Účastníci anketního seriálu nemohou redakcí přijaté odpovědi editovat. Redakce iDNES.cz si vyhrazuje právo opravit případně gramatiku a interpunkci (obecně záležitosti, které nemění význam či tón odpovědi), nebo odpověď nepřijmout, pokud porušuje pravidla projektu.

V úterý nabídneme čtenářům hlasování o přijatých odpovědích v rámci speciálního anketního rozhraní, kde se zobrazí v náhodném pořadí a beze jmen autorů. Dokud čtenář nepotvrdí odeslání odpovědí, bude moci mezi jednotlivými odpověďmi listovat a případně změnit svůj „zakliknutý“ postoj k odpovědi (například pokud usoudí, že jiné odpovědi se mu líbí více).

Po zhruba osmačtyřicetihodinovém hlasování toto kolo projektu uzavřeme a vydáme článek, ve kterém odtajníme, komu která odpověď patřila a jak příznivě či nepříznivě ji čtenáři vnímali.

Součástí seriálu je i přehled již uplynulých anket včetně statistik a žebříčku.