Dokázal byste z toho všeho vypíchnout jeden moment?
Jeden asi ne, byla jich spousta. Světový výkon roku, finále Diamantové ligy v Eugene, kde jsem přehodil i odvěkého rivala Níradže Čopru. A medaile z mistrovství světa? Sice bronzová, ale byla tam. To je možná trochu jediná kaňka. Ale zase jde o moji třetí medaili, což se neomrzí. Tak ještě další tři.
Jak si užíváte posezonní volno?
Už mi bude končit, za chviličku jdu zase na věc. Mám za sebou českou i zahraniční dovolenou a hlavně spoustu času stráveného s rodinou.
Prý i hodně času na kole.
Ano. Kolo mám hrozně rád a po sezoně na něm vždy trávím hodně času. Tedy snažím se, protože toho času zas tolik není.
Jaký profil máte nejraději?
Jsem původem z jihozápadu Čech. Tam jsou jenom kopce. Mám je rád, byť je teda vyjíždím pomalu, jezdím třeba na Kvildu. Kdysi, když jsem kolo zapojoval ještě více, jsem byl schopný jezdit třeba pět dní přes sto kilometrů. Takže vytrvalost mám, váhu ne, což pro cyklistiku úplně ideální není.
Nepoměřoval jste se s dalším vyhlášeným atletem-cyklistou Jakubem Holušou?
S ním se nikdy nebudu měřit. Váží o sto kilogramů míň než já, v tomto má výhodu (úsměv).
Oštěpař Vadlejch je potřetí za sebou Atletem roku, druhý skončil koulař Staněk |
Jezdíte na kole i během sezony? Mnoho atletů říká, že na něm ztrácí výbušnost, rychlost.
Právě. Během sezony nejezdím vůbec. Po sezoně ho mám v rámci nabírání vytrvalosti. Kdybych ho ale zapojil i v přípravě, tak bych ztrácel absolutní dynamiku, kterou v oštěpu potřebuju.
Jak vlastně bude vypadat vaše příprava na příští sezonu? Je v olympijském roce prostor na nějaké experimenty?
Všechno, myslím, ukazuje, že to děláme dobře. Že jsme na dobré cestě. Nic se tedy měnit nebude. Jenom musím vydržet ideálně zdravý, překousat tréninkové dávky a pak ať se svět těší.
Jaká soustředění vás tedy čekají?
Začínáme v Česku – klasika Špindlerův Mlýn. Půjde o zhruba dva týdny, a pak budeme pomalu přecházet na Kanáry, kde se trochu ohřejeme. V polovině, možná ke konci února pak zase poletíme do Afriky.
Jakub Vadlejch se světovým bronzem ze šampionátu v Budapešti
Je něco, na co se v přípravě vyloženě netěšíte?
Příprava bolí. I tahle bude bolet. Ale já si tu bolest užívám. Každou chvíli mé kariéry si užívám a nijak bych neměnil.
Už odpočítáváte dny do her v Paříži?
Ještě úplně ne, ale těším se. Během volna jsem se atletiku snažil trochu z hlavy vymazat. Potřeboval jsem získat chuť. Ale den ode dne se to bude měnit. Věřím, že pět kruhů v hlavě mít budu.
