Kompromis mezi zájmy turistů, těžařů a ochránců přírody se bohužel zatím nepodařilo najít. V posledním roce je ale na všech stranách patrná snaha se k němu dopracovat. Kdo se chce považovat za trampa, ten musí strávit alespoň jednu noc v Malé nebo Velké Americe.
Oba bývalé vápencové lomy jsou pro trampy posvátnou Mekkou a navštívit je považují téměř za povinnost, která se dědí z generace na generaci. Přicházejí sem za dobrodružstvím prožitým ve spacáku pod širým nebem nebo v některé z opuštěných štol. Do jezírek na dnech obou lomů se pak v létě chodí koupat stovky rekreantů. Nemalé vrásky na čele tím způsobují nejen zaměstancům správy CHKO Český kras, ale i pracovníkům akciové společnosti Lomy Mořina.
Malá Amerika - neustálé konflikty
Lom Malá Amerika se nachází v Národní přírodní rezervaci Karlštejn. Nesmí se v ní stanovat, rozdělávat oheň ani přespávat. Přesto ale dobrovolní strážci rok co rok odtud vyhánějí desítky trampů, kteří po sobě zanechávají množství povalujících se odpadků a poničených vzácných rostlin. Často mezi nimi a strážci dochází ke konfliktům, některé z nich poté musí řešit i státní policie. „V létě jsme si udělali takový malý anonymní průzkum. Zjistili jsme, že se sem natahují především studenti. Během šesti týdnů jsme u Malé Ameriky přistihli tábořit na dvě stě lidí,“ říká Michael Pondělíček, vedoucí správy CHKO Český kras.
V první polovině července k lomu najíždějí především Pražané a Středočeši, ve zbytku letních prázdnin pak turisté z ostatních koutů republiky. Výsledky průzkumu také jednoznačně prokázaly, že o Malé Americe získávají lidé informace nejčastěji od svých rodinných příslušníků a kamarádů, kteří ji rovněž navštívili. Komunita trampů si však zážitky z Malé Ameriky stále častěji vyměňuje i přes několik webových stránek zřízených na internetu.
Více než 72 procent oslovených respondentů si uvědomovalo, že se nacházejí v národní přírodní rezervaci. Málokdo z nich však tušil, jaká pravidla pro pobyt v ní platí. Pro správu CHKO je to jasný signál, že musí zvýšit osvětu mezi lidmi přicházejícími do Českého krasu. Více než tabule na hranicích přírodní rezervace budou zřejmě účinnější volně dostupné letáky. „Pokud ale na to dostaneme výraznější dotaci. Žádost o ni chceme podložit právě výsledky průzkumu,“ řekl Pondělíček.
Velká Amerika - už téměř boj
Mnohem tvrdší jsou však střety mezi zaměstnanci firmy Lomy Mořina a nelegálními návštěvníky bývalého lomu Velká Amerika. Od Malé Ameriky je vzdálený zhruba pět set metrů. Svým atraktivním vzhledem připomíná americké kaňony. Především proto si ho filmaři vybrali pro natáčení záběrů k filmům Limonádový Joe nebo Akumulátor 1. Lom je osm set metrů dlouhý, sto šedesát až dvě stě metrů široký a osmdesát metrů hluboký. Na jeho dně je dvanáct metrů hluboké jezírko.
Těžba ve Velké Americe skončila především kvůli sesuvům horniny, které se nepravidelně opakují dosud. Nicméně touha strávit den či noc na dně lomu sem neustále láká mnoho lidí. V průměru jeden až dva návštěvníci to však každoročně zaplatí životem po zřícení z některé ze stěn. „Přístupové cesty na dno lomu jsme zatarasili, vstupu brání i masivní železná vrata s pevnými zámky, v létě máme zesílenou fyzickou ostrahu. Přesto to není moc platné. Vrata už nám někdo dokonce v minulosti propálil autogenem,“ posteskl si Zdeněk Trinkewitz, jednatel společnosti Lomy Mořina.
Lidé dál do lomu slézají po vlastních lanech. „Není výjimkou, že si rodiče naloží děti na záda a po laně se s nimi snaží sešplhat na dno lomu. Neuvěřitelně hazardují,“ upozornil. Vedení firmy Lomy Mořina se snažilo potenciální návštěvníky Velké Ameriky loni postrašit i zveřejněním záměru na pořízení několika medvědů do areálu lomu. Účinek to ale nemělo žádný. „Zcela vážně proto uvažujeme nad tím, že v příštím roce celý lom obeženeme ostnatým drátem,“ varuje Zdeněk Trinkewitz.
Co s tím?
Podle názoru Michaela Pondělíčka se jednoznačně ukazuje, a letité zkušenosti to potvrzují, že spíše než honění lidí nelegálně vstupujících do různých částí Českého krasu, jehož účinnost je navíc značně omezená nedostatkem peněz, bude lepší zpřístupnit vyhledávané lokality turistickými stezkami a tím mít turisty pod kontrolou. „Od letošního léta je k dispozici nová asi tříkilometrová stezka, která propojuje atraktivní lomy v Českém krasu, a to včetně Malé a Velké Ameriky,“ uvedl Pondělíček s tím, že její pozitivní dopady jsou již patrné. „Na Malou Ameriku se chodí dívat více lidí, což trampům, kteří vyhledávají klid mimo civilizaci, není příjemné. Pomalu se proto odtud stahují,“ řekl.
