Čtenáři chodili do „Spisovatele“, Odeonu nebo třeba do Albatrosu. Na pár desítkách metrů ulic Starého a Nového Města před třiceti lety každý čtvrtek lovili knižní novinky v některém z řady knihkupectví.
Od té doby se proměnily pražské budovy, obchody v nich sídlící i samotné knihy.
„Zásadní změnu knižního trhu za posledních třicet let vidím v tom, že se sortiment globalizoval a srovnal krok s cizinou. Po roce 1990 začali lidé kupovat zvýšenou měrou non fiction knihy, které jim pomáhaly i kariérně, poslední dobou se vrací obliba beletrie. Trendem je i rostoucí příklon čtenářů k vizuální informaci,“ objasňuje rozdíly knižního trhu Radek Kraus, knihkupec a provozovatel literární kavárny Řehoř Samsa.
„V roce 1987 vydalo 40 českých nakladatelství 3 967 knižních titulů v celkovém nákladu 60 496 000 výtisků. Jsme národem s vysokou úrovní knižní kultury. Kniha je neodmyslitelnou součástí našeho života,“ stojí v dobovém popisku, který fotograf pořídil v roce 1987 před knihkupectvím na Můstku.
Březen, měsíc knihy do roku 1989, vábil do knihkupectví i ty, kdo nenáleželi do kasty vášnivých čtenářů. Ti si v té době mohli vybrat z produkce asi čtyř desítek nakladatelství, samozřejmě státních. „Před rokem 1989 byl průměrný náklad 18 tisíc výtisků,“ uvedla Anna Stöcklová, specializující se na akvizici, katalogizaci a organizaci knihovního fondu k produkci tehdejších vydavatelských domů.
Začínající básník mohl svou prvotinu představit v nákladu průměrně do dvou tisíc výtisků, ostřílený tvůrce románových bestsellerů vycházel v nákladu od 30 tisíc do 60 tisíc kusů. Průměrná cena knihy se pohybovala okolo 25 korun. Snížit ji ještě mohlo například členství v různých čtenářských klubech.
Z knihkupectví je banka
Nejoblíbenější knižní prodejny šlo navštívit v centru metropole. Například Národní třída bývala literatuře zasvěcena odedávna. Proti budově Nové scény Národního divadla se v roce 1989 nacházela prodejna Československého spisovatele. Šlo o podnik v dodnes nepřehlédnutelné historické budově, kterou v roce 1906 secesně adaptoval renomovaný architekt Osvald Polívka pro vydavatelský dům Františka Topiče. Československý spisovatel bývalou firmu nahradil v roce 1949.
Seriál 30 let svobody v PrazePražská redakce MF DNES připravuje celoroční seriál k výročí událostí roku 1989. Jaké díly již vyšly:
|
Z prodejny se po roce 1989 stala banka, stejně jako z dalšího knihkupectví na Národní třídě, Domu dětské knihy Albatros. Tento moderní dům na rohu ulice Na Perštýně stojí od roku 1969 na místě budovy, ve které bývala proslulá kavárna Union. V ní v dobách první republiky sedávala kulturní elita národa.
Pár kroků odsud, ve Spálené ulici, sídlilo knihkupectví pro specifickou klientelu – Státní nakladatelství technické literatury. Kvůli zkratce SNTL mu čtenáři přezdívali „sentinel“. Ve Spálené ulici v bloku domů sousedících s Opatovickou, fungoval komplex Knižního velkoobchodu. I toto místo má starší knihkupeckou tradici, bývalo zde legendární nakladatelství a tiskárna J. R. Vilímek, proslulé od konce 19. století. Na Václavském náměstí šlo navštívit například knihkupectví Práce, Na Můstku prodejnu sovětských knih. Trochu paradoxně ji čtenáři tehdy brali na milost. Perestrojka přinesla také uvolnění dosud zakázaných knih, v originále se tam dal sehnat třeba text o zločinech ve Stalinově éře či o „bavlníkové mafii“ v sovětské střední Asii.
A v Celetné ulici fungovalo knihkupectví jednoho z nejoceňovanějších vydavatelských domů té doby, Odeonu.
„Tříkrátovky“ i Páral
O tom, co se nového chystá na pulty, se čtenáři mohli dozvědět mimo jiné z periodika Knižní novinky. I v knihkupectvích se tehdy řadili čtenáři do front. A některé tituly mohly být nedostatkovým, podpultovým zbožím obdobně jako svíčková u řezníka.
K největším tahákům náležela například Styronova Sophiina volba, vydaná zmíněným Odeonem. V jiné z jeho edic, Galerii moderních autorů (GAMA), vyšel třeba kultovní Mailerův román Nazí a mrtví anebo Kaput Curzia Malaparteho. Táhla i další řada Odeonu, 3x, přezdívaná „tříkrátovky“. V té vyšly kupříkladu kriminálky Eda Mc Baina, George Simeona nebo Raymonda Chandlera. Odeon vydával též žádaný dvouměsíčník Světová literatura. „Od svého vzniku pomáhal překonávat izolaci českých čtenářů od soudobé zahraniční tvorby,“ uvádějí odborníci.
Knížky před 30 lety40 - Tolik bylo nakladatelství do konce roku 1989, všechna byla státní. Nyní se počet nakladatelství v ČR odhaduje na 3 tisíce. 30 tisíc až 60 tisíc výtisků býval průměrný náklad románu renomovaného autora. Nynější průměrný náklad je od 3 500 do 5 tisíc výtisků. Průměrná cena knihy se dnes pohybuje okolo 200 korun, tehdy bývala okolo 25 korun. 1949 – V tomto roce vzniklo nakladatelství Československý spisovatel, a to sloučením nakladatelství Fr. Borový, F. Topič, Nakladatelského družstva Máje a Evropského literárního klubu. Jeho specializací byla hlavně tuzemská literatura. Vydalo přibližně 6 500 titulů. 1953 – Tehdy vzniklo Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU), pozdější Odeon. Specializovalo se hlavně na soudobou světovou prózu. V roce 1956 jeho šéfredaktor prosadil vznik dvouměsíčníku Světová literatura. |
Československý spisovatel vydával knihy převážně domácích autorů. K jeho stálicím náležel mimo jiné Vladimír Páral. Vydavatelství objevovalo i nové autory, hitem konce 80. let se stali například Půlnoční běžci Zdeňka Zapletala.
Tehdejší knihy se od nynějších lišily ještě jednou drobností, nakladatelství je neoznačovala podle schématu ISBN, tedy mezinárodního číselného systému. V kódu knih šlo tehdy nalézt tematickou skupinu. Číslo 01 bylo vyhrazeno knihám z oboru marxismu-leninismu. Třináctku měla tematická skupina beletrie, která byla nejžádanější.
