Díky stresu jsme kreativní
Zeptejte se jakéhokoli umělce nebo spisovatele na to, v jakém stavu byl, když vznikalo jeho zásadní dílo. Pravděpodobně pod tlakem. Larisa Kaseová, psycholožka z Pensylvánie, na tom zakládá svou teorii.
Podle ní průlomy v tvoření (například v umění) doprovází stres a přiměje vás k novému úhlu pohledu na věc. „Když je vaše mysl naprosto klidná a zrelaxovaná, nepotřebuje vidět věci jinak.“
Rodina DNES |
Posiluje imunitní systém
Ze stresové reakce „bojuj, nebo uteč“, tedy z určitých dávek kortizolu (stresového hormonu) profituje imunitní systém. Udržuje tělo silným a zdravým, ale nesmí ho být moc. Příliš mnoho stresu zatěžuje kardiovaskulární systém, vede k obezitě, cukrovce atd.
Život má smysl
Kvůli čemu se stresujeme? Kvůli něčemu, na čem nám záleží. Nebude nám přece dělat přehnané starosti něco, na čem nesejde. Takže když to celé trochu obrátíme: nedokazuje nám stres, že náš život je smysluplný?
Pomáhá řešit problémy
Drobné dávky stresových hormonů nám pomáhají při rozhodování a dokonce mají pozitivní vliv na paměť, proto zdravý stres před zkouškami je plus, díky adrenalinu se dovedeme lépe soustředit. Drsnější dávky ovšem naopak paralyzují a otupují paměť.
Udržuje vaše děti v bezpečí
Je dokázáno, že určitá hladina kortizolu pomáhá hlavně matkám efektivněji dohlížet na bezpečí svých dětí, zvyšuje totiž ostražitost. Ale všichni víme, že příliš vystresovaní, impulzivní a vycukaní rodiče jsou pro děti spíš minus.
Díky stresu jsme sociálnější
Při stresu, a na to se často zapomíná, se vyplavuje i oxytocin. Někdy se mu říká hormon lásky a přátelství (vyplavuje se třeba ženám po porodu a startuje laktaci). Ten způsobuje, že si v krizové situaci řekneme o pomoc blízkým lidem. Díky němu nezůstáváme v sociální izolaci.