Z rozjetého vlaku se nevystupuje!

| foto: Lucie Machálkovápro iDNES.cz

Z rozjetého vlaku se nevystupuje!

  • 0
Loni na jaře jsem se přestěhovala do Prahy. V té době jsem s sice s běháním koketovala už necelé dva roky, pouze však na úrovni „občas se proběhnu“, „v zimě neběhám, protože je zima“ a podobně. Za sebou jsem měla dva pětikilometrové závody a jednu utrápenou desítku.

Přijela jsem do hlavního města a běhání se najednou stalo jedinou sportovní aktivitou, které jsem se chtěla věnovat, a to pořádně od podlahy. Na Facebooku jsem našla běžeckou skupinu, která běhávala nedaleko mého bydliště, už tři dny nato jsem vyrazila na první trénink. Kdo někdy zažil podobnou situaci, asi tuší, jaké byly mé obavy. Budu jim stačit? Nebudu je zdržovat? Ty jo, a co když tam budou jenom samí namakaní borci! To bude trapas. Ale jednou jsem se rozhodla, tak to přece nevzdám. Navíc popis tréninku byl docela lákavý: nějakých šest kilometrů nenáročným terénem v tempu, které se přizpůsobuje podle potřeby. Trochu mě to uklidnilo, asi to nebudou nějací šílenci, ale… nějaké obavy přesto byly.

První společný trénink mám stále v paměti. Naprosto pohodová trasa Prokopským údolím v partě mladých, příjemných lidí. Skupinka společně běhala asi měsíc, a tak všichni nově příchozí byli vyzpovídáni ohledně svých běžeckých možností a schopností. Byl to nový zážitek a po týdnech běhání o samotě to pro mě byla velmi příjemná změna.

RUNGO výběhy

Spousta dobrovolníků po městech celé republiky pořádá pravidelné výběhy pod hlavičkou RUNGO. 

Podívejte se, zda nejsou i ve vašem okolí a přidejte se. Proběhnout se s ostatními, poznat nové lidi a podělit se o radost z běhání stojí za to.

Dnes, na začátku března roku následujícího, mohu hrdě prohlásit, že jsem jedním z veteránů skupiny! Během léta, podzimu i zimy jsme společně zažili neskutečné věci. Prostě jsem v pravou chvíli nasedla do rozjíždějícího se vlaku, který dnes fičí závratnou rychlostí. Už nemám jen dvě, tři trička a jedny boty. Běžecká výbava se napevno usídlila v mé skříni a zabírá čím dál víc místa. Čelovka už není jen doplňkový sortiment na stojanech sportovních obchodů, ale dobrý pomocník při večerních dobrodružstvích. Batůžek na delší výlety? Jasně! A sporttester? Samozřejmě. O to větší zábava to všechno je.

Lidé ve skupině mě ženou dál. Vídáme se jednou týdně, ostatní dny makám na tom, abych jim stačila a nedělala ostudu. Zimní příprava pro mě byla hodně náročná, vlastně to byla moje vůbec první běžecká zima. Obrovským plusem je fakt, že na jaře nemusím začínat od nuly. Prostě jedu dál. Jsem moc zvědavá, jak se projeví ty hodiny a desítky kilometrů v kopcích, v bahně, ve sněhu, v zimě a ve tmě, kdy jsem mívala pocit, že vypustím duši. Ale nikdy k tomu nedošlo. Ve skupině se člověk zmáčkne, přátelé člověka podrží. A počkají! 

Líbil se ti článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Těch 160 km, které teď měsíčně naběhám, je pro mě v porovnání s loňským rokem neskutečnou a závratnou cifrou. Ale tím hlavním bonusem je kupa přátel a radost, kterou mi běh přinesl. V cizím městě jsem najednou našla novou „rodinu“, kterou spojuje jeden společný cíl. A tím cílem je radost z běhu. Máme mezi sebou neskutečně dobré běžce, hobbíky, pravidelné návštěvníky, občasníky, výběhy jsou pestré a pokaždé jiné. Naše tréninky nejsou o nejrychlejším čase a na způsob „na startu společně, v cíli sám“. Makáme, ale povídáme si u toho, vyměňujeme zkušenosti, radíme si, poznáváme okolí, bavíme se. Každý, kdo přijde, s tím může počítat. Prvotní strach je sice přirozený, ale velmi rychle opadne.

Proto mohu všem tyto běžecké skupiny jen doporučit. Je to o tom být ve správný čas na správném místě. Sednout si s lidmi a hlavně nepřestat. Pokud je vše dobře nastavené, ostatní vás podrží a přestat nenechají. Skupin je spousta, jen si vybrat, neváhat a zkusit to. A třeba získáte tak moc jako já.

Na konci března se chystám na svůj historicky první půlmaraton. Pro holku, která ve škole běh nesnášela a umírala při něm, věc opravdu veliká. Navíc nás ze skupiny poběží více, moc se na to těším. Hlavně díky novým běžeckým přátelům mám totiž odvahu se vůbec postavit na start.

Napiš svůj článek i TY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. 

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!