"Přátelil jsem se s jejím bratrem a vzpomínám si, jak mi tehdy o tom nadšeně vykládal," vzpomíná kronikář Kochova Kamil Vystavěl.
"Probírali jsme to v práci, bratr jí vozil do nemocnice těžko sehnané pomeranče. Byla to paní slabé konstituce, svobodná, pomáhala v zemědělství a dělala bratrovi hospodyni, protože kvůli chatrnému zdraví do zaměstnání nemohla."
Marie Petrželková zemřela v roce 1984. Měla vrozenou srdeční vadu - defekt mezisíňové přepážky, ale operace jí prodloužila život.
Led, led, samý led
Do šestapadesátého roku se v tuzemsku k zákroku na otevřeném srdci nikdo neodvážil. Lékaři tehdy vsadili na celkové ochlazení pacientky ve vaně s ledovou tříští. Podle popisu pamětníků jí z vody vyčnívala jen hlava, u které seděl anesteziolog.
Po ochlazení těla na třicet stupňů nemocnou přenesli na operační stůl a obložili ledem.
"Když profesor Navrátil otevřel hrudník, zjistil defekt mezisíňové přepážky o velikosti pět krát čtyři centimetry," nahlíží profesor Jan Černý do operační knihy z 50. let.
"Celý zákrok je zaznamenán v operačním protokolu. Lékaři zašili otvor v pravé srdeční síni lněným vláknem, dnešní šicí materiál pochopitelně neexistoval."
Předtím se tyto srdeční vady nijak neřešily, lidé umírali dříve, tak kolem čtyřiceti padesáti roků, a v závěru života trpěli dušností.
Dva roky nato provedl Navrátilův tým operaci už s použitím mimotělního oběhu, který umožňuje několikahodinovou operaci zastaveného srdce. V roce 1963 Jan Navrátil uskutečnil první náhradu srdeční chlopně v zemi.
Lidé, kteří Navrátila pamatují, o něm hovoří jako o vynikajícím operatérovi a výborném organizátorovi. "Byl po všech stránkách osobnost, systematik ve všem, co dělal," popisuje kardiochirurg Miroslav Bednařík, který se počítá mezi jeho žáky.
"O pacientech věděl všechno a na každý zákrok se důkladně připravoval. Pamatuji i na jeho skvělé přednášky, uměl navíc výtečně kreslit," říká Bednařík.
Odešel za ním v roce 1968 i do Vídně, odkud Navrátil dostal rok předtím pracovní nabídku. "Měl tam rozběhnout kardiochirurgii a stáhl tam pár lidí z Brna. Já jsem se ale za čtyři roky vrátil, a on tam už zůstal. Byl to lékař, jaký se jen tak nenajde," dodává Miroslav Bednařík.
Dostal hned tři nové orgány
Na skvělou kardiochirurgickou tradici, kterou v brněnské nemocnici u svaté Anny zahájil Navrátil, navázal dnes Jan Černý, který stál až do letošního ledna v čele brněnského kardiocentra.
Posledním unikátním zákrokem profesorova týmu se loni stala transplantace tří orgánů včetně srdce u jedenapadesátiletého pacienta Jana Chalupy. - více zde
"Daří se mu skvěle, mám informace, že už se nedotkne alkoholu," chválí Černý muže, který měl před operací s pitím dlouhodobé problémy.