Bolestmi zad trpim od puberty, nevim, zda hraje roli i vyska - merim 180cm. Od puberty rovnez cvicim rehab. cviky a jogu. Muj prvni lektor jogy byl lekar a ten kratkem zkoumani zjistil, ze mam hypermobilitu. Jak pise p. Cizkova nize, zada me bez ohledu na cviceni bolela snad v kazde poloze - v lehu, sedu, stoji a napr. ortoped tomu nechtel vubec verit, myslel, ze si z nej delam srandu. Poslal me na elektrolecbu, kde vsechny sestry koukaly, kdyz jsem teprve pri tom nejsilnejsim moznem napeti (odbornici na elektrinu prominou mozna nespravne vyrazy) zacala pocitovat, ze se mi do svalu kolem patere "vleva" proud. Abych tu nepopisovala vsechny sve bolistky - co mi vlastne pomohlo nejvic? Dle ucinku: 1) Plavani - vubec. 2) Caste zmeny poloh sedu v praci - napr. po sezeni na zidli si presednout na velky mic, pak zase dat na zidli sikmy klin a tohle vse stridat. Je to ale furt sed. 3) Rehabilitacni cviky - skoro vubec. 4) Masaze - skvela vec, ale jen pokud je dela chlap (silne), trvaji aspon hodinu a provadeji se casto (nejlip denne, coz je docela financne narocne), jinak ztraceji na ucinku. 5) Joga - taky se musi cvicit denne, ucinek se vsak pote skutecne dostavil. 6) Pole dance neboli tanec na tyci, a to hlavne az kdyz jsem se dostala na pokrocilejsi uroven, kde se uz na tyci visi hlavou dolu a kdyz jsem splhem a ruznymi pritahy posilia celou horni cast tela. Zada me prestala uplne bolet, v coz uz jsem ani nedoufala.

Shrnuti - ano, pomohlo posileni, ale ne ledajake. Nikdy jsem napr. nemela problem s zadnymi cviky na balancnich pomuckach jako jsou mice, bosu, ruzne sikme kliny, atd., ale zada furt bolela. Bricho jsem mela take vzdy pevne. Opravdu zabrala az ta tyc.

Tak to potřebujete takový to ortopedický lehátko, kde můžete být šikmo hlavou dolů. Plotýnky se odtáhnou od sebe a na den to pomůže ...

Veslovací trenažér jako aerobní cvičení a pomoc na bolavá záda? :-O

Mně na záda pomáhá posilovna. Už 3 roky 2x týdně s trenérem,abych cvičila správně, a ještě pokecáme.Záda mě nebolí a to nosím 2 prcky rok a půl po sobě+ mám od dětství skoliosu.

super cvičení a opravdu funguje je koloběžka, jděte třeba na http://www.mibo.cz/kolobezky-mibo a vyberte si a podle vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že stačí ujet kolem 200 km a stav zad se rapidně zlepší. A 200 km dokáže najezdit i hodně nesportovní člověk během měsíce naprosto v pohodě, stačí 8-12 výletů po okolí a je to. Samozřejmě, že mírné hubnutí a tvarování postavy je zahrnuto :-) (pokud ujetých 15 km nezazdí knedlo-vepřo a 4 piva)

Ale predpokladam, ze je nutne stridat strany...?

Spousta těch cviků vychází z jógy. A každému koho bolí záda doporučuju knihu "Systém jóga v denním životě". Je tam vše popsané a cviky jsou efektivní :)

Ty rady nejsou obecně špatné. Jenže mně zatím nikdo nevysvětlil, co si mám počít s (lékařsky diagnostikovanou, potvrzenou) hypermobilitou. Zpočátku na mě doktoři hleděli jak na jelena, neboť většina lidí má potíže se zády proto, že jsou "zatuhlí" (neznám odborný výraz, tak se omlouvám), mají malý pohybový rozsah apod. Já však dodnes, a to je mi 43 let, v pohodě strčím obě nohy za krk, v předklonu nejenže dám na zem dlaně, ale i lokty... a tak dále (no, ortoped i neurolog na to docela koukali...).

Naštěstí mě záda nebolí kontinuálně, ale už několikrát se mi stalo, že jsem skončila na kapačkách (mezokain) proto, že jsem instinktivně udělala pohyb, jejž "normální" člověk neučiní, a namohla si ne přímo páteř, ale související svaly. Vždy mi pomohly masáže. A také jsem od lékařů dostala celkem zvláštní radu: nedělat žádné protahovací cviky. Naprosto ji chápu, ale co sí mám počít, když se např. při probuzení instinktivně protáhnu a už tím si způsobím bolest?

Hypermobilita je problém. I já ji mám. Jsou dny, kdy mám pocit, že mě bolí úplně všechno. Pomáhá celkově svaly posilovat, především se zaměřením na svaly zad. Nechte si napsat poukaz na rehabilitaci k instruktáži cvičení při hypermobilitě. Fyzioterapeut by vám mohl alespoň částečně pomoci.