Jak čelit migraci a teroru? Z uchazečů o Hrad u čtenářů vyhrál Drahoš

Ve druhém kole Otázky pro prezidenta jsme se - i s ohledem na návrhy čtenářů - ptali na otázky migrace a terorismu. Se svým postojem u čtenářů nejvíce uspěl akademik Jiří Drahoš, s jehož tezemi se ztotožnilo 68 % čtenářů, 21 % bylo proti. Druhé a třetí místo obsadili Michal Horáček a Marek Hilšer.

Český prezident nemá v boji proti terorismu příliš silových nástrojů. Může ale ovlivňovat postoje politiků vahou své funkce. Čtenářům iDNES.cz se nejvíce zamlouvala odpověď Jiřího Drahoše. | foto:  František Vlček, MAFRA

V projektu Otázka pro prezidenta pokládá portál iDNES.cz jednou za měsíc otázku vážným zájemcům o úřad prezidenta, kteří na své kandidatuře pracují a kteří s účastí v projektu souhlasili (podrobnosti zde).

Výsledky druhého kola Otázky pro prezidenta

Čtenáři pak o odpovědích hlasují, aniž by věděli, komu která patří. Hodnotí tak výhradně odpověď jako takovou, nikoliv prezidentského uchazeče.

Z oslovených zájemců se druhého kola (o jeho začátku čtěte zde) zúčastnili Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Otto Chaloupka a Igor Sládek. Účast „z časových důvodů“ odmítl prezident Miloš Zeman. Neúčastní se ani předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek.

Největší míru souhlasu s odpovědí na otázku, jak by uchazeč z pozice prezidenta vystupoval k tématům migrační krize, uprchlíků a teroristických útoků, vzbudila odpověď bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše.

Ten ve své odpovědi akcentoval nejen následky, ale i důležitost řešení příčin migrace a teroristických útoků. Vyslovil se pro lepší hájení vnější hranice EU a posílení bezpečnostních složek včetně tajných služeb. „Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci,“ uvedl ve své odpovědi Drahoš.

1. Jiří Drahoš

souhlasy: 68 %, nesouhlasy: 21 %, rozdíl + 48 (zaokr.)

„Musíme současně řešit následky i příčiny. Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb. Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci. Tam by měla Evropa směrovat své úsilí, nikoliv do vnucených kvót.“

Právě Drahoš bývá svými odpůrci označován za „vítače“. Kritický postoj k někdejšímu předsedovi Akademie věd u nich pramení především z tzv. Výzvy vědců proti strachu a lhostejnosti, kterou podepsal.

Výzva nicméně žádné „vítání migrantů“ neobsahuje. Stojí v ní, že nechce zlehčovat rizika plynoucí z migrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům, přičemž se vymezuje proti rozdmýchávání a tolerování etnické a náboženské nesnášenlivosti v ČR (viz text výzvy), k čemuž podle výzvy přispívá šíření lží posilujících paniku.

Mezi lži spojené s migrací a běženci patřily v ČR například zprávy, jak arabští uprchlíci na Dačicku podřezali hospodářská zvířata, jak u Kostelce znásilnili holčičky a jak se v Chebu nacpali do vlaku i na jeho střechu. Nic z toho se nestalo.

Vědci, včetně podepsaného Jiřího Drahoše, vybízeli k diskusi „s chladnou hlavou a na základě faktů“. Cizince nenavrhovali hromadně přijímat, žádali pro ně zajištění bezpečí a důstojného zacházení, přičemž přijímání a integrace se měly týkat „těch skutečně potřebných bez etnické a náboženské diskriminace“.

2. Michal Horáček

souhlasy: 60 %, nesouhlasy: 24 %, rozdíl +36

„Budu vyžadovat, aby Česká republika přitvrdila ve vyhledávání a eliminaci islamistické propagandy. Aby se podílela na rozbíjení sítí převaděčů a pašeráků. Zlepšila výkon vlastních tajných služeb a jejich koordinaci se službami stejně ohrožených zemí. Systému kvót se nepodřídíme. Jako vrchní velitel ozbrojených sil budu trvat na naší připravenosti přispět k evropsky koncipované obraně schengenských hranic. Terorismus považuji za nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat nekompromisně.“

Proti kvótám na přerozdělování uprchlíků se vyslovil také druhý muž pořadí druhé otázky, antropolog a textař Michal Horáček. Ten výslovně zmínil potřebu přitvrzení ve vyhledávání a eliminaci islamistické propagandy, rozbíjení sítí převaděčů a pašeráků.