Nejen nádherné romantické scenérie divoké přírody lákají trampy do okolí Malé a Velké Ameriky. Neméně je vzrušuje představa setkání s bájným Hagenem. Podle původní pověsti to měl být esesák, který za 2. světové války dělal dozorce v nedalekém lomu Alkazar dělníkům, kteří tam stavěli podzemní továrnu. Hagen na konci války unikl a schovával se po štolách v Českém krasu. Lidi do nich lezoucí pak měl bít, krást jim věci a některé dokonce i zabít. Pověst doznala později změny. Její současná podoba tvrdí, že Hagen po válce v jedné ze štol zemřel. Nalézl ho jakýsi trestanec, který do Českého krasu unikl v 50. letech, oblékl si Hagenovu uniformu, vzal jeho zbraně a trampům od té doby škodí dodnes. Znát má všechny utajené štoly, o nichž nikdo jiný neví. Zážitky ze setkání s Hagenem si trampové předávají ústně, nyní i prostřednictvím internetu na stránkách o Malé Americe. |
Zdůraznil ale, že více než nahlédnutí do Malé Ameriky není vzhledem k vzácné přírodní lokalitě, v níž se nachází, myslitelné. „Podívej se a pokračuj dál, to je jediný možný návštěvnický režim pro tento lom,“ tvrdí Pondělíček. Míru zpřístupnění Velké Ameriky limituje skutečnost, že dosud nebyla vyjmutá z dobývacího prostoru. Do budoucna se tak v ní opět může teoreticky obnovit těžba.
„Naše představa je taková, že by u lomu mohlo být parkoviště a lidé by do něj shlíželi z vyhlídkových plošin. Dvě už jsou tam vybudované. Klidně by se mohly u lomu prodávat suvenýry a občerstvení. Hlídat by to mohl, třeba i včetně vybírání vstupného, jeden člověk. Přes léto, kdy tam přijíždí nejvíce turistů, by se tím určitě uživil,“ navrhuje Michael Pondělíček. Management firmy Lomy Mořina je ale opatrnější a přeměnit svůj lom v turistickou atrakci se zatím zdráhá. „Jsme za něj zodpovědni. Lom je navíc velmi rozsáhlý a bylo by obtížné lidi uhlídat tak, aby se jim nic nestalo,“ řekl již dříve Zdeněk Trinkewitz. Upozornil ale, že ve snaze vyjít vstříc turistům neřekla firma ještě poslední slovo.
Nová stezka kolem lomů
Jak se tedy dostat k Malé a Velké Americe a přitom se neobávat, že se nám něco nepříjemného stane, nebo se něčeho nesprávného dopustíme? Tuto možnost nabízí od června nová turistická stezka. Ve spolupráci s Klubem českých turistů a správou Chráněné krajinné oblasti Český kras ji vybudovala za dva miliony korun akciová společnost Lomy Mořina. Turistická stezka je dlouhá tři kilometry a označená je žlutou barvou. Začíná v obci Mořina a pokračuje kolem zdejšího židovského hřbitova a železniční vlečky u areálu firmy Lomy Mořina k Velké Americe.
Do ní je možné nahlédnout ze dvou vybudovaných plošin. Z Velké Ameriky vede stezka k sousednímu opuštěnému trestaneckému lomu, známému spíše pod názvem Mexiko. U něj členové Konfederace politikých vězňů umístili v létě pomníček svým kamarádům, kteří v lomu pracovali za drastických podmínek. Z Mexika vede cesta k dalšímu lomu Malá Amerika, jenž se už nachází v Národní přírodní rezervaci Karlštejn. Stezka končí ve stejnojmenné obci se známým hradem císaře Karla IV.
Velká a Malá Amerika
V oblasti takzvaných jámových lomů na Mořině se začalo těžit v letech 1891 - 1897, a to na základě povolení, které získal podnikatel Gottfried Bächer. Ten jej roku 1898 prodal Pražské železářské společnosti, která odtud vozila vápenec především do železáren do Kladna a Králova Dvora. K tomu sloužila Kladensko-nučická dráha, která byla do oblasti těchto lomů prodloužena v roce 1900. To samozřejmě mělo vliv na rapidní zvýšení těžby.
Původně se těžilo ve Velké Americe, za první republiky v největším vápencovém lomu na území tehdejšího Československa, na úrovni druhého patra. Jak se však těžba zvyšovala, lom se prohluboval o další patra. Průmyslová úzkokolejka tento lom spojovala na západní straně s lomem Mexiko, ve kterém byl v 50. letech 20. století komunistický tábor nucených prací, dnešní trestanecký lom (30. června byl na jeho okraji postaven pomník 1400 vězňům, kteří zde v nelidských podmínkách v letech 1949 - 1953 pracovali - pozn. redakce).
Úzkokolejka pak pokračovala dále na západ, do lomu Rešna, který je dnes znám jako Malá Amerika. Zpočátku se vápenec nakládal ručně vidlemi, aby se zaručila jeho kvalita a čistota. Norma v lomech bývala 20 vozíků na dělníka za směnu. V šedesátých letech byla úzkokolejka zrušena a nahradily ji nákladní automobily. Nebyly to jediné lomy v oblasti, v nejbližším okolí jich bylo i s oběma Amerikami asi dvanáct. Těžba ve Velké Americe skončila v roce 1964, v Malé Americe na počátku 60. let minulého století.
Zdroj: Sborník Český kras, číslo XXII, 1996, vydalo Muzeum Českého krasu v Berouně, archiv a.s. Lomy Mořina
Zatopený lom Velká AmerikaPříkré stěny lomu Velká Amerika
