„Pokud se nám to podaří, vytvoříme projekt, který nebude mít v Evropě obdoby,“ nastínil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na setkání v cementárně Lafarge v Čížkovicích, kam přijel společně s premiérem Andrejem Babišem zkontrolovat stav celého projektu.
Těžba a zpracování lithia a dodávky do Gigafactory. Výroba baterií pro automobil. průmysl, budování infrastruktury pro elektromobily. V ČR vzniká ve spolupráci s ČEZ unikátní hodnotový řetězec. Dnes jsme v Čížkovicích představili společně s VŠCHT poloprovoz. linku pro lithium. https://t.co/482zhZnNcL
Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše zatím běží projekt těžby a zpracování lithia podle připraveného harmonogramu. Společnost se prý zatím nesetkala s žádným problémem, který by neuměla vyřešit.
„Finální studii proveditelnosti bychom měli mít hotovou do května příštího roku. O metodě, kterou použijeme na zpracování rudy, bychom pak rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopní najet s výrobou v roce 2025,“ prozradil Beneš.
Zkoušky na zpracování rudy
Lithium je možné ze suroviny dostat dvěma způsoby a momentálně probíhají zkoušky, které mají ukázat, jaká z metod je pro Česko výhodnější. „Jedna je na bázi louhování a druhá na bázi vysokoteplotního zpracování. Ta je vysoce ekologická, protože odpad, který z toho zůstane, je možné okamžitě využít pro výrobu cementu,“ podotkl Havlíček.
Zmíněná metoda se od června testuje v areálu Lafarge cement v Čížkovicích a podílí se na ní pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
„Naše unikátní a patentovaná technologie InCeMet kombinuje metalurgické a cementářské procesy. Vybudovali jsme pec v areálu firmy Lafarge jako základ centra pro cirkulární technologie coby výzkumného centra,“ vysvětlil rektor VŠCHT Pavel Matějka.
Samotná těžba rudy má začít v roce 2025. Probíhat bude v hlubinném dole na Cínovci, konkrétně v lokalitě Sedmihůrky nedaleko města Dubí. Zde se bude vytěžená ruda kvůli hluku a prašnosti s největší pravděpodobností rovnou i drtit.
„Na místě zpracovatelského závodu pak dojde k magnetické separaci kovu, k oddělení hlušiny od slídových produktů, které půjdou následně do procesu zpracování. Značná část hlušiny bude nejspíše použita na zakládku do dolu. Plánujeme, že separace proběhne na místě závodu, nicméně je možné to dělat i jinde,“ podotkl Pavel Čmelík, ředitel útvaru řízení rozvojových projektů ČEZ.
35 milionů tun horniny za 20 let
Těžaři plánují za prvních 20 let vytěžit až 35 milionů tun horniny. „Ročně bychom chtěli vyprodukovat zhruba 22,5 tisíce tun hydroxidu lithného. Za dvacet let to může být až pět set tisíc tun finálního lithného produktu,“ doplnil Čmelík s tím, že dnešní cena hydroxidu lithného je asi 15 tisíc dolarů za tunu.
Hotové lithium se má využívat při výrobě baterií do elektromobilů v továrně, tzv. gigafactory. Ta by mohla podle všeho vzniknout v areálu bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku, kterou ČEZ loni odstavil. Vyrobit by se v ní měly baterie o kapacitě více než 30 gigawatthodin, což by mělo vystačit pro 400 až 800 tisíc osobních automobilů ročně.
„Gigafactory vždy staví konsorcium technologického partnera, energetického developera a partnera z automobilového průmyslu. Rádi bychom rozhodnutí o finálním konsorciu dali do konce roku,“ upřesnil Beneš.
Lithium řešily i minulé sněmovní volby
Lithium, nejlehčí kov na Zemi, bylo hlavním tématem před volbami do sněmovny už v roce 2017. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o budoucí spolupráci s australskou firmou European Metals Holdings, což sklidilo velkou vlnu kritiky.
„My jsme tehdy hlasitě křičeli, že lithium má zůstat v českých rukou a slíbili jsme, že to uděláme. A také jsme to udělali. Český stát získal zpět kontrolu nad českým lithiem a to prostřednictvím firmy ČEZ, kde máme majoritní podíl. Do firmy Geomet, kde měl European Metals Holdings stoprocentní účast, jsme vstoupili navýšením kapitálu ve výši téměř 30 milionů Euro a tím jsme splnili náš slib,“ dodal premiér Andrej Babiš (ANO).
