Politika po listopadu 1989 byla plná entuziasmu, říká soudce Výborný

  8:08aktualizováno  8:08
Na rozpadu komunismu v Československu se před 28 lety podíleli i do té doby málo známí lidé, kteří odvážně hovořili o svobodě a demokracii. Nezřídka se pak sami stávali součástí komunální i celostátní politické scény. Mezi ně patřil také exposlanec i exstarosta a dnešní soudce Miloslav Výborný z Heřmanova Městce na Chrudimsku.

Soudce Miloslav Výborný se v současné době jako člen volebního senátu Nejvyššího správního soudu zabývá stížnostmi proti parlamentním volbám. | foto: ČTK

Pátek 17. listopadu 1989 změnil tehdejší Československou socialistickou republiku. A zasáhl do osudů všech obyvatel. I jejich kariér. Někteří zamířili dolů, jiní stoupali nahoru. To druhé platí o tehdejším zakladateli místního Občanského fóra a pozdějším poslanci, ministrovi, starostovi, ústavním soudci i soudci Nejvyššího správního soudu Miloslavu Výborném.

V jaké osobní situaci vás zastihl 17. listopad 1989?
Tehdy mi bylo 39 let, byl jsem advokát v advokátní poradně v Chrudimi, doma jsme měli tři děti. 

Můžete popsat první dny a týdny po tomto datu?
Velice záhy jsem spoluzakládal a byl jsem činný v Občanském fóru v Heřmanově Městci a v okrese Chrudim. Patřil jsem mezi ty, kteří řečnili na valníku na náměstí. A potom jsme měnili obsazení tehdejšího Městského národního výboru v Heřmanově Městci a Okresního národního výboru v Chrudimi. 

Co především jste lidem z toho valníku říkal?
Že už bychom chtěli být konečně svobodní. 

Potřeboval jste k tomu prvnímu vystoupení i kus odvahy? Jaké hrozilo riziko?
Posléze se ukázalo, že o žádné riziko nešlo, ale to nemohl v počátcích vědět nikdo. A jakým způsobem tehdejší režim nakládal se svými protivníky, to mně bylo jako právníkovi poměrně důvěrně známo. My, co si vzpomeneme, mladí možná ne, tak tresty odnětí svobody za projevený nesouhlas s politikou Komunistické strany Československa určitě nebyly podmíněné, ale nepodmíněné. 

Do jaké míry jste byl „za komunistů“ informován o disidentském hnutí a Václavu Havlovi?
Svobodnou Evropu jsem občas poslouchal, samizdaty jsem četl jen výjimečně. Občas jsem získal nějaké křesťanské samizdaty, ale ani tehdy ilegální Lidové noviny jsem neměl k dispozici. 

Která chvíle z listopadu 1989 byla pro vás osobně nejemotivnější?
Upřímně řečeno, nejemotivnější chvílí bylo vydání té, jak se posléze ukázalo nesprávné a nepravdivé, zprávy, že byl při demonstraci na Národní třídě zabit student Martin Šmíd. To bylo nepochybně nejemotivnější. 

V červnu roku 1990 jste byl v prvních svobodných volbách zvolen poslancem do České národní rady. Jaká to byla zkušenost?
Česká národní rada byla plná entuziasmu a pracovitosti. To ji nejvíce charakterizovalo. Tyto vlastnosti se podle mých vzpomínek postupně v dalších letech vytrácely. Zůstávaly jen u některých politiků. 

Které osobnosti na vás v době počátku vaší politické kariéry udělaly největší dojem? Které dnes?
Asi největší dojem na mě udělali Václav Havel, Jan Sokol a na počátku i Václav Klaus. Dnes bych u každého politika preferoval uvážlivou slušnost. A tu vidím u Jiřího Drahoše. 

Ve druhé polovině roku 1992 jste se podílel na tvorbě první české Ústavy. Co byste v ní po dosavadních zkušenostech nejspíše změnil?
Hodnotím ji stále dobře. S jedinou výjimkou - nebylo zrovna rozumné později změnit Ústavu v otázce volby prezidenta. Jinak podle mě ústava funguje dobře. Až překvapivě dobře na to, že byla vytvořena poměrně v krátké době necelého půlroku. 

Ve druhé polovině devadesátých let jste se stal ministrem obrany i starostou. Co bylo náročnější?
To se nedá srovnávat. Rád jsem dělal obě funkce.

Jak se město a armáda od té doby proměnily?
Je to nesrovnatelné. U města stačí porovnat fotografie. Armáda je kvantitativně, kvalitativně, svými úkoly i aliančním zabezpečením úplně jiná.

Takzvanou sametovou revoluci provázely určité ideály, podařilo se je podle vás naplnit?
Víme všichni, že se je nepodařilo naplnit. Byli jsme idealisté a mysleli jsme si, že to bude mnohem lepší. Asi je to přirozené. A nemohou za to jen politikové, ale lidé na všech možných úrovních. Jaký si to uděláš, takový to máš, jak se zpívá v jedné písničce.

