Podle této teorie je za nárůst alergií zodpovědná zvýšená hygiena, která vede ke snížení počtu prodělaných infekčních a parazitárních onemocnění. Imunitní systém je tak méně stimulován k protiinfekční odpovědi a místo toho se uchyluje k buněčným reakcím, které vedou k tvorbě protilátek typu IgE, a tedy k alergii.
Problémem je, že hygienická hypotéza není přesně definována a některé otázky ponechává zcela otevřené. Co je vlastně míněno pojmem hygiena? Jaký má vliv očkování? Jaký je vliv jednotlivých patogenů (bakterií a parazitů)? Co ostatní vlivy podporující obranyschopnost?
Čistotní intelektuálové
Podporou hygienické hypotézy jsou studie dokazující nižší výskyt alergií u dětí žijících na venkově či na farmách. Objevuje se také vyšší výskyt alergií v rodinách intelektuálů a nižší v rodinách žijících antroposofickým životním stylem. Méně alergií je i u dětí, které jsou v kontaktu s větším množstvím bakteriálních endotoxinů (vnitřních toxických produktů), a rovněž při osídlení střeva laktobacily.
Proti hygienické hypotéze svědčí následující poznatky. Parazitární infekce jsou spjaty s vyšším výskytem kopřivky a atopického ekzému. Některé mikroorganismy, jako například RS virus a Bordetella pertussis, zvyšují tvorbu alergických protilátek IgE, naopak očkování proti pertusi má ochranný účinek před alergií dýchacích cest. Vysoký výskyt alergií je i v chudých oblastech, kupříkladu ve slumech amerických velkoměst, v Africe, Asii, Jižní Americe. Myši chované v bezmikrobním prostředí mají nižší výskyt atopického ekzému.
Východ versus západ
Srovnání množství alergiků mezi dětmi z bývalého Východního a Západního Německa přineslo překvapivý výsledek. Vyšší výskyt alergií dýchacích cest byl zjištěn u dětí z bývalých západoněmeckých zemí. Neplatilo to ale pro atopický ekzém. Nebyl nalezen ani jeden faktor, který by tuto skutečnost spolehlivě vysvětlil. Byl zkoumán vliv očkování a zjistilo se, že vzhledem k nízké proočkovanosti prodělalo pertusi až 20 % dětí v Západním Německu, zatímco ve Východním Německu jen 0,5 %. Očkování proti pertusi je přitom prevencí rozvoje astmatu a hvízdavých zánětů průdušek.
V jiné studii se zase ukázalo, že pylová zrna nejsou pouze nositelé alergenů, ale tvoří také prozánětlivé látky, označované jako PALMs. Některé z těchto látek, konkrétně pollotrieny, přitahují určitý typ bílých krvinek a aktivují vrozenou imunitu. Významně tak zasahují do rozvoje alergické zánětlivé reakce.
Po kritickém zhodnocení je hygienická hypotéza atraktivní teorií a stimulem pro další výzkum. Je ale nutné upřesnit zejména hypotézu o ochranném vlivu parazitárního osídlení před alergiemi dýchacích cest. Zdá se, že hygienická hypotéza platí pouze pro dýchací cesty, nikoliv pro kožní projevy.
Vzhledem k částečně protichůdným údajům je tak předčasné na základě této hypotézy vydávat praktická doporučení k prevenci alergie. Není rozumné odrazovat od očkování a od dodržování základních hygienických pravidel. Účinná opatření k časné prevenci bude možné navrhnout až po důkladném vědeckém ozřejmení všech příčin zvýšeného výskytu alergií.
