A jak vlastně boj o nádraží probíhal? Psal se únor 2011 když architekt Adam Guzdek kontaktoval ministerstvo kultury. Žádal, aby přezkoumalo, zda železniční nádraží v Havířově není kulturní památkou.
"Od dětství mi to nádraží připadalo zvláštní, ojedinělé, ne jako ty tuctové nádražní budovy, které není třeba chránit," říká Adam Guzdek.
Vlakové nádraží s prvky českého bruselského stylu je podle odborníků velmi cenné. Výjimečná je například jeho výzdoba - mozaiky, dlažby, prostory pro cestující, ale také čistý půdorys. Zajímavá je i prosklená stěna v průčelí.
"Žádost na ministerstvo kultury jsem podal ve chvíli, kdy vlastník stavby, společnost České dráhy, začal měnit šedou fasádu na sytě oranžovou," říká Guzdek.
V tu chvíli ještě netušil, že České dráhy již uvažují o demolici. Místo starého nádraží chtějí mít nové, moderní. Veřejnosti to oznamují zhruba o půl roku později.
"Nádražní budova již neodpovídá potřebám současného cestování, je předimenzovaná a technicky dožilá," vysvětluje mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Provoz je údajně příliš nákladný, nádraží působí unaveně až omšele, České dráhy proto preferují úplnou demolici haly, kterou nahradí stromy a parkoviště, a postavení moderního dopravního terminálu. Žádná nová budova se však stavět nebude.
Pod petici na podporu nádraží se podepsalo dva tisíce lidí
České dráhy využijí sousední administrativní část nádraží, která je v současné době nevyužita, a tu navíc doplní o membránovou střechu ze speciálně vyztuženého plastu. Plachta zastřeší venkovní dopravní terminál, o jehož vznik se postará město.
Havířovské nádraží a vizualizace jeho budoucí podoby jak ji plánují České dráhy.
"V této chvíli máme podepsanou smlouvu s Českými drahami o spolupráci, je připravena projektová dokumentace pro územní řízení. Vyřizujeme územní rozhodnutí, poté požádáme o stavební povolení. Nakonec můžeme požádat o dotaci, která by pokryla 85 procent výdajů," říká mluvčí Havířova Eva Wojnarová.
Demolice staré haly by měla začít příští rok na jaře, moderní dopravní terminál by mohl být hotový v polovině roku 2014. Vedení města s demolicí nádraží problém nemá. Primátor Havířova Zdeněk Osmanczyk několikrát prohlásil, že nádraží nutně potřebuje změnu a že mu přestavba jen prospěje.
Havířovské nádraží |
To ale popudilo architekty Adama Guzdka a Lucii Chytilovou, kteří sepsali petici. Pod ni se podepsalo zhruba 2 000 lidí. Ministerstvo kultury požádalo o stanovisko Národní památkový ústav v Ostravě, který se postavil za architekty.
"Doporučovali jsme ministerstvu kultury, aby se havířovské železniční nádraží stalo památkou, protože představuje komplexně pojatý a propracovaný příklad architektury bruselského stylu 60. let 20. století," potvrzuje náměstkyně pro památkovou péči Helga Kozelská Bencúrová.
Architekt: I budovy socialismu v sobě mohou mít umění
Město i kraj však byli jiného názoru. Ve svých stanoviscích uvedli, že nádraží je ve špatném technickém stavu, zatéká do něj, prostor před nádražím je neudržovaný. Úředníci z magistrátu si rovněž kladli otázku, zda jsou ony architektonické detaily natolik ceněné, aby je bylo nutné chránit a nádraží prohlásit za kulturní památku.
Nádraží v HavířověVlakové nádraží zahájilo provoz 27. října 1969. V té době patřilo k nejmodernějším i mimo Moravskoslezský kraj. Stavba dráhy i s připojenými komunikacemi stála tehdy 139 milionů korun. Před nádražím s prvky českého bruselského stylu ještě dnes mohou cestující spatřit betonovou sochu od akademického sochaře Václava Uruba nazvanou Směrník. |
Ministerstvo kultury nakonec rozhodlo, že nádraží památkou není a nebude. Podle architektů neoprávněně. "Měli oslovit odborníky z kultury a architektury. Místo toho vyšli z názorů, které jim předložili úředníci. Zvažujeme, že podáme návrh na přezkoumání řízení," říká Adam Guzdek.
Jak uvádí, největší problém je v tom, že lidé nevnímají moderní stavby jako cenné. Podle nich jsou spíše ošklivé a socialistické. "Třeba takové autobusové nádraží v Havířově se skleněnou rotundou - na starých černobílých fotografiích má obrovský náboj," vysvětluje Guzdek.
"To spojení skla a světla zevnitř vypadá nadčasově. Každá stavba kdysi v sobě měla umění - mozaiky, plastiky. Dnes nemá vůbec nic. Jde jen o hrubou stavbu, jejíž interiéry jsou neosobní, chybí jim architektův dotyk. A právě ten v sobě má i vlakového nádraží Havířov," dodává.
Jaký osud si podle vás zaslouží budova havířovského nádraží?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 12. září 2012. Anketa je uzavřena.
