Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Naučte se nežít ve stresu. Pomůže úsměv i přeprogramování myšlenek

  • 0
Se stresem žije člověk prakticky od svých prvopočátků. Jeho příčiny jsou různé, ztráta blízkého, závažné nemoci, rozpad manželství či partnerství, ale mezi ty nejzásadnější a nejčastěji zmiňované patří tlak na výkon a snaha o dokonalost, což také působí na jedince nejdéle, a tak způsobuje dlouhodobý stres. Jak s tím bojovat?

Stres je často spojen s nerealistickými cíli, které na sebe klademe buď my sami, nebo naše okolí. Velmi často se konfrontujeme s ostatními, a to je první chyba. Každý jsme jiný a každý zkrátka věci děláme po svém. Většina z úspěchů a dokonalostí, s nimiž se setkáváme, je jen klam anebo se týká hrstky šťastlivců.

Dvacet pět jednoduchých tipů, jak zatočit se stresem

První pravidlo, jak se naučit žít méně ve stresu, tedy je: Nechtějte být jako ostatní. Je to vcelku jednoduchý úkol, který jistě zvládnete.

S dalšími dvěma faktory, které jsou příčinou dlouhodobého stresu, je to už těžší. Patří mezi ně nedostatek financí, velmi často způsobený špatným platovým ohodnocením, a toxické pracovní prostředí. Rada, která je nasnadě, je tedy změna zaměstnání, bohužel není vždy proveditelná, a tak si pojďme říct, jak alespoň zmírnit dopady takového stresu, a ještě lépe, jak jej minimalizovat.

Úsměv Buddhy

„James-Langeova teorie emocí potvrzuje, že pláčeme, protože jsme smutní, ale zároveň jsme smutní, protože pláčeme. Pokud vykouzlíme úsměv na tváři, i když nám není zrovna do smíchu, nálada se nám zlepší,“ říká psycholožka a koučka Kamila Velková.

Emoce se sice rodí v mozku, ale svaly ve tváři dokážou pocity posílit, a dokonce i přeměnit. Naučte se takzvaný výraz Buddhy, kdy mírně přivřete víčka a koutky úst zdvihnete do úsměvu, a nebojte se jej „nasadit“, kdykoli budete pod tlakem nebo se budete cítit nekomfortně.

Denně si také dopřejte chvíle, kdy se opravdu od srdce zasmějete, pusťte si vtipná videa, přečtěte dobrou anekdotu nebo se koukněte na komedii.

Přeprogramujte myšlenky

Ti, kteří žijí v dlouhodobém stresu, moc dobře vědí, že nejtěžší je na dané stresory nemyslet. Zkrátka poručit mozku, aby se chvíli nezaobíral tím, zda dopadnou dobře výsledky lékařského vyšetření, jestli do pátku stihnete všechny pracovní povinnosti nebo zda vám zbude dost peněz na složenky.

Zkuste proto jednoduché triky. Když pojedete veřejnými dopravními prostředky, nemyslete na povinnosti a strachy, ale představujte si, co dobrého byste si uvařili pro radost, a to se vším všudy – projděte si v duchu recept, nakupte suroviny a virtuálně vařte. Odborníci doporučují meditace, cvičení jógy nebo tai-či. Ne každému však vyhovují, aby se dokázal opravdu odpojit od svých myšlenek.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Když dlouhodobě trpíte některými z těchto symptomů:

  • Jste unavení, vyčerpaní, máte strach.
  • Nic vás nebaví a těžko hledáte smysl toho, co děláte.
  • Jste prakticky neustále podráždění, dostavují se stavy úzkosti, špatně se soustředíte, zapomínáte, máte problémy se spánkem.
  • Trpíte častými nevysvětlitelnými změnami nálad.
  • Neudržujete sociální vazby.

Nemalé procento lidí přemýšlí v koupelně nebo na WC. Ve sprše si zpívejte, soustředíte se na melodii a text. Na toaletě zkuste jednoduchý, i když trochu bláznivý „odstřihovač“ myšlenek: představte si, že jste dirigent, narovnejte záda, zvedněte ruce a začněte dirigovat. Při tomto cvičení kromě jiného otevřete hrudník, povolíte ramena a lopatky a uvolníte se.

Pomáhejte

Pokud pomůžete někomu druhému, dostaví se pocit uspokojení a blaženosti, které přetrvávají i delší dobu. „Mohou za to tzv. zrcadlové neurony, které napodobují to, co vnímají okolo. Tím, že pomůžete ostatním, uděláte šťastnými nejen je, ale i sami sebe. Zaměříte-li se na druhé, pomůže vám od stresu v práci, špatných pocitů či frustrace,“ vysvětluje psycholožka a koučka Kamila Velková.

Nemusíte posílat horentní sumy na sbírková konta. Pokud vám to finance dovolují, vyhledejte si jednou za čas projekt, kterému byste rádi pomohli, a pošlete esemesku. Pomoc ale rozhodně nemusí být jen finanční.

Stačí si venku popovídat s babičkou, kterou denně potkáváte, pomoct sousedovi s těžkými taškami, pochválit prodavačku nebo úřednici... Jsou to drobnosti, které mají velký kladný dopad na vaši psychiku.

Článek vyšel v listopadovém vydání časopisu Zdraví.