V rámci plánovaných průzkumných prací mají být v oblasti Krupky práce zaměřeny na ověření výskytu lithia, historicky dobývaných nerostů obsahujících cín a wolfram a dalších prvků. Diamo už také požádalo ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území.
„Smyslem plánovaných průzkumných prací je poskytnout státu informaci o množství a kvalitě surovin v této lokalitě. V případě, že v budoucnosti nastane potřeba zajištění některých surovin z vlastních zdrojů, bude mít stát relevantní informace, díky kterým se bude moci rozhodnout, zda surovinu vytěží, či ne,“ sdělila mluvčí státního podniku Diamo Kateřina Hanušová.
Podle odborníků by však jakýkoli zásah, který by narušil podobu historické hornické krajiny u Krupky, mohl znamenat vážné ohrožení pro celý takzvaný statek, který byl přijat do UNESCO, tedy pro hornickou krajinu Krušnohoří/Erzgebirge.
„Všechny krajinné areály zapsané v českém Krušnohoří na seznam světového dědictví byly již s předstihem prohlášeny za památkové zóny, aby se riziko poškození krajiny lidskou činností snížilo. Jakákoli činnost, která by mohla negativně ovlivnit zdejší montánní památky, by musela být konzultována s orgány památkové péče,“ vysvětlil nedávno v rozhovoru pro MF DNES geolog Michal Urban.
Průzkumné práce budou mít pouze lokální charakter
„Cílem je – dohodou s orgány památkové péče – najít kompromis mezi těmito dvěma zájmy tak, aby nebyla dotčena ochrana objektů a zároveň bylo možno získat potřebné informace o ložisku. Průzkumné práce budou mít pouze lokální charakter,“ uvádí Hanušová.
Mezitím se začalo znovu nahlas mluvit i o těžbě lithia na Cínovci. Australská společnost European Metal Holdings (EMH) totiž zahájila spolupráci s firmou ČEZ. Ta přitom ještě před dvěma lety odmítala jakoukoliv spolupráci s tím, že na těžbu lithia není připravena a ani s ní nemá zkušenosti.
Nyní se ale obě společnosti domluvily, že ČEZ poskytne EMH půjčku 2 miliony eur (přes 51 milionů korun) na financování finální studie proveditelnosti. Pokud se ukáže, že je ložisko rentabilní, může ČEZ do firmy i kapitálově vstoupit. ČEZ tedy zřejmě i pod vlivem tlaků na elektromobilitu a navazující výrobu baterií přehodnotil.
„Jde hlavně o podnikatelskou příležitost, která se podle prověření buď ukáže jako zajímavá, nebo ne. To bychom měli vědět do konce roku,“ sdělil mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Půjčku je podle něj možné za předem stanovených podmínek buď nechat převést do akcií EMH, nebo si ji nechat splatit.
„Naše zkoumání může, ale také nemusí potvrdit technologické a ekonomické předpoklady případné těžby. Je logické využít know-how naší společnosti Severočeské doly, která má s těžbou velké zkušenosti,“ vysvětlil generální ředitel ČEZ a předseda dozorčí rady Severočeských dolů Daniel Beneš.
O těžbě se „nahlas“ začalo mluvit až v roce 2017
Přestože firma Geomet, dceřiná společnost EMH, má povolení k průzkumu ložiska na Cínovci už od roku 2010, o těžbě se „nahlas“ začalo mluvit až v roce 2017, kdy tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o spolupráci s EMH.
Přestože společnost v dokumentu slíbila, že do budoucna bude se státem spolupracovat, stalo se lithium na podzim 2017 hlavním tématem parlamentních voleb a politici ANO, SPD a KSČM obviňovali ČSSD z „krádeže za bílého dne“.
Podle analytiků je tak nynější spojenectví EMH s ČEZ spíše politickým gestem než důkazem, že by se těžba na Cínovci přiblížila.
„Angažmá ČEZ je třeba primárně chápat tak, že stát si jeho prostřednictvím snaží udržet kontrolu nad potenciální těžbou lithia. Současná vláda premiéra Babiše nechce riskovat, aby veřejnost získala dojem, že potenciál cínoveckého lithia promrhává nebo že případnou těžbu přepouští zahraničním či zcela soukromým subjektům,“ uvedl pro ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle ředitele Geometu Richarda Pavlíka se společnost EMH nikdy nebránila, aby měl český stát nad rozvojem ložiska kontrolu. Naopak EMH jeho vstup do projektu nabízela.
Rivalové na německé straně stejného ložiska nás předehnali
„A to hlavně z toho důvodu, aby projekt zprůchodnila. Bylo velice tristní dívat se na to, jak naše bezmála desetileté úsilí bylo téměř zablokováno a naši nejbližší rivalové na německé straně stejného ložiska, kteří začali mnohem později, nás předehnali a se silnou podporou německého státu pokračují plnou parou vpřed,“ vysvětlil.
Důkazem, že spolupráce státu s australskými těžaři až dosud neprobíhala hladce, je například nedávné prodloužení povolení jednoho z průzkumných území na Cínovci.
Zatímco firma žádala standardně o 5 let, ministerstvo životního prostředí jí udělilo povolení jen do konce roku 2020. Žádost o souhlas se stanovením dobývacího prostoru v části ložiska Cínovec Severovýchod pak ministerstvo zamítlo.
„Ministerstvo neudělilo společnosti Geomet předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Cínovec IV, protože nebyly naplněny požadavky zákona pro jeho vydání. Rozhodnutí vydané 15. července dosud nenabylo právní moci, proto nyní nemůžeme sdělovat detaily rozhodnutí,“ upřesnil Ondřej Charvát z tiskového oddělení.
European Metal Holdings už dva roky čeká na finální studii
Pokud chce přitom Geomet v budoucnu na Cínovci lithium těžit, souhlas se stanovením dobývacího prostoru nutně potřebuje.
Její matka EMH mezitím už déle než dva roky čeká na finální studii proveditelnosti a závody s kanadskou těžařskou společností Bacanora, která plánuje těžit lithium na saské straně Cínovce, zatím prohrává na plné čáře. Kanaďané už povolení k těžbě mají, zatím však netěží.
Stejně zatím stojí plánovaná povrchová těžba lithia společností Cínovecká deponie, ovládané investiční skupinou RSJ miliardáře Karla Janečka. Ta sice získala povolení, když chce „přetěžit“ odpad po starší těžbě rud a získat z něj lithium.
Ovšem ani kdyby se jí to povedlo, nemá s ním jak naložit. „Bohužel pro toto zpracování nyní neexistuje výrobní kapacita ani v Česku, ani v celé Evropě,“ vysvětlil mluvčí firmy Martin Frýdl.
Na Cínovci je podle odhadů jedno z nejvýznamnějších ložisek lithia v Evropě. Dvě třetiny zásob leží v Česku, zbytek v Německu. Lithium, měkký a lehký stříbrně bílý kov s nejnižší atomovou hmotností ze všech kovů, je považováno za kov budoucnosti – používá se například při výrobě baterií.
Hovoří se o něm v souvislosti s elektromobilitou, ale například i kvůli získávání a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů.