Má podle vás český ústavní systém dostatečné pojistky proti ohrožení demokracie?
Žádný ústavní systém nemá takové, aby nebylo nutno se o demokracii stále starat. Jakmile se o ni přestaneme starat, můžeme o ni přijít bez ohledu na to, jaký ústavní systém budeme mít zrovna napsaný. 

Směřujeme k tomu v dnešní povolební situaci?
Já doufám, že ne, nejsem věštec. Ale volby byly svobodné a demokratické, o tom nelze pochybovat. 

To ano. Ale právě jsem mluvil s několika studenty, u kterých cítím obavy o vývoj státu a demokracii.
Jaká bude, to záleží na nich. Ne na Babišovi, ani na šéfredaktorovi MF DNES. Já studentům mohu jen vzkázat, ať se snaží demokracii chránit.

Miloslav Výborný

Narodil se v roce 1952 v Chrudimi. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studií pracoval nejprve jako advokátní koncipient, poté jako samostatný advokát v Chrudimi. V roce 1990 byl zvolen za tehdejší Křesťanskou a demokratickou unii poslancem České národní rady, později až do roku 2003 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V letech 1996 - 1997 vykonával funkci ministra obrany a v roce 1998 ministra - předsedy Legislativní rady vlády. V letech 1998 – 2003 byl starostou města Heřmanův Městec. V roce 2003 byl jmenován soudcem Ústavního soudu České republiky. O deset let později soudcem Nejvyššího správního soudu. Žije v Heřmanově Městci, je ženatý, má tři děti, čtyři vnučky a dva vnuky.

Jakým způsobem?
Především mají hodně studovat a pak se také mají starat o věci veřejné. A to na všech úrovních, od své školy, přes svou obec.

Váš syn Marek se staral o věci veřejné natolik, že se stal nedávno také poslancem. Jakými radami jste ho pro tuto práci vybavil?
Já jsem mu žádné rady nedával, je to dospělý muž a je vybavený dostatečnými zkušenostmi. 

Generace 1989, tedy dnes už často bývalých politiků, musela umět vylézt na valník či na tribunu, spatra hovořit a čekat, zda je lidé vyprovodí potleskem či pískotem. Dnešní političtí nováčci se profilují spíše skrze sociální sítě. Mají to tak lehčí, či naopak těžší?
Každá doba má své problémy, žádný politik, v žádné době to nemá lehké. Je to těžká práce, pokud ji člověk bere jako práci a já si myslím, že jim vůbec nezávidím a že by nikdo neměl závidět a kdo jim závidí, ať to jde dělat. 

Nejčtenější

Páry ve školní kuchyni odsávala třicet let atrapa, prošla i revizí

Vzduchotechnika v jídelně Základní škola Felberova ve Svitavách nemá přisávání...

Personál jídelny Základní školy Felberova ve Svitavách od roku 1990 připravoval jídla v domnění, že páru nad...

V Pardubicích se srazily autobus a osobní auto, záchranáři ošetřili 13 lidí

V pardubické městské části Dražkovice se srazil autobus s osobním autem. (22....

V pardubické místní části Dražkovice se v pátek v podvečer srazil autobus s osobním autem. Záchranáři na místě ošetřili...

Ředitelka stavební školy volala na žáky policii, rodiče si stěžují

Dětská bitka

Kvůli rvačce zavolala ředitelka pardubické stavební průmyslovky na agresivní žáky loni v prosinci hned dvakrát policii....

Pardubická třetina hrůzy. Byla mi hanba tam stát, utrousil trenér Lubina

Pardubický trenér Ladislav Lubina udílí svěřencům pokyny během utkání s Hradcem...

Hráli tak špatně, že diváci po druhé třetině začali hromadně odcházet. Hokejisté Pardubic po čtyřiceti minutách zápasu...

Vary dominovaly v Litvínově, Chomutov smetl Pardubice a zůstává ve hře

Karlovarský Ondřej Beránek (vpravo) překonává Michaela Petráska z Litvínova.

Který z extraligových celků doplní Pardubice v baráži? Tato otázka zůstává i po 3. kole skupiny o udržení...

Další z rubriky

Silničáři vykupují pozemky na obchvat deset let. Děláme, co můžeme, tvrdí

Budoucí nový úsek silnice I/43 odlehčí městu Svitavy dosavadní nadměrné...

Řadu let čekají obyvatelé Svitav na obchvat, který by svedl veškerou dopravu mezi Svitavami a Brnem mimo centrum. Teď...

S dražším parkovným pardubičtí zastupitelé asi přijdou o parkovací karty

Ilustrační snímek

Zástupci opozičních Pirátů navrhují, aby pardubičtí zastupitelé přišli o parkovací kartu, která je opravňuje odstavit...

Šéf ODS na Pardubicku, jehož obešli spolustraníci koalicí s ANO, rezignuje

Pardubický štáb ODS slaví. Vlevo předseda pardubické organizace Karel Haas,...

Jako lídr dovedl Karel Haas pardubickou ODS na podzim k solidnímu výsledku. Dokonce se v jednu chvíli zdálo, že bude...

Najdete na iDNES.cz