Po plánované těžbě lithia dnes není na Cínovci v Krušných horách ani památky. Pracovní stroje těžařů, či dokonce vrtné soustavy byste tu hledali marně.
Přitom už se bere jako fakt, že v dohledné budoucnosti tu má být jeden z největších evropských dolů na cinvaldit, tedy lithnou slídu, z níž se získává klíčová surovina pro výrobu baterií a rozvoj elektromobility.
„Momentálně se tady nic neděje. Čeká se na výsledky finální studie proveditelnosti, která by měla být hotová na konci letošního nebo na začátku příštího roku. Až pak se ukáže, jestli se těžba skutečně vyplatí,“ říká Petr Pípal, starosta Dubí, pod které Cínovec spadá.
Vytěžit zdejší největší evropské ložisko už několik let plánuje australská těžařská firma European Metals Holdings (EMH). Její dceřiná společnost Geomet v lokalitě od roku 2010 prováděla geologický průzkum a drží přednostní právo k těžbě.
Podle odhadů EMH se pod Cínovcem nachází lithium v hodnotě 716 milionů dolarů, tedy přes 16 miliard korun. Jenže stále není jisté, jestli by se případná těžba vyplatila. A to i proto, že na světě dosud nejsou v provozu technologie, které by v provozním měřítku dokázaly vyrobit karbonát lithia bateriové kvality z cinvalditu.
„Vyvinuli jsme vlastní technologický postup a laboratorně ho testujeme, brzy zahájíme poloprovozní zkoušky,“ vyjádřil před časem naději ředitel Geometu Richard Pavlík.
EMH současně v tuto chvíli chybí i posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti.
Těžaři se domluvili na strategickém partnerství s ČEZ Group
Další z klíčových otázek, financování projektu, už si ale na svém seznamu odškrtnout může. Nedávno se totiž podmínečně domluvila s českou energetickou firmou ČEZ Group na strategickém partnerství a případné investici do projektu těžby.
V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu korun) majoritní podíl 51 procent akcií ve firmě Geodet.
„Jsme velmi potěšeni, že jsme uzavřeli další fázi jednání s ČEZ o budoucím vývoji projektu Cínovec,“ uvedl v prohlášení výkonný ředitel australské společnosti Keith Coughlan.
„Díky kombinaci technické prozíravosti, historických těžařských zkušeností, silné rozvahy a zapojení do rychle rostoucího evropského bateriového průmyslu je ČEZ ideálním partnerem,“ dodal.
Aby mohla být dohoda skutečně naplněna, musí se ještě uskutečnit hloubková kontrola, tzv. due diligence, a věc musí schválit akcionáři EMH. „Podle mě by bylo jen dobře, kdyby měl stát nad těžbou kontrolu,“ myslí si i starosta Dubí.
V reakci na dohodu s EMH společnost ČEZ upozornila, že v současnosti se velká část lithia využívá pro baterie do elektroaut. „Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektrovozů a baterií by měla poptávka po lithiu do roku 2025 vzrůst až trojnásobně. Rozvoj elektromobility je důležitý pro energetické firmy, a má proto místo i ve strategii ČEZ,“ uvedla firma.
ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát, avizoval už letos v červenci, že má zájem o těžbu lithia. Tehdy uvedl, že firmě EMH půjčí dva miliony eur a do konce roku se rozhodne, zda do ní vstoupí.
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob
Lithium je nejlehčí kov na Zemi, který je velmi měkký a lze ho krájet nožem. Protože dobře vede teplo a ukládá elektrický proud, je považováno za kov budoucnosti a na celém světě je po něm obrovská poptávka. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob, z toho naprostá většina právě na Cínovci.
Kdy by se tu ale mohlo začít těžit, pakliže se ukáže, že se to vyplatí, je zatím také nejisté. Nejoptimističtější odhady hovoří o horizontu pěti let.
„Pokud by finální studie proveditelnosti dopadla pozitivně, dalo by se údajně za pět až šest let začít. Je škoda, že kvůli politickým tahanicím utekly tři důležité roky. Došlo k obrovskému zpoždění celého projektu a ceny lithia se stále mění,“ podotkl Pípal.
V příštím roce navíc přibude konkurence, má se totiž rozjet těžba lithia v Srbsku. A lépe jsou na tom zatím i na saské straně Cínovce, kde chce lithium těžit kanadská firma Bacanora. Ta už má dokonce povolení k těžbě.
