Při večeři se ve Valdštenské hospodě nedaleko Senátu sešli Gazdík a šéf senátorského klubu Starostů a nezávislých Jan Horník, předseda ODS Petr Fiala a lídr senátního klubu Miloš Vystrčil a za lidovce místopředseda Marian Jurečka a šéf senátního klubu Petr Šilar.
Na tom, kdo by mohl vystřídat sociálního demokrata Milana Štěcha, se ale zatím nedohodli. Ani nemohli. Stále není jasné, kdo bude nejsilnější, ke komu se přidají někteří zvolení nestraníci.
Zatímco brněnský rektor Mikuláš Bek potvrdil, že se přidá do klubu Starostů a nezávislých, stále není jisté, kam půjdou tři prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Pavel Fischer. Drahoš si vybírá mezi lidovci a STAN, Fischer se po vítězství v Praze 12 zašel podívat i do štábu ODS, která ho také podpořila.
Chalánková půjde spíš k ODS, než k nám, řekl lidovec Šilar
„Náš klub má zatím stále patnáct členů, dali jsme nabídku všem třem prezidentským kandidátům i paní Chalánkové, ale ta asi půjde k ODS,“ řekl iDNES.cz šéf senátorů KDU-ČSL Petr Šilar. „V současné době jednání probíhají a nejsou uzavřená,“ řekl šéf senátního klubu ODS Miloš Vystrčil. Chalánková již v neděli iDNES.cz napsala, že ještě není rozhodnutá, co udělá.
Gazdík řekl, že když bude nejsilnější klub jeho hnutí STAN, mohl by kandidátem na šéfa Senátu být pražský senátor Jiří Růžička nebo Zbyněk Linhart za Děčínsko. „Respektujeme pravidlo seniority. Definitivní slovo o kandidátovi bude mít náš senátní klub,“ řekl Gazdík. Pro lidovce by byl vhodným kandidátem do čela senátu bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Občanští demokraté by mohli nominovat dosavadního místopředsedu Senátu Jaroslava Kuberu. „Pro mě to není něco, bez čeho bych nemohl žít,“ řekl v neděli v televizi Prima Kubera. Za vhodného kandidáta ho označil v rozhovoru pro Radiožurnál prezident Miloš Zeman, ale političtí „trpaslíci“ podle hlavy státu Kuberovo zvolení nepřipustí.
Fotogalerie |
„Budeme se bavit o spolupráci v Senátu a chcio, abychom se domluvili o volebním zákonu, který přišel do Senátu ze Sněmovny,“ řekl Gazdík.
Konkrétně jde o to, zda si hnutí STAN, KDU-ČSL a ODS odhlasují v Senátu takovou změnu volebního zákona, aby se snížily hranice pro vstup do Sněmovny pro kandidující koalice. Ve Sněmovně s tím přišli lidovci - do volebního zákona zkoušeli dostat, aby koalice dvou stran musela nově překročit 7 procent místo 10 procent, trojkoalice 9 procent místo nyní platných 15 procent a čtyřkoalice zdolat laťku 11 procent namísto 20 procent.
To ovšem neprošlo. „Měli jsme šanci se vypořádat s dědictvím opoziční smlouvy, narovnat volební systém, který dělá z voličů menších stran voliče druhé kategorie,“ reagoval šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Význam Senátu však po druhém kole senátních voleb vzrostl. Na podobě volebního zákona se musí ve stejném znění dohodnout obě komory parlamentu. „A my se domníváme, že to kvórum pro koalice by se mělo změnit,“ řekl Gazdík.
„Na tom bychom se rádi domluvili, i na dalších věcech,“ potvrdil šéf senátorů KDU-ČSL Petr Šilar. „To jednání bylo svoláno ještě před druhým kolem senátních voleb. Zatím není jasné, jak bude který klub bude početný, takže nemyslím, že by se měla řešit konkrétní jména. Spíše si myslím, že to bude debata o principech spolupráce,“ uvedl občanský demokrat Vystrčil.
