Za nás se takovým dětem říkalo zlobivé, dnes jsou ADHD
ADHD je geneticky podmíněná neurovývojová porucha. To znamená, že děti už přicházejí s vlohou pro ADHD na svět a velmi často se v jejich rodině objevuje další člověk s ADHD (rodič anebo sourozenec). Není neobvyklé, že krátce poté, co je diagnóza ADHD potvrzena u dítěte, přichází do psychiatrické ordinace také jeho rodič a svěřuje se s problémy, které ho v životě provázejí.
Samotnou diagnózu ADHD stanovuje psychiatr, a to na základě podrobného vyšetření a rozhovoru s pacientem a mnohdy i s jeho rodinou. V minulosti, když nebylo ADHD uznáváno, se často stávalo, že lidé s ADHD dostali v dětství mylnou diagnózu lehká mozková dysfunkce, anebo na ně bylo nahlíženo jako na „zlobivé“, „hloupé“ či „líné“, což je negativně společensky stigmatizovalo a snižovalo jejich sebevědomí.
Ne každé ADHD je zlobení, a ne každé zlobení je ADHD. Zjednodušeně řečeno, děti s ADHD typicky „zlobí“ tím, že vyrušují anebo nedávají pozor, ale nedělají to úmyslně (je to součást jejich příznaků, které dokážou ovlivnit jen dočasně, když se velmi soustředí, což často nevydrží dlouho). Na rozdíl od skutečně „zlobivých dětí“, které se takto chovají úmyslně.