„Terorismus považuji za nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat nekompromisně,“ uzavřel Horáček svou odpověď, která byla stejně jako u ostatních uchazečů v souladu s pravidly projektu omezena délkou 500 znaků.

3. Marek Hilšer

souhlasy: 61 %, nesouhlasy: 28 %, rozdíl +33

„Francouzsko-britská zkušenost s migrací jasně ukazuje, že nechceme, aby se stejné věci děly u nás. ČR je 5. nejbezpečnější země světa, a tak to musí zůstat. Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli. Ostražitost je vždy na místě, ale manipulativní zneužívání obav lidí pro osobní politické cíle považuji za cynickou politickou nízkost. V prezidentském přístupu je třeba pevně dbát na naše bezpečí, ale nesmí se zneužívat strach.“

Vítěz prvního kola Otázky pro prezidenta Marek Hilšer zdůraznil, že Česká republika je pátou nejbezpečnější zemí světa (neuvedl zdroj, ale ČR se v podobných srovnáních umisťuje velmi dobře poměrně často, pozn. red.). „Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli,“ poznamenal Hilšer.

Rozdíl mezi Hilšerem a Horáčkem byl malý a kdyby se odpovědi řadily podle podílu souhlasných reakcí na celku, byl by Marek Hilšer druhý. (Kvůli technické chybě jsme jej tak v první verzi článku uvedli, za záměnu pořadí se omlouváme.)

4. Igor Sládek

souhlasy: 48 %, nesouhlasy: 45 %, rozdíl +3

„Okamžitá a úplná ochrana hranic Schengenu, včetně využití NATO. Pokud toho nebude docíleno, pak vytvořit blok zemí, rozhodnutých chránit své občany, území, zájmy, kulturu a tradice (V4, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Pobaltí). Stejně jako u fašismu, zákaz veřejné propagace islámu a jeho symbolů. Každé porušení či radikalizaci trestat deportací celé rodiny zpět do země původu. Okamžitá investice do osvěty (kontrola porodnosti), vzdělávání, pracovní morálky, a to přímo v místech původu problémů.“

Relativně nejmenší podíl souhlasných reakcí vzbudili dva muži, kteří své odpovědi koncipovali nejradikálněji - Igor Sládek a Otto Chaloupka.

Sládek navrhoval zákaz veřejné propagace islámu a trestání kolektivní vinou (deportacemi celé rodiny). Chaloupka označil dění v Evropě za „invazi islámu se záměrem zlikvidovat naši po generace budovanou kulturu a civilizaci“, většina migrantů chce podle něj Evropany zotročit. Proto by islám coby „nenávistnou ideologii“ se všemi projevy a symboly zakázal.

Pravda je, že jak Chaloupka, tak Sládek měli - i přes obsazení 4. a 5. místa - stále poměrně hodně souhlasných reakcí, s nesouhlasy se dělily zhruba půl na půl. A platí i to, že struktura hlasujících čtenářů je odlišná od struktury jejich podmnožiny - diskutérů. Ti tvoří jen zlomek z celkového počtu čtenářů.

5. Otto Chaloupka

souhlasy: 45 %, nesouhlasy: 49 %, rozdíl -5 (zaokr.)

„Nejde o migraci. Jde o invazi islámu se záměrem zlikvidovat naši po generace budovanou kulturu a civilizaci. Mezi "uprchlíky" je málo prchajících před nebezpečím. Většina jde po našich výhodách nebo s úmyslem zavléct sem islám a zotročit nás. Pomozme těm, kdo si to zaslouží, ale jen podle našich možností a hlavně až po tom, co zajistíme důstojný život našim vlastním potřebným. Islám je nenávistná ideologie, nepatří do 21. století, a je potřeba ho se všemi jeho projevy a symboly zakázat.“

(Všechna procenta uvedená v jednotlivých rámečcích jsou zaokrouhlená. Dopočet do sta procent vedle souhlasů a nesouhlasů tvoří neutrální odpovědi.